Na období od 16. srpna do 22. srpna
Pro tyto dny jsou příznačné nápadné poklesy teplot, střídající se s příjemným a někdy ještě i dost horkým letním počasím, právě tak jako s výskytem pověstných bartolomějských bouřek a dešťů. Z malého množství pranostických světců v tomto čase si připomínáme svatého Rocha (16.8.).
Navzdory klesající průměrné roční křivce teplot mohou na přelomu druhé a třetí srpnové dekády nastat velmi teplé, až přímo horké dny. Bylo tomu tak v dávné minulosti, ale stále častěji potom v posledních desetiletích, kdy nám teploty výrazně rostou. Stačí připomenout rekordní vlnu veder ve dnech od 19. do 21. srpna roku 2012, kdy u nás teploty vystoupily na 31 až 34 stupňů Celsia. V Teplicích to bylo téměř 35 stupňů, čímž došlo k překonání zdejšího teplotního rekordu z roku 1880, v Řeži u Prahy naměřili 36,4, někde 34 až 38 stupňů. Dokonce ve velmi jinak chladné Šindelové v Krušných horách se jednalo o 32, 4 stupně Celsia. Nejteplejším dnem se tehdy ovšem stal 20. srpen 2012. Nejvyšší teplota 40,4 stupně Celsia byla zaznamenána v Dobřichovicích u Prahy, čímž došlo k překonání absolutního teplotního rekordu na našem území z roku 1983. Z dalších měst si připomeňme Ústí nad Labem - Kočkov s 35,7 stupni, Řež u Prahy s 36,2, Kopisty u Mostu s 39,4 , Doksy s 39,1 a Husinec s 39, 4 stupni Celsia. V Ústí nad Labem zemřel vlivem horka člověk na ulici, takže u nás bylo tepleji než v přímořských oblastech na jihu. V Teplicích potom noc z 20. na 21. srpna 2012 patřila k tropickým, když teplota neklesla pod 24 stupně, zatímco jinde rozpálenou republiku už zchlazovaly bouřky s deštěm. Téměř tropická noc nastala dokonce i na horách, což patří ke kdysi nevídaným extrémům. Na druhou stranu je třeba připomenout i možné nízké noční a ranní teploty z poloviny měsíce srpna, kdy byl dne 16. srpna 1971 v pražském Klementinu dosažen zase nejnižší teplotní rekord s hodnotou +3,3 stupně Celsia.
Některá rčení vyjadřují názor, že když se počasí kolem poloviny srpna vyprší, může být vystřídáno sušší povětrností na podzim: "Když prší na svatého Rocha (16.8.), je pak pěkný podzim." Jiné výroky prostě jen konstatují stav pěstovaných plodin v tento čas: "K svatému Rochu bývá hojnost hrachu. O svatém Rochu brambor je trochu." V některých letech se však bouřky ani deště nedostaví a srpen zůstane převážně suchým. K tomu se v pranostikách vyjadřovali sedláci a lidé, kteří žili v zemědělských oblastech: "Suché léto je úrodné na žito, neboť slunce nesvítí na hlad v zemi, zato mokrá léta - drahá léta. Bylo-li léto mokré, bývá v příštím roce drahota. Deštivé léto horší než podzim. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno." Zřejmě ale žádný z dlouhotrvajících extrémů v počasí není právě nejvhodnější. I při žádoucím teplém a sušším srpnu vzhledem ke sklizni a úrodě je třeba, aby občas někdy vydatně zapršelo, sprchlo, vše se zalilo a osvěžil se vzduch. Nakonec i vinná réva, která tolik žádá prosluněné teplé dny, potřebuje ke svému zdárnému růstu vodu, aby hrozny nebyly zase příliš zcvrklé. Jak to může zle dopadnout, když zůstane po celé týdny jenom "pěkné počasí" s přemírou slunce, tepla a bez deště - to už se u nás několikrát stalo. Stačí připomenout zvláště vyhlášený rok 1947, kdy úroda patřila ke katastrofálním, vše uschlo a náš stát se dokonce dostal do závislosti na importu plodin z ciziny.
Skvělým příkladem odvěkého zájmu o počasí a jeho předpovídání jsou pranostiky. Dávným pozorovatelům bylo jasné, že určitý směr větru, ranní či večerní úkazy na obloze, zabarvení dálek nebo určité tvary oblaků jsou vázány na jistou povětrnostní situaci. Když spatřili na obloze například mrak ve tvaru rybí páteře a zároveň vál vítr západních až jihozápadních směrů, počítali s deštěm. A skutečně, i dnes můžeme po takovém pozorování očekávat téměř na 90 procent déšť nebo dokonce bouřku. Dávní pozorovatelé ovšem neznali a ani nemohli znát příčiny. Znali pouze následky.
Podivuhodně přesné místní prognózy, které často nepříjemně překvapily i profesionální meteorology, byly podmíněny dlouholetým pobytem mnohdy i po celé generace, na jednom místě zaměstnáním ve volné přírodě, jako byli například rolníci, lesníci, rybáři. I vynikající meteorologové hovoří s obdivem o přesném a logickém myšlení pozorovatelů v dávných dobách. Pouhým pozorováním a logickým řazením následných dějů totiž dospěli k výsledkům, kterých dosáhla moderní meteorologie pracným zkoumáním rozsáhlých statistických materiálů. V každém městě, obci a místě totiž žili někteří vnímaví lidé, kteří vypozorovali, že z oblačnosti v daném místě může pršet pouze jen v určitém postupujícím směru. Třeba v Peruci na Lounsku očekávali déšť od Slaného nebo Loun, jen vzácně od Libochovic nebo Vraného. V Teplicích pod Krušnými horami je to ještě obtížnější, neboť výrazný déšť obvykle nepřichází ve směru přes hory, ale v jihozápadním proudění od Bíliny. Takový problém pak nemívají na Vysočině, Českomoravské vrchovině nebo v Beskydech, kde se deště uchytí prakticky odkudkoli.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164520
DnesDnes320
VčeraVčera577
Tento týdenTento týden320
Tento měsícTento měsíc10696

Partnerské weby