Závěru starého a začátku nového roku by měla naší povětrnosti vládnout novoroční zima, která má vazbu na Nový rok (1. 1.). Mezi další významné pranostické dny patří nyní také svatý David (30. 12.), svatý Silvestr (31. 12.), svatý Makarius (2. 1.), Ochtáb svatého Jana (3. 1.), svatý Tit s Ochtábem Mláďátek (4. 1.) a svatý Telesfor

(5. 1.). Co se týče teplotních rekordů na přelomu dvou roků, lze si připomenout rok 1925, kdy panovalo až nezvyklé teplo. Tehdy pražské Klementinum 30. prosince hlásilo 15,2 stupně Celsia. Velmi mrazivé teploty se pak vyskytovaly zejména roku 1799, přičemž 30. prosince poklesla rtuť na minus 24 stupňů Celsia. Mrazivá novoroční zima se uplatnila též roku 1789, kdy 5. ledna Praha zaznamenala minus 27,2 stupně Celsia. Z novodobé historie pak zaujme studený 4. leden roku 2016 s tehdejší teplotou v Opavě minus 21,4 stupně Celsia.

Vánoční oteplení zpravidla odeznívá až v posledních prosincových dnech. Bývá ukončeno posledním pro starý rok a zároveň i prvním etnometeorologickým obdobím pro rok následující - tzv. novoroční zimou. Z hlediska dlouhodobého průměru se však právě novoroční zima nedostavuje s příliš velkou spolehlivostí, neboť její pravděpodobnost se pohybuje v rozmezí od 55 do 60 procent. Přesto se po vánočním oteplení mohou často na samém konci roku obnovit mrazy i sněžení: "O Vánocích teplo, po Vánocích mráz. Po tmavých Vánocích se bílé zimy nadějeme. Je-li na Boží hod vánoční (25. 12.) slota, brzy nebude bláta. Na Davida krále (30. 12.) mrazy nenadále. Uhodí-li na Davida silný mráz, potom chladna vydrží nejméně do Třech králů (6. 1.). O Silvestru papeži (31. 12.) sněhy si již poleží. Zima, kterou konec roku nese, ještě dlouho námi třese. V prosinci zima ještě laškuje, ale v lednu již kraluje. Mrazy co prosinec zaseje, až teprve leden a únor sklízí. Nad prosinec leden a únor mrazivější." Meteorologové zařazují klimaticky poslední měsíc roku vůbec k nejkalnějším a nejpochmurnějším měsícům roku. Podle jejich zjištění bývá totiž více než v polovině případů mírný nebo mokrozimavý, provázený více dešti než sněhy. Také v něm hodně bouří větry, které nezřídka způsobují četné škody v přírodě, ale i ve městech a obcích. V prosinci u nás na zemský povrch dopadá nejméně slunečního záření. V prosinci je rovněž v porovnání s jinými měsíci zaznamenáno v průměru nejvíce dní bez slunečního svitu, nejvíce zamračených dnů a nejvíce dnů s mlhou. Přitom v podílu srážek poslední měsíc nijak zvlášť nevyniká, neboť se v průměru jedná jen o 39 mm.

V posledních dnech prosince a začátkem roku se množství pranostik rovněž zaměřuje na vanoucí větry: "Severní větry a červánky neprorokují příliš dlouhé trvání zimy. Je-li o Silvestru v noci vítr a ráno jasno, bude dobrého vína pořídku. Na Silvestra-li větry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti. Je-li o Silvestru větrno, bývá to dosti patrno. Když na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není na kvalitní vína hrubé naděje. Silvestr-li v noci větrem zmítá, ráno-li se zjeví slunečnost, podzim potom vína špatná skýtá; věř, toť pro úrodu špatný host. V novoroční noci vítr od východu pro dobytek mor, vítr od západu králům smrt, od poledne mor lidem, od severu neúrodu přináší." Silvestrovskou oslavou se obvykle loučíme se starým rokem a zároveň vítáme i Nový rok. První den roku 2018 nám tentokrát vychází na pondělí, podle čehož stará lidová meteorologie prorokuje krutou zimu, vlhké jaro, povodně a těžké nemoci. Připomeňme si ještě další novoroční pranostiky: "Novoroční noc jasná a klidná, nastane povětrnost pro úrodu vlídná. Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen. Jsou-li na Nový rok červánky, bude celý rok větrno. Na Nový rok zrána jasné lesky prorokují v létě časté blesky. Když svatý Makarius (2. 1.) pohodlný, čas v září nastane chladný. Je-li na Ochtáb svatého Jana (3. 1.) krásně, přijdou na jaře bouře časně. Den svatého Tita (4. 1.) dne mnoho nepřidá. Je-li na Ochtáb Mláďátek (4. 1.) mlha, nastane vlhké léto. Jaká povětrnost panuje na den svatého Telesfora (5. 1.), tak bude i v prosinci."

Třebaže se dnes můžeme dívat na většinu pranostik shovívavě a někdy také s úsměvem, musíme si uvědomit, že jsou ve své podstatě také ukázkou toho, jak dlouho se člověk snaží vyzkoumat příští počasí a někdy se dokonce pokouší o dlouhodobou předpověď. Tedy o prognózu, která se stále plně nedaří ani v dnešní době, kdy pracují výzkumné a hydrometeorologické ústavy ve světě se složitými počítači, družicemi a s přístroji, které mají značnou kapacitu paměti. Dokonce i vysoce technicky zpracovaná předpověď počasí na několik dní dopředu dosahuje úspěšnosti 60 až 70 procent. A obdobná pravděpodobnost se dosahuje také u mnoha pranostik. Proto není třeba ještě ani v dnešní době staré pranostiky a zkušenosti našich předků nějak zatracovat. Vždyť se v nich zrcadlí zkušenost zemědělců, lesníků, zahradníků i dalších pozorovatelů povětrnosti, nahromaděná za dlouhou řadu generací. A třebaže už některá ze rčení nemusí z různých důvodů tak zcela platit, přejímáme pranostiky jako dědictví starých zapisovatelů počasí, jejichž postřehy jsou zajisté zajímavé jak pro časy naše, tak i pro ty budoucí.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1872357
DnesDnes400
VčeraVčera793
Tento týdenTento týden2000
Tento měsícTento měsíc14928

Partnerské weby