Po celé námi sledované období pokračuje svatováclavské babí léto. K referenčním pranostickým světcům nyní patří svatý Jeroným (30. 9.), svatý Remigius (1. 10.), svatá Marie Orodovnice (2. 10.), svatá malá Terezie (3. 10.), svatý

František (4. 10.) a svatý Placid (5. 10.). Z mimořádně nadprůměrných teplot tohoto období si připomínáme zejména rok 2011. Tehdy v prvních říjnových dnech padaly teplotní rekordy na mnoha místech České republiky, neboť teploty dosahovaly 22 až 26 stupňů Celsia, takže se lidé na mnoha místech ještě koupali. Dne 2. října naměřili v Teplicích 26,7 a v Doksanech 28,7 stupně Celsia. Naopak chladno bylo u nás v roce 1912. Tehdy 5. října pražské Klementinum zaznamenalo minus 1,9 a 6. října minus 1,3 stupně Celsia.

Od konce září by podle lidové meteorologie měla vládnout našemu počasí prosluněná singularita časného podzimu - babí léto, která byla dříve rovněž nazývána jako léto svatého Václava. Přitom trvání tohoto rázu počasí může mít v některých letech až nezvykle dlouhou dobu bez mimořádných poklesů a vzestupů teplot. Hlavní příčinou tohoto příznivého povětrnostního stavu je skutečnost, že oceán zůstává ještě poměrně dostatečně prohřátý a pevnina se jen pozvolna ochlazuje. Malé tepelné rozdíly mezi kontinentem a oceánem tak ještě nepodmiňují výraznější výměny vzduchových hmot, takže se počasí značně zklidňuje. Babí léto nepředstavuje nějaké časově vymezené období. Dá se však přibližně rozdělit do tří úseků, oddělených od sebe přechodným poklesem tlaku vzduchu deštivějšího nebo přeháňkového počasí. Přibližně tedy můžeme říci, že prvý úsek babího léta trvá do konce září, druhý do poloviny října a třetí do prvních listopadových dní.

Řada pranostik z počátku října se ještě věnuje dozrávání vína i aktuálnímu vinobraní: "Září víno vaří, říjen mačká hrozen. Září víno vaří, v říjnu víno pijem. Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání i pěkné vinobraní." V měsíci září jsou bouřky méně časté než v jarních či letních měsících a v říjnu bývá jejich výskyt ještě vzácnější. Přesto se někdy stává, že může i na říjnové obloze ještě zarachotit hrom. V takovém případě se ovšem jedná již o podzimní bouřky, které lidová rčení hodnotí následovně: "Říjen když blýská, zima plíská. V říjnu bouřka - bývá ještě dlouho teplo. V říjnu bouřka třeba malá, sotva na to zima stálá." V každém případě podzimní bouřky přinášejí ještě vlhké a teplé dny s čerstvým prouděním vzduchu, což je daleko příjemnější než mlhavá, chladná a mrazivá rána. Jistou předpovědí pro zatím stálé, teplé a příjemné říjnové dny, kromě výskytu bouřek, může být rovněž chování tažného a stěhovavého ptactva: "Čím déle u nás vlaštovky v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají." Ve prospěch příjemného podzimu však hovoří i další skutečnosti: "Jsou-li strniska pokryta babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu." Teplé a slunečné dny babího léta koncem září a počátkem října nastávají skutečně za vysokého tlaku vzduchu při slabém východním nebo proměnlivém větru: "Když na začátku října východní vítr slabě věje, bez deště a spršek slunečko dál hřeje."

Pranostiky k jednotlivým dnům pak vyjadřují, že může panovat jak příjemná povětrnost, tak ovšem už i jisté ochlazení s ranními mrazíky: "Svatý Jeroným (30. 9.) bez dřeva zatopil. O svatém Jeronýmu bývá často příjemně, přesto se už připravuj na zimu. Teplý podzimek a tuhá zima všude, když na svatého Remigia (1. 10.) východní vítr vát bude. Den Marie Orodovnice (2. 10.) - první mrazíky. Den svaté Terezičky (3. 10.) nebývá vždycky bez vlažičky. Svatý František (4. 10.) zahání lidi do chýšek. Na svatého Placida (5. 10.) zima v noci, zrána a přes den ji teplo vystřídá."

Mezi nejdůležitější znaky, které ovlivňují počasí, patří bez jakýchkoli pochyb oblačnost. Podle ní také převážně určujeme, zda je povětrnost příznivá nebo nikoli. Oblačnost tedy nejen charakterizuje ráz počasí, ale nepřímo také stanoví slunečnost dne. Má též značný význam i pro tepelnou bilanci naší planety. Jedná se vlastně o obal utkaný z vodních par, který částečně odráží přímé sluneční záření a tím zmenšuje jeho příliv k zemskému povrchu. Obal zvětšuje rozptyl záření, zmenšuje efektivní vyzařování, mění podmínky osvětlení a především brání nadměrnému ochlazování zemského povrchu. Pokud se tedy počátkem října objeví větší množství oblačnosti v noci a ráno, nedochází k velkému vyzařování tepla zemským povrchem, a proto ani neklesají teploty příliš k bodu mrazu. Pokud byly tedy v této roční době už na našem území naměřeny záporné teploty, jednalo se o bezvětrné noci a rána při úplném vyjasnění. K takovým situacím pak nejčastěji dochází při působení tlakové výše, kdy se ocitneme na její přední straně, kam navíc proniká chladný vzduch ze severních směrů.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967069
DnesDnes304
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1206
Tento měsícTento měsíc12674

Partnerské weby