Po skončení hromniční oblevy se ve staročeských kalendářích objevil nástup valentinské zimy, která v některých letech ještě znovu dokázala potrápit naše předky velice silnými mrazy. K aktuálním pranostickým světcům patří v tomto časovém úseku svatý Blažej (3. 2.), svatá Veronika (4. 2.), svatá Dorota (6. 2.), svatý Radko (7. 2.) a svatá

Apolonie (9. 2.). Z teplotních rekordů poslední doby lze jmenovat zejména ty z roku 2004. Tehdy pražské Klementinum hlásilo 4. února 14,6 a Teplice až 17 stupňů Celsia. Obdobných 17 stupňů Celsia pak 8. února 1990 naměřili i v Českých Budějovicích. Mimořádně chladné dny potom přinesl rok 2005. Silné suché mrazy tehdy způsobila mohutná tlaková výše nad severovýchodní Evropou. Teploty se tak běžně ve městech pohybovaly v rozmezí od minus 10 do minus 14, někde potom od minus 20 do minus 24 stupňů Celsia. Březník na Moravě, kde bývá velmi chladno, pak hlásil minus 34,8 stupně Celsia.

Z meteorologického hlediska představuje únor třetí a zároveň i závěrečný zimní měsíc, třebaže mrazy a sníh mohou zejména ve vyšších polohách vládnout ještě i v měsících následujících. Únorové počasí se pak může v jednotlivých letech dostavit jak mimořádně chladné, mrazivé, s velkým množstvím sněhu, tak někdy i mírné, připomínající předjaří. Ve vlivu na následující měsíce je únor s listopadem na osmém až devátém místě. Jedná se tedy spíše o vliv slabý. Z hlediska závislosti na předchozích měsících má pak na únor střední statisticky výrazný kladný vliv předcházející prosinec. Dokonce se kdysi říkávalo, že jak zima v prosinci začíná, tak podobně také v únoru končí. Pokud tedy byl prosinec teplotně nadnormální, mohl by s určitou dávkou pravděpodobnosti rovněž únor zůstat o něco teplejší než činí průměr. A jaký je vliv ledna na únor? Podle dlouholetého pozorování a statistik od konce 19. století následuje po nadnormálně teplém lednu značně studený únor pouze ve 26 procentech všech případů. Z toho tedy vyplývá, že po mírnějším lednu většinou následuje i mírnější únor.

Hromniční oteplení na přelomu ledna a února probíhá často až do 6. února. Z pranostik lze pak pocítit náznaky chtěného předjaří: "Na svatého Blažeje (3. 2.) kamínek se ohřeje. Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje. Na svatého Blažeje se i kominík na střeše ohřeje. Prší-li na svatého Blažeje tak, že teče voda kolem, povede se dobře len. Je-li pěkné počasí na svatého Blažeje, zvedou se brambory. Svatá Dorota (6. 2.) rozdává ptáčatům písničky. Na svatou Dorotu jdou si ptáci na trh kupovat píšťalky. O svaté Dorotě mohou pradleny veseleji prát, neboť jim prádlo uschne na plotě." Tyto až příliš jarem prodchnuté výroky však obvykle nemají dlouhého trvání. Jedna z velkého množství hromničních pranostik totiž upozorňuje: "Přejdou-li Hromnice, mráz čeká nedaleko." Ale i některé další pranostiky nepatří právě k jarním a připomínají, že právě po mírnější zimě na přelomu ledna s únorem se můžeme dočkat nejedné vydatné sněhové nadílky: "O svaté Veronice (4. 2.) bývá ještě sanice. Svatá Agáta (5. 2.) bývá na sníh bohatá. Svatá Dorota (6. 2.) stromy sněhem vometá. Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu. Dorota v rychlém běhu přinášívá nejvíc sněhu. Svatý Radko (7. 2.) - na poli hladko."

Od dnů kolem poloviny první únorové dekády v našich přírodních poměrech v dlouhodobém průměru nastupuje období tzv. tuhé únorové zimy. Jak totiž podle pozorování a měření vyplývá, tak i při střídavém průběhu zimního počasí může patřit únor k tomu nejmrazivějšímu času zimy. Proto ani v minulosti pranostiky valentinskou únorovou zimu nijak nepodceňovaly: "Svatá Apolena (9. 2.) bývá ve studené mlze často zahalena." Tyto přízemní nebo i vysoké mlhy jsou spjaty s mrazivým počasím málo pohyblivé tlakové výše, kde vyzařování převládá nad dopadajícím zářením. Tehdy bývá v nižších a někdy i ve středních polohách nepříjemně mrazivo a mlhavo, navíc s vysokými koncentracemi prachových částic i dalších škodlivých látek v ovzduší. Jenom na horách za takové zimní situace máme příjemné podmínky s vyššími teplotami a bývá tam dokonce i slunečno.

Nejznámější únorové pranostiky pojednávají o sněhu, který by měl pomáhat polím jako zásoba budoucí vláhy: "Únor bílý - pole sílí. Sněhový únor - sílí každý úhor. V únoru z množství sněhu sena mnoho svítá. Rampouchy v únoru na stříšce - bude hojnost mléka v dížce. Třeskutá zima s množstvím sněhu v únoru naplňuje komoru. V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med. V únoru teplo a voda - pro pole věčná škoda." Ve své podstatě se nejedná ani tak o vlastní únorový sníh, jako spíše o to, co z něho zbývá v předjaří a na jaře - tedy vláha.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1968195
DnesDnes537
VčeraVčera893
Tento týdenTento týden2332
Tento měsícTento měsíc13800

Partnerské weby