Podle staročeského kalendáře by mělo nyní naší povětrnosti vládnout tereziánské babí léto - tedy o něco chladnější obdoba předchozího svatováclavského babího léta. K významným pranostickým dnům konce první říjnové

dekády patří svatý Marek papež (7. 10.), svatý Dimitrij (8. 10.) a svatá Brigita (8. 10.). Co se týká teplotních rekordů tohoto času, lze si připomenout zejména rok 2012, kdy padaly padesátileté teplotní rekordy. V Dyjákovicích na Znojemsku tehdy naměřili 26,5 stupně Celsia. Mimořádná chladna, na která nejsme už zvyklí, se pak zase dostavila v roce 2015. Dne 12. října Kvilda na Šumavě hlásila více než dvanáctistupňový mráz, v Krušných horách poklesla teplota na deset stupňů pod nulou, Liberec měl minus 6 a Teplice minus 2 stupně Celsia. Na vlhké severovýchodní Moravě se tehdy vyskytlo i první sněžení.

Podle starého římského kalendáře, v němž rok začínal březnem, představoval říjen osmý měsíc roku. Proto také dostal pojmenování october a odtud pak tento název pronikl do většiny evropských jazyků. České pojmenování měsíce zase pochází od jelení říje a souvisí se slovem řváti. Z hlediska meziměsíčních korelací průměrných teplot vzduchu zůstává říjen ve stupnici závislosti spolu s červnem na šestém až sedmém místě. Silný kladný vliv na něj mají předcházející březen, srpen a září. To znamená, že po zvýšení teplot v těchto měsících oproti normálu by mohl pravděpodobně následovat i nadnormálně teplý říjen. Pranostiky často s oblibou srovnávají uplynulé zářijové počasí s říjnovým: "Září a říjen na strakaté kobyle jezdí. Teplé září - říjen se mračí. Po teplém září zle se říjen tváří. Touží-li září po rose a po suchu, povalí se v říjnu voda ze všech průduchů. Hřímání v září - v říjnu mnoho silných větrů. Deštivé září - mnoho hub v říjnu. Pozdní růže v září zvěstují mírný a příjemný říjen." Jak je patrné, lidová meteorologie usuzuje, že po teplém, slunném a suchém září nastávají během října nezřídka oblačné až zamračené dny s deštěm i citelným ochlazením, čímž na čas dojde k přerušení předchozího klidného babího léta.

Velké množství říjnových pranostik se nyní zabývá prognózou na nastávající zimu: "Když čečetek nevídati - hotov se na tuhou zimu. Pokud se křížový pavouk v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu. Když se táhnou ptáci blízko stavení, chystá se tuhá zima. V říjnu ovce je-li nutno nocí domů hnáti, sněhu třeba jest se v horách báti. Je-li dlouhý kořen na ocúnu, potrvá dlouhá zima. Spadne-li všechno listí už v říjnu, dá se počítat s tuhou zimou." Obdobně též velká úroda žaludů a bukvic, zrovna tak jako silné mlhy, svědčí spíše ve prospěch tuhé a vydatné zimy: "Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima. Když dub hojně ovoce dává, tak má velká zima s množstvím sněhu býti. Teplý říjen - studený listopad a únor. Mlhy v říjnu - sněhy v zimě. V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. Je-li mnoho žaludů, bývá v zimě velmi studeno." V dávných časech si lidé na podzim všímali i dalších okolností, které pak vedly k výrazným studeným zimám: "Po pěkném podzimu následuje brzo tuhá zima. Kvetou-li stromy na podzim podruhé, bude zima až do konce května. Když na podzim hodně houby rostou, když veverky vybíhají do polí, očekávejte krutou zimu. Začne-li si zajíc hrabat pelech už začátkem podzimu, nastane zima krutá. Když mají zajíci ke konci podzimu hodně sádla, bude tuhá zima." Mírnou a teplou zimu pak měly prognózovat následující výroky: "Suché lesy bez hub - nastane teplá zima. Když ryjí krtkové v říjnu na vrchovinách, bude zima mírná. Dostaví-li se ještě pozdě na podzim bouřky, nenastanou brzy mrazy."

Pranostiky k jednotlivým dnům nyní vyjadřují dostatek podzimního ovoce, vliv vanoucích větrů na cenu dobytka i častější výskyt mlh: "Na svatého Marka (7. 10.) - kdo má málo chleba, ať kouše jabka. Vane-li na Dimitrije (8. 10.) po ránu vítr, věští pevnou cenu hovězího dobytka pro jaro, vane-li odpoledne, bude pevná cena dobytka platit až na podzim. Svatá Brigita (8. 10.) mlhy přivítá." Chladným a mrazivým ránům se sice v některých letech měsíce října můžeme vyhnout, ovšem horší už je to s mlhami, které nás v tento čas již častěji navštěvují: "O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě." Toto rčení dobře zapadá do kontextu prodlouženého babího léta, kdy po ranních mlhách nastává často pěkný a slunečný den. Ve Švédsku a v Polsku se období s počasím podobného charakteru nazývá léto svaté Brigity. Z dalších výroků o mlze si můžeme připomenout: "Mlhy v říjnu - sněhy v zimě. Mlhy v říjnu značí mnoho sněhů během blížící se zimy." Je však třeba dodat, že na rozdíl od dřívějších desetiletí ve druhé polovině 20. století říjnových mlh přece jen ubylo. Mlhavé počasí udržuje při zemi inverzní charakter se špatnými rozptylovými podmínkami, kde se koncentrují nečistoty z průmyslových podniků i z automobilové dopravy, což zdraví rozhodně neprospívá. Mlhavé počasí však zase vyhovuje růstu hub, zvláště některým vyloženě podzimním druhům, mezi které patří václavka, strmělka mlženka nebo čirůvka fialová.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1919898
DnesDnes218
VčeraVčera807
Tento týdenTento týden218
Tento měsícTento měsíc16238

Partnerské weby