Celé námi sledované období se nese ve znamení hromniční oblevy, která má svoji vazbu k svátku Hromnic (2. 2.), nebo-li k uvedení Páně do chrámu. K referenčním pranostickým světcům patří nyní Karel Veliký (28. 1.) a František Saleský (29. 1.). Z teplotních rekordů tohoto času si připomeňme rok 2002, kdy v

mimořádně teplých dnech od 22. ledna do 31. ledna vystupovaly teploty vysoko nad své běžné průměry. Například 29. ledna došlo v pražském Klementinu k novému teplotnímu rekordu, který činil 15,3 stupně Celsia. Ve stejný den naměřili v Českých Budějovicích 16 a v Ústí nad Labem dokonce až 18,8 stupně Celsia. Velmi chladné dny pak u nás nastaly zejména roku 1830, kdy pražské Klementinum zapsalo celou řadu velmi mrazivých dnů. Dne 28. ledna se jednalo o minus 23,3 stupně Celsia, 29. ledna o minus 24, dne 30. ledna to bylo minus 25,8 a 31. ledna dokonce minus 27,5 stupně Celsia.

V posledních lednových dnech dochází v dlouhodobém průměru k ochabování studených psích dnů a tzv. fabiánská zima bývá s poměrně vysokou pravděpodobností v rozmezí 65 až 75 procent vystřídána pranostikami o hromničním oteplení. Naši předci, kteří v dřívějších dobách sledovali a zapisovali nástup jednotlivých období, která jsou signalizována nejčastěji pranostikami k jednotlivým dnům roku, kombinovali s tzv. meteorologickými pranostikami krátkodobé předpovědi, jako třeba: "Podle toho, jaký má Mléčná dráha jas, takový očekávej mráz. Hvězdy jasné - mrazy silné. Obleva se nechá vidět, slyšet a cítit na dálku." Obě skupiny lidových meteorologických pravidel tak představovaly jediný, vzájemně provázaný, etnometeorologický systém.

Pokud se jedná o ukončení tužší zimy a zmírnění mrazů koncem ledna, bývá to obvykle důsledek oživení cyklonální činnosti s nástupem západního oceánského proudění. Za této situace se může dostavovat sněžení, déšť, ale zrovna tak i srážky smíšené či namrzající. Toto vlhké povětří pak bývá zpravidla doprovázeno i větší rychlostí větru, který na jedné straně zlepšuje kvalitu ovzduší oproti inverzi a špatným rozptylovým podmínkám, ale na druhé zase může způsobit škody na majetku, elektrorozvodech, v lesích a parcích: "Na Saleského Františka (29. 1.) meluzína si často zapíská. Saleský František často přináší změny v povětří. Na Saleského Františka mlhy mizí a větry zesilují." Jestliže koncem ledna nastane oteplení s oblevou, lidový výrok zní: "Je-li Karel Veliký (28. 1.) málo ledový - únor to zase napraví." Zde se výstižně zakořenilo mínění, že zima se musí alespoň v některém období výrazněji projevit.

Od posledních lednových dnů až po první únorové dny se v našich končinách zpravidla uplatňuje tzv. hromniční oteplení. V pranostikách je toto období charakterizováno jako první výraznější předzvěst jara. Není však třeba zdůrazňovat, že v naprosté většině případů představuje hromniční obleva pouze teplejší zimní mezihru, neboť se zima obvykle ještě zdaleka nevzdává své vlády. Avšak vzhledem k tomu, že právě Hromnice (2. 2.) bývaly v některých letech až toužebně očekávaným signálem blížícího se jara, jsou ozdobeny značným počtem výstižných pranostik: "Uvedení Páně do chrámu, nebo-li Hromnice - jara svíce. Na Hromnice musí skřivan na pole, budiž mu milo, nebo ne. Pošmourný Hromnice - sedlákům milý velice. O Hromnicích zamračeno - sedlákovi pomoženo. Na Hromnice chumelice - netrvá pak zima více. Tmavé Hromnice dělají ze sedláka panice. Když je Hromnic, tak je zimy polovic. Na Hromnice zima s létem potkala se. Na Hromnice o hodinu světla více. Na Hromnice půl píce, půl krajíce. Bouří-li a sněží-li na Hromnice, bývá už jaro blízko velice."

Z hlediska pranostik se stalo paradoxem, že od roku 1984 zmizely Hromnice na řadu let z občanského kalendáře. Dnes má v tento den svátek Nela i Hromnice. K Hromnicím se totiž váže nejvíce výroků z celoroční lidové meteorologie. Není to žádná náhoda, že se jednalo o jeden z nejvýznamnějších "kritických" dnů roku. Jistá záležitost totiž souvisela s tím, že právě v tento den se světívaly svíce zvané "hromničky", které se pak rozžínaly během roku, zvláště při silných bouřkách i dalších nebezpečných meteorologických jevech. Proto zřejmě lidé připisovali tomuto dni značný vliv na počasí. Navíc se právě podle panující povětrnosti na Hromnice uvažovalo o dalším trvání zimy, o příchodu jara a očekávané úrodě: "Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc. Hromnice jasné a čisté - potrvá zima déle jistě. Je-li na Hromnice světlý den, urodí se konopí i len. Na Hromnice kalužky - ukázka na jablka a hrušky. Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok potom běží." Hromniční výroky někdy hýří optimismem ohledně oteplení, ale za určitých okolností tomu může být právě naopak. Mrazivé a inverzní počasí pod vlivem stabilní anticyklony nad severovýchodní Evropou a Sibiří totiž zase svědčí ve prospěch dlouhé zimy, která se může v některých letech protáhnout až hluboko do jara.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991636
DnesDnes264
VčeraVčera738
Tento týdenTento týden2656
Tento měsícTento měsíc11252

Partnerské weby