Pokračuje ondřejsko-mikulášské oteplení, jehož patronem je svatý Mikuláš (6. 12.), ke kterému se navíc přidává období zvýšené srážkové činnosti. K dalším referenčním pranostickým světcům patří ještě svatý František Xaverský (3. 12.), svatá Barbora (4. 12.) a svatá Sába (5. 12.). Jedna z nejvýše

naměřených teplot v pražském Klementinu pochází z 5. prosince 1961, kdy bylo naměřeno 17,4 stupně Celsia. Tehdy mohli Mikuláš s čertem a andělem chodit s nadílkou bez kožichů a teplých kabátů. Naopak vyloženě studené dny u nás panovaly v roce 1875, kdy mrzlo až praštělo. Jenom v samotné Praze se 6. prosince jednalo o minus 16,2, následujícího 7. prosince o minus 20,7 a 8. prosince dokonce o minus 21,5 stupně Celsia. Z poslední řady let lze připomenout ještě začátek prosince 2010, který byl ve svém počátku vůbec nejchladnější za celých 40 let.

Počátkem prosince proniká do střední Evropy často frontální systém nebo vlna oceánského vzduchu, což může být spjato i s výrazně větrným počasím: "O svatém Františku Xaveru (3. 12.) ledový vítr fučí od severu. Svatý František kapává ze stříšek." Do tohoto času spadá také svátek Barbory (4. 12.), k níž se váže množství pranostických výroků: "Po sněhu Bára s Mikulášem šla. O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře. Na svatou Barboru saně na dvoru. Na svatou Barboru mruz - schovej saně, hotov vůz. Svatá Barborka vyhání dříví ze dvorka. Svatá Barbora nosí bláto do dvora. Svatá Barbora je pilná pradlena. Padá-li na Kateřinu (25. 11.) sníh, bude na Barboru jih (obleva). Svatá Barbora větry přivolá. Svatý Mikuláš (6. 12.) - ze sněhu hned vodu máš. Klouže-li se Kateřina po ledě, umaže se Mikuláš od bláta. Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje. Svatý Mikuláš splachuje hříchy. Neviděl-li by svatý Mikuláš vlhké střechy, musel by být slepý. Na svátek štědrého biskupa obyčejně pršívá. Na svatého Mikuláše jihne nebo pršívá, málokdy zima držívá. Když se Kateřina klouže, potom Mikuláš přeskakuje louže. Svatý Mikuláš přijíždí na bílém nebo na hnědém koni. Jaká Barborka (4. 12.), Sába (5. 12.) a Mikuláš (6. 12.), takový celý advent potom máš."

Podle povětří kolem Barbory a Mikuláše usuzovali dříve pozorovatelé též na budoucí počasí Vánoc i celé zimy: "Je-li Barborka na ledě, budou Vánoce na blátě. Je-li Barborka na blátě - čekají nás Vánoce na ledě. Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán (26. 12.) na ledě. Když na Mikuláše prší, pozdější zima hodně lidi zkruší. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Studený prosinec - brzké jaro. Když v prosinci voda bystří, po Vánocích sníh zas jiskří. Prosinec proměnlivý a vlahý - nedělá nám zima těžké hlavy." Ocitáme se sice na samém prahu zimy, ale právě v tento čas se celá řada pranostik a rčení zabývá podle právě panující povětrnosti úrodou roku budoucího: "Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok mnoho trávy. Hodně trávy se dá očekávat, jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem. Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, urodí se také hodně ovoce v příštím roce. Studený prosinec se sněhem dá žito každé výšině. Zimavý sněhový prosinec předpovídá požehnaný, úrodný rok. V prosinci zima, sníh-li hojně lítá, hojnost všade bývá žita. Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy. Pošmurný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení. Je-li v prosinci Mléčná dráha jasně a zřetelně viděti, nastane rok budoucí úrodný; je-li však jen částečně viditelná, nebude mnoho obilí a vína. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Jsou-li v prosinci na cestách ledy, podaří se výborně zelí. Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá."

Ondřejsko-mikulášské oteplení se v dlouhodobém průměru dostavuje od konce listopadu a trvá někdy až po dny na přelomu první a druhé prosincové dekády. Tato doba je podmíněna pronikáním řady cyklon a frontálních systémů od relativně stále ještě teplého oceánu. Důsledkem toho je nejen přerušení listopadových kateřinských chladen, ale rovněž také zvýšený výskyt atmosférických srážek. Meteorologické stanice zaznamenávají touto dobou často až nápadně zvýšenou srážkovou činnost i zvýšení teploty a potvrzují tak staré pranostiky, ve kterých se odrážely nastřádané zkušenosti a pozorování našich předků: "Svatý Mikuláš teplý a deštivý, zimě se ještě protiví. Svatý Mikuláš splachuje břehy." Bývaly však též roky, kdy byl Mikuláš tradičně spojován nejen s nadílkou pro děti, ale zrovna tak i se sněhovými vločkami: "Mikuláš dětem nejmilejší. Prší-li o Mikuláši anebo padá sníh, bude příští rok mnoho hrachu. O svatém Mikuláši často snížek práší."

O tom, jaké počasí panovalo kolem Mikuláše ve velmi dávných dobách, se dozvídáme z četných kronik, letopisů a poznámek. Tak třeba roku 1392 byla 5. prosince okolo Prahy velká voda, která pobrala mlýny a okolo špitálu bylo ve sklepích plno vody. Lidé po rynku Staroměstském jezdili na lodích. Na gruntech pak nastala nemalá škoda. Tato povodeň vznikla z velkého sněhu a následné oblevy. Roku 1512 nastalo až do Mikuláše neslýchané teplo a podobně tomu bylo též v prosinci roku 1793, kdy v teplém povětří létaly mouchy. Zato 3. prosince 1781 se náhle dostavily deště, sníh i kroupy, z čehož se rozmohlo mnoho nemocí.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1966408
DnesDnes545
VčeraVčera796
Tento týdenTento týden545
Tento měsícTento měsíc12013

Partnerské weby