Stále ještě pokračuje matějské předjarní oteplení. Z významných pranostických světců si připomínáme svatou Felicitu (3. 3.), svatou Kunhutu (3. 3.), svatou Adriana (5. 3.), svatého Bedřicha (6. 3.), svatého Tomáše (7. 3.), svatého Radka (8. 3.), svatou Františku (9. 3.) a sv. Cyrilla a Methody (9. 3.).

K nejvyšším naměřeným teplotám těchto dnů v pražském Klementinu lze zařadit 5. březen 1998, kdy vystoupila rtuť teploměru na 17,9 stupně Celsia, 7. března 1920 na 18,6 stupně Celsia a shodně též 9. března 1863 a 1948 na 18 stupňů Celsia. Co se týče nejsilnějších mrazů v předjarní době, můžeme jmenovat 3. březen 1929, kdy v pražském Klementinu naměřili minus 20,8 a pak také 9. března 1785 minus 23,1 stupně Celsia.

Ve starém římském kalendáři zahajoval březen nový rok. I Slované slavili zahájení roku v březnu s jarní rovnodenností. Příchod jara totiž symbolicky předznamenával nový život nebo nová probuzení k životu. Kromě toho je březen rovněž měsícem, kdy se zahajují polní práce a jarní úklidy. V našich zemích byl název měsíce března pravděpodobně míněn jako označení stavu přírody v čase, kdy kvetou břízy. Avšak čím který národ žil severněji, tím docházelo ke květu bříz pochopitelně později. Náš kalendářní březen však podle těchto kriterií ještě květ břízy nebere v úvahu, neboť je posunut dopředu. Podle dlouhodobých pozorování připadá totiž průměrný začátek květu břízy bělokoré například v dolním Poohří až na 17. dubna. Avšak jak se u nás až téměř dramaticky mění klimatické poměry, dá se předpokládat, že květ břízy se také u nás brzy ustálí již někdy koncem března. Bez ohledu na to pak někteří jazykovědci spojují původ slova březen s pojmem "březí" - tedy oplodněný, k čemuž dochází u zvířat v našich zeměpisných končinách právě nyní.

Počátkem března zpravidla ještě doznívá matějské oteplení, což se projevuje i dalšími vzestupy teplot. Běžně však v tento čas teprve taje sníh a vyskytují se dešťové, smíšené, popřípadě mrznoucí srážky, přičemž ve vyšších polohách může stále ještě občas docházet k intenzivnějšímu sněžení a k přechodnému nárůstu sněhové pokrývky. K tomu hovoří rovněž pranostiky: "Svatá Felicita (3. 3.) sníh z polí odmítá. Mrzne-li ještě o svaté Kunhutě (3. 3.), je to patrno ještě po řadu dnů. Svatá Adriana (5. 3.) nedá spáčům spáti z rána." Tato pranostika hovoří o prodlužování dne pro oblast Čech, kdy už se oproti zimě rozednívá o poznání dříve. Různorodé povětří počátkem března pak připomínají i další výroky: "Svatý Bedřich (6. 3.) teple dýchá, nebo taky sněhy míchá. Zima, kterou svatý Tomáš (7. 3.) nese, dlouho ještě námi třese. O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. Svatý Radko (8. 3.) - na cestách může být hladko. Prší-li na svatou Františku (9. 3.), neurodí se brambory. Cyrilla a Methody (9. 3.) - první ovčí pastvy."

Vzestup teplot, probíhající od počátku předjarního oteplení, pak bývá v dlouhodobém průměru ke konci první březnové dekády přerušen pravidelně se dostavujícími vpády severních vzduchových hmot nebo prouděním chladného a suchého kontinentálního vzduchu ze severovýchodu do střední Evropy. A jelikož se k nám dostává i mořský vlhkolabilní vzduch, nechybí za těchto situací ani četné sněhové přeháňky, ve vyšších polohách dokonce i silnější sněžení. Toto ochlazení, které přerušuje předchozí mírnější předjaří, se nazývá "březnová zima". K tomu se pak váže řada pranostik: "Březen - na pec si vlezem. Ležela-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát. Březnová slunce od nohou studí. Marec, chytá za palec. Mnohdy ještě v březnu hejl na nos se posadí. Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne. V březnu vítr z břízy fouká. I když pluh v březnu zemi ryje, přeci zima ještě žije. V březnu sedlák stromy ořezává, ale kabát ještě nesundavá. Březnové mrazy téměř nikdy neschází. Březen se umí pousmát, ale také pořádně zamračit a zachladit. Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li, i nadělat. V košili sij ozimu, v kožichu pak jařinu. Smíření nepřátelé jako březnový led. Na počátku neb na konci zuří březen ve dne v noci." Každopádně březen může být ještě velice vrtkavým a nestálým měsícem, který nám mnohdy přináší až nečekaná překvapení, a to jak teplá a slunečná, tak i chladná se sněhem. To vše charakterizuje také jeden z výroků: "Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé." Každopádně březnové počasí tvoří určitý předěl mezi zimou a jarem. Právě tyto změny mohou nepříznivě ovlivňovat zdravotní stav některých zvláště citlivých jedinců. Vlhkost vzduchu, nebo také hladina vodních par, bývá nejnižší v zimním období. Mnozí lékaři pak tvrdí, že nedostatečná vlhkost v zimě způsobuje vysychání sliznic horních cest dýchacích, čímž vzniká větší riziko vzniku infekcí. Přes obecně rozšířený názor, že vlhko, které se začíná zvyšovat při přechodu ze zimy do jara, způsobuje snadná nachlazení, však nemá lékařské opodstatnění. Většina lékařů však přesto uznává, že v tomto směru existuje spojení s revmatickými obtížemi.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2012869
DnesDnes93
VčeraVčera708
Tento týdenTento týden2949
Tento měsícTento měsíc9194

Partnerské weby