Na období od 31. května do 6. června
Pokračuje fortunátské sušší jaro vrcholícího podletí, jehož patronem je svatý Fortunát (1.6.). K významným pranostickým světcům tohoto času patří svatá Petronila (31.5.), svatý Nikodem (1.6.), svatý Bonifác arcibiskup (5.6.) a svatý Norbert (6.6.).
Od poloviny třetí květnové dekády se povětrnost u nás zpravidla vyvíjí ve znamení dalšího etnometeorologicky významného a pranostikami opředeného suššího a teplejšího fortunátského jara. Toto pranostické období trvá v průměru 16 dní a bývá ukončeno teprve až někdy kolem 8. června Medardem, který s sebou přináší nejen začátek deštivých vln, ale právě tak oceánské proudění spojené s ochlazením. Pravděpodobnost suchého a teplého fortunátského jara se pohybuje v rozmezí 65 až 70 procent, takže se s ním setkáváme skutečně často. V dřívějších dobách byl tento přelom května a června pozorně sledován zejména zemědělci. Bylo tomu proto, neboť v našich přírodních podmínkách přestává být v průběhu jara hlavním omezujícím faktorem rostlinné produkce teplota a umocňuje se vláhové zajištění rostlin. Nedostatek vláhy ve fortunátském období se vždy nepříznivě odrážel především ve výnosech ozimů, jařin, pícnic, ale také v lesnictví, kde mladé vysazené stromky trpěly suchem a v hojné míře po své výsadbě hynuly.
V dávné minulosti se zvláště při velkém a dlouhodobém suchu konala procesí, bohoslužby i vzývání s prosbami o déšť. Ze starých kronik a deníků pak můžeme vyčíst i některé konkrétní akce, které se u nás konaly v souvislosti se suchou povětrností. Tak třeba v Poselkyni starých příběhů českých od Jana Františka Beckovského se uvádí, že v pondělí svatodušní dne 1. června roku 1637 z kostela Panny Marie před Tejnem, v kterém se z tří Měst pražských konšelové i lid obecný sešli, do kostela sv. Víta na Hrad pražský hlavní procesí šla, odkud potom ona vedena byla do kostela sv. Jiří, velebných pannen řádu sv. Benedikta. Pak se procesí navracela do kostela sv. Víta, kde se konalo kázání mše svaté, přičemž všichni přítomní se modlili a prosila Pána Boha za déšť, neboť tehdy vládlo neobyčejné sucho. Z deníku B. M. Zelenky, děkana v Táboře, se zase dozvídáme o suchém a horkém počasí počátkem června roku 1681. Déšť se tehdy stále nedostavoval a teprve když se lidé sešli u oltáře nejsvětější Trojice v Táboře a modlili se za déšť, náhle se zatáhlo a do půl hodiny vydatně pršelo. Vydatný déšť pak pokračoval i následujícího dne. Do záznamů bylo tehdy zapsáno, že žádoucí déšť byl dán od Boha milostivého.
Pranostiky k fortunátskému jaru jsou nejenom výsledkem výstižných odhalení meteorologických zákonitostí našimi předky, ale v mnoha případech také odrazem mnohdy existenčně velmi svízelně získaných hospodářských zkušeností: "Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petronila (31.5.) ráda přede. O svatém Fortunátu (1.6.) kapka deště má cenu dukátu. Když o Fortunátu prší, zlato nám přináší. Prší-li na svatého Fortunáta v noci, radují se všeci. O Fortunátu hřímání úrodu přihání. Prší-li na svatého Nikodéma (1.6.), bude úrodný rok. Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za ním se chystají. Kolem svatého Bonifáce arcibiskupa (5.6.) včela sbírá medovice." Medovicí je v tomto případě myšlen zdroj cukernatých látek z rostlinné mízy, vznikající činností savého hmyzu. Je využívána včelami jako důležitý zdroj pastvy. Každý včelař však ví, že předvídání medovicové snůšky není tak zcela jednoznačné, jak by snad ze samotné pranostiky vyplývalo. Svátek svatého Norberta (6.6.) bývá v naší povětrnosti určitým předělem, neboť by měla končit noční a ranní chladna s vyjasněním a teploty přes den začínají výrazně stoupat: "Prvním ledovým je Robert (29.4.) a posledním ledovým někdy Norbert. O svatém Norbertu chladna jdou už k čertu. Svatý Norbert odedávna přinášel velká vedra."
Na přelomu měsíců května a června mívá velmi často počasí už zcela běžně letní charakter. Tím se rozumí teploty, které přes den dosáhnou 25 stupňů Celsia a výše. Tyto dny pak už mohou vylákat nejen největší otužilce k prvnímu koupání v rybnících a vodních nádržích ve volné přírodě. Městská i místní koupaliště však většinou v tento čas ještě nejsou připravena k zahájení svého provozu, a tak se nedá teplé počasí u vody ani využít. Když pak konečně ve druhé dekádě června nebo i později otevřou plovárny své brány, teplé počasí přeruší deštivé a chladnější medardovské vlny, takže koupaliště zůstanou opět opuštěná.
Suché letní povětří pozdního jara bývá způsobeno většinou převažujícím vysokým tlakem vzduchu, který se projevuje velkým množstvím slunečního svitu s jasnou oblohou nebo jen s velmi malou oblačností beze srážek. Zvláště pak na zadní straně tlakové výše, která se přes nás jen velmi zvolna posunuje k východu až jihovýchodu, proudí do střední Evropy velmi teplý vzduch od jihovýchodu až jihu. Takovéto nebo podobné situace se v dlouhodobém průměru nejvýrazněji projevují právě v posledních dnech května a v prvních dnech června: "Po suchém máji, červnové kapky cenu zlata mají. Co nyní z nebe prší - žádnému neuškodí. Dlouhodobá sucha v tento čas poškozují úrodu."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2237969
DnesDnes104
VčeraVčera970
Tento týdenTento týden1907
Tento měsícTento měsíc14034

Partnerské weby