Na období od 27. září do 3. října
Celé námi sledované období se nese ve znamení léta svatého Václava, jehož patronem je svatý Václav (28.9.). K dalším pranostickým světcům na přelomu září a října patří sv. Kosma a Damián (27.9.), svatý Michal (29.9.), svatý Jeroným (30.9.), svatý Remigio (1.10.), svatá Panna Marie Orodovnice (2.10.) a svatý Kandid (3.10.).
Pranostiky hovoří o chladných ránech prakticky už od konce července. V létě se však jedná převážně o přilehlou přízemní vzdušnou vrstvu, než o nějakou skutečnou zimu. Ta opravdu už chladná rána pak začínají být pociťována až koncem září: "Na Kosmu a Damiána (27.9.) studeno bývá zrána." Na rozdíl od prochlazených jiter koncem září a začátkem října však ještě obvykle přes den nastávají krásné prosluněné dny. Zářijová obloha mívá typické bleděmodré zabarvení a dálky nabývají spolu se žlutočervenými barvami květů a listí okouzlující pastelové scenérie. To také dodává této roční době výjimečné pohledy, opětované básníky ve verších a malíři v barvách: "V září ještě slunce dosti září. Září je májem podzimu. Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem. Máj je krásný a hladový, září je krásné a syté. V září je na sadě jako v máji a navíc jako v ráji. Nad májovou zahradu - zahrada v září je krásnější."
S nástupem babího léta vládne našemu počasí prosluněná singularita časného podzimu, a to někdy až po nezvykle dlouhou dobu a bez mimořádných poklesů a vzestupů teplot. V některých letech se dostavuje dokonce tendence určitého návratu pozdního léta, což potom neodpovídá současné roční době. Průměrná denní teplota se v těchto dnech pohybuje od 13,5 do 12,7 stupňů Celsia, což ovšem nevylučuje letní teploty přes den. Tak třeba 29. září roku 1869 byl v pražském Klementinu zaznamenán jeden z teplotních rekordů, a to 27,1 stupně Celsia. Z dalších si pak můžeme připomenout ještě 27. září 1947 a 28. září 1877 se shodnou teplotou 26 stupňů Celsia, ale rovněž 1. říjen 1965, kdy bylo naměřeno 25,1 stupně Celsia. Z vysokých teplot 21. století stojí za zmínku 3. říjen 2001, kdy rtuť teploměru v Praze vystoupila na 27 a v Klatovech na 27,3 stupně Celsia. Mimořádná tepla nastala u nás roku 2011, kdy patřil konec září a začátek října k nejteplejším za celých sto let. Naměřené hodnoty dosahovaly 22 až 26 stupňů, a to po dobu jedenácti dnů. Nejtepleji přitom bylo v Doksech, Brně, Olomouci a Šumperku. Dne 2. října naměřili ještě v Teplicích 26,7 a v Doksech dokonce až 28,7 stupně Celsia.
Hlavní příčinu neobvykle teplé povětrnosti touto dobou lze přičíst tomu, že oceán má ještě vysokou teplotu, zatímco pevnina se jen pozvolna ochlazuje. Malé teplotní rozdíly a kontrasty mezi kontinentem a oceánem pak nemají předpoklad pro výraznější výměny vzduchových hmot, a tím i náhlé vpády studeného mořského vzduchu, který by přinášel výraznější deštivé počasí. Proto také skutečná průběhová křivka průměrných denních teplot se v tomto období po delší čas může klenout nad teoreticky stanovenou průběhovou čarou.
Prvním a nejvýznamnějším úsekem babího léta v našich zemích je léto svatého Václava. Tomuto času věnují mnohé pranostiky také značnou pozornost: "Svatováclavské časy přinášejí často pěkné počasí. Na svatého Václava (28.9.) babí léto nastává. Kolem svatého Václava někdy i nové léto nastává. Na svatého Václava bývá slunce záplava. Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří. Svatý Václav víno chrání, po něm přijde vinobraní. Na svatého Václava ráno bývá chladné a odpoledne slunečné. Svatováclavské léto trvá rádo po osm dní. Je-li na svatého Václava slunečno, bude i dva týdny po něm. Svatý Jeroným (30.9.) bez dřeva zatopil. Teplý podzim a tuhá zima všude, když na svatého Remigia východní vítr bude. Den Panny Marie Orodovnice (2.10.) bývá pěkný, třebaže někdy již s prvními ranními mrazíky. Třetího října na Kandida (3.10.) teplo, bouře a louže, třicátého října sníh a rampouchy."
Lidé se vždy zajímali o počasí, na němž v minulosti závisela veškerá jejich činnost, podmínky existence i nálada. V poněkud menší míře tato závislost trvá až dodnes a zachoval se i zájem lidí o počasí - o tom, jak bude zítra, za týden, na podzim, v zimě. Tento zájem se projevuje ve velkém množství různých přísloví, rčení a pranostik, v nichž se odrážejí staleté zkušenosti i pozorovací schopnosti lidí, třebaže ne vždy správně interpretované. Pozorný člověk postřehne ve svém okolí i změny takových drobností, jako je chování některých zvířat a rostlin, stav vody ve vodních zdrojích, výskyt charakteristických pachů, zbarvení západu a východu slunce, barva oblohy, jasnost slunce, měsíce i hvězd. Podle těchto jevů lze pak do určité míry při dobré znalosti všech znaků a objektivnosti jejich hodnocení soudit na průběh různých procesů v atmosféře a na změny počasí.
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219354
DnesDnes512
VčeraVčera498
Tento týdenTento týden3751
Tento měsícTento měsíc11879

Partnerské weby