Ještě doznívá ondřejsko-mikulášské oteplení, které počátkem druhé prosincové dekády přechází v prosincovou zimu. K výrazným pranostickým dnům nyní patří Neposkvrněné početí Panny Marie (8. 12.), svatá Lucie (13. 12.) a svatý Nikasius (14. 12.). Z teplotních rekordů tohoto

času si můžeme připomenout zejména 11. prosinec 1915, kdy pražské Klementinum hlásilo 16,2 stupně Celsia. K mrazivým pak patřil rok 1840. Tehdy v pražském Klementinu činil 14. prosince pokles minus 20,4 a 15. prosince minus 21,5 stupně Celsia. Z novějších záporných teplotních rekordů lze jmenovat rok 2001, kdy se na severovýchodě území v okolí Frýdku-Místku teploty pohybovaly kolem minus 24 stupňů Celsia.

Přestože je dnes prosinec dvanáctým a závěrečným měsícem roku, byl ve starořímském kalendáři měsícem desátým a jeho název december pronikl v různých obměnách do většiny evropských jazyků. Český název souvisí zřejmě se slovem "siný", či "prosinět", tedy prosvítat, neboť prosincové dny patří většinou k šedivým, bledým a mlhavým, takže slunce svítí v době kolem zimního slunovratu z celého roku nejslaběji. Z hlediska korelací průměrných měsíčních teplot se ukazuje, že prosinec je jen velmi málo vázaný na předchozí měsíce. Přesto však na něj mívá jistý statisticky významný kladný vliv předchozí listopad a v menší míře také někdy říjen. To by potom znamenalo též určitou setrvačnou tendenci v nadprůměrně vysokých teplotách.

K prosincovým pranostikám lze dodat, že jen velmi málo jejich výroků se bezprostředně týká vlastní charakteristiky počasí prvního zimního měsíce. Většina rčení se totiž zabývá výhledem na nastávající zimu nebo se vztahuje k úrodě příštího roku: "Když prosinec bystří, po Vánocích jiskří. Prosinec naleje a leden zavěje. Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není třeba se kruté zimy báti. Zimavý prosinec se sněhem zvěstuje hojnost žita na horách. Pošmurný prosinec dobré je znamení pro sady, lučiny i všechno osení." Po Mikuláši nastává obyčejně období s převažujícím vyšším tlakem vzduchu, které je klidnější, v noci sice chladnější, ale přes den zase s vyššími nebo kolísavými teplotami. Může být ovšem i oblačno, ale často pak mlhavo s nepříznivými inverzemi v nížinách, a to obvykle až do doby kolem 11. prosince, kdy může docházet k určité změně atmosférické cirkulace, k níž se rovněž váže dočasně vysoká srážková pravděpodobnost: "Prosinec když je mu zima, halí se v bílý kožich." V posledních letech však ani tak často nesněží, ale spíše prší nebo dochází k dešťovým přeháňkám.

Prosincové pranostiky hodnotí mrazivé počasí s množstvím sněhu velice příznivě: "Mnoho sněhu - hodně chleba. Prosinec bohatý sněhem - rok bohatý chlebem. Jsou-li v prosinci velké závěje, urodí se hodně ječmene. Čím více sněhu - tím více sena. Hodně sněhu - dojné krávy. Čím je hlubší sníh, tím je vyšší jetel. Jsou-li v prosinci dlouhý rampouchy, urodí se dlouhý len. Visí-li ze střech dlouhé rampouchy, urodí se hojně konopě a lnu." Zejména v dávné minulosti se lidé podle těchto výroků hodně řídily, třebaže je třeba zároveň konstatovat, že se velkých zim velice obávali. A tak se pozorovatelé i znalci přírodních jevů snažili podle určitých opakujících se situací vystopovat, zda by mohla skutečně nastat pohodlná mírná zima s malým množstvím sněhu a s poměrně vyššími teplotami. Taková zima se tehdy nazývala levnou a naopak mrazivá s množstvím sněhu bez výraznějších oteplení či oblev zimou drahou nebo také mastnou. Proto si lidé všímali nejrůznějších jevů již od podzimu: "Nejsou-li vidět na podzim čečetky, připravuj se na tuhou zimu. Když na podzim hodně houby rostou, a když veverky vybíhají do polí, nastane krutá zima. Jestliže si zajíc dlouho pelech nehrabe, bude mírná zima. Když mají zajíci ke konci podzimu hodně sádla, nastane tuhá zima. Zatahují-li myši a krtci do svých děr mnoho suché trávy a slámy, připravují se na studenou zimu. Když ryjí krtkové na podzim v dolinách, bude tuhá zima, ryjí-li na vršku, počítejte se zimou mírnou. Dostaví-li se pozdě na podzim ještě bouřky, nebudou brzy mrazy. Prýští-li ještě v prosinci bříza, nemívá zima mnoho síly."

Nástup už vyloženě zimního období je signalizován také některými pranostikami: "Panna Marie (8. 12.) vlky houfuje. Na svatého Nikasia (14. 12.) se mají dělat knytle (rouble na vázání snopů), neb jimi vázané obilí nežerou myši. Svatá Lucie (13. 12.) sněhy rozvane. Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu. Svatá Lucie je královnou prosincové zimy. Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat." Je však třeba konstatovat, že povětrnostní podmínky k tomuto dni jsou mnohem méně známé než ty astronomické. Daleko známější jsou totiž průpovídky porovnávající o Lucii délku noci a dne: "Lucie noci upije a dne nepřidá. Jaké jsou od Lucie do Vánoc dni, takové budou v pořadí i jednotlivé měsíce příštího roku, neboť od Lucie do Vánoc, každý den a noc, mají svoji moc."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1893125
DnesDnes47
VčeraVčera768
Tento týdenTento týden47
Tento měsícTento měsíc11553

Partnerské weby