Končící priské oteplení přechází ve fabiánskou zimu, jejímiž patrony jsou sv. Fabián s Šebestiánem (20. 1.) Z dalších pranostických dnů si připomínáme svatou Anežku (21. 1.), svatého Vincence (22. 1.), Zasnoubení Panny Marie (23. 1.), svatého Timoteuse (24. 1.), Obrácení apoštola svatého Pavla (25. 1.) a svatého

Polykarpa (26. 1.). Z teplotních rekordů tohoto úseku ledna lze jmenovat rok 1834, kdy 24. a 25. ledna rtuť teploměru v pražském Klementinu vystoupila na 13,4 až 13,8 stupně Celsia. Co se studených dnů týká, je třeba konstatovat, že jich v letech 1961 až 2017 bylo jen šest. Jednu z výjimek představoval leden roku 2010, kdy se průměrné teploty pohybovaly tři stupně pod dlouhodobým normálem a také napadlo o 50 procent více sněhu než činí průměr. Tehdy se též vyskytlo jen minimum slunečního svitu. Leden 2010 se navíc zapsal i dvěma polárními dny, kdy teplota ani přes den nevystoupila nad minus 10 stupňů Celsia. Mezi studené ledny se zařadil také loňský rok 2017. K nejchladnějšímu období patřily dny od 18. do 23. ledna s novými teplotními rekordy. Teplotně se tak leden 2017 pohyboval o 5,1 stupně Celsia pod dlouhodobým normálem.

O počasí lze s úspěchem tvrdit, že je z dlouhodobého hlediska naprosto nevypočitatelné. Dnes sice za pomoci moderní techniky dokážeme předpovědět průběh povětrnosti poměrně spolehlivě na jeden až tři dny, někdy též na týden nebo celou dekádu, ovšem s dlouhodobější prognózou už je to poněkud horší. Český hydrometeorologický ústav sice vydává i celoměsíční výhledy na třicet dní, ale ve skutečnosti se jedná jen o jakýsi možný nástin předpokládaného průběhu, jehož pravděpodobnost není příliš vysoká. Bylo by až příliš jednoduché, kdyby v letním období vládlo převážně teplo a v zimě zase chlad. A tak může nevyzpytatelný vývoj povětrnosti zamotat hlavy i těm nejzkušenějším meteorologům. Tak jako uprostřed léta nastává v některých letech chladná a deštivá nepohoda, dostavuje se uprostřed zimy mnohdy počasí s jarním charakterem, kdy teploty trhají rekordy.

Při bližším pohledu na průběh průměrných lednových teplot zjistíme, že k těm nejhlubším propadům a poklesům dochází často ve třetí lednové dekádě, kdy by u nás podle lidové meteorologie měla panovat fabiánská zima. Na její existenci reagují pochopitelně i pranostiky: "Po přechodu svatého Knuta (19. 1.) přichází zima krutá. O svatém Fabiánu (20. 1.) bez kožichu ani ránu. O svatém Fabiánu a Šebastiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu. Na svatého Šebastiána se musí někdo utopit nebo zmrznout. Na svatého Vincence (22. 2.) seď jen doma u pece. Studený a jasný den na Vincence předpovídá úrodný rok. Je-li však na svatého Vincence neobvykle teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu. Na svatého Polykarpa (26. 1.) plná sněhu každá škarpa." Pranostiky si obvykle všímají průměrných a převládajících poměrů, takže se v nich mnohdy neodrážejí občasné možné výkyvy či vybočení v jednotlivých letech. V tomto smyslu význam rčení dobře odpovídá normálnímu chodu zimy a jejímu vyvrcholení. Podle průměrných denních teplot k jednotlivým kalendářním dnům vrcholí zima například v Praze kolem 15. ledna s vedlejším vrcholem ve dnech 22. až 23. ledna.

Za důležitý a referenční den považují pranostiky 22. leden - svátek svatého Vincence. Měl by být sledován zejména vinaři, neboť slunečnost tohoto dne je zřejmě důležitá pro budoucí úrodu vína: "Jasný den na Vincentina dá hojnost dobrého vína. Na den svatého Vincence blesk slunečný znamená rok u víně být hojný." Že se jedná o velmi staré výroky je podle zápisu nanejvýš zjevné. Z těch o něco mladších si pak připomeňme následující: "Jestliže na den svatého Vincence svítí slunce, pamatuj, abys měl velký sud, poněvadž vinná réva dá hrozny. Vincence slunečnost dává vína hojnost. Jasné slunko na Vincence k vinobraní chystá věnce." Ve třetí lednové dekádě se objevují i další pranostiky: "Je-li na Zasnoubení Panny Marie (23. 1.) jinovatka, nastane vlhký rok. Svatý Timoteus (24. 1.) dumá o budoucím oteplení a přemýšlí, kde nechal vůz. Je-li na Obrácení svatého Pavla (25. 1.) slunečno, nebo prosvítá alespoň slunce z mraků, bude ještě více sněhu nežli před tím. Je-li jasný den na svatého Pavla Obrácení, těš se na bohaté posvícení. Od které strany na den svatého Pavla Obrácení vítr věje, z té strany přijdou kupci na obilí a na té straně se obilí nejvíce platí. Jestliže 25. ledna přijde déšť nebo bude-li sněžit, mnohým lidem bude toho roku hlad hrozit."

Zejména v dávných dobách se lidé nejchladnějších dnů velice obávali. Když se k chladu přidal hlad a nemoci, zejména ty smrtelné, ke kterým patřil mor a cholera, nastávala situace až katastrofálních rozměrů. Právě o tom hovoří pranostiky, které čerpaly z některých konkrétních situací: "Když se spřáhne zima a hlad, není oč stát. Zima, nemoce a hlad - spojení, ze kterého nic dobrého není. Aťsi v zimě chlad, jen když nejsou nemoce a hlad. Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zraní. Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká. Kdo se v létě při práci zapotí, v zimě se nasytí i zahřeje."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1968218
DnesDnes560
VčeraVčera893
Tento týdenTento týden2355
Tento měsícTento měsíc13823

Partnerské weby