Pokračuje fortunátské sušší období, jehož patronem je svatý Fortunát se svatým Nikodemem (1. 6.). Rovněž vrcholí možnost výskytu tzv. malých ledových mužů, k nimž se počítá svatý Filip (26. 5.) a svatý Beda (27. 5.). Jako příklad značného kolísání teplot a

dosažení teplotních rekordů v jednotlivých letech - a to jak kladných, tak i záporných - přímo ukázkově předvedl například rok 2005. Tehdy na konci května nastaly u nás skutečně horké dny, které překonaly veškeré předchozí rekordy. Konkrétně se jednalo o 28., 29. a 30. květen 2005 s tropickými teplotami, přičemž vůbec nejteplejším se stal 29. květen, kdy v Praze naměřili 32,8 stupně Celsia. O to větší pak byl následný propad teplot při výrazném ochlazení od severozápadu, takže Sněžka 1. června hlásila minus 1 stupeň Celsia. Jeden z nejchladnějších konců května během posledních dvaceti let nastal pak roku 2013. Tehdy v Krušných horách sněžilo a sníh padal i v nadmořských výškách kolem 500 metrů.

Na přelomu května s červnem se často dostavuje slunečné a teplé počasí, která má již letní charakter. Tyto dny proto mohou lákat nejen otužilce ke koupání. Bohužel, většina městských koupališť je v tento čas ještě uzavřena. Přesto se někde odhodlávají otevřít plovárny již dříve, neboť náš stále se oteplující kontinent mívá často letní charakter již v jarních měsících. Oblast vysokého tlaku vzduchu, která se nezřídka touto dobou nad střední Evropou uplatňuje, však způsobuje nejen slunečno a teplo, ale rovněž velmi suché počasí. Proto už naši dávní předci pojmenovali tento čas jako fortunátské jaro nebo též fortunátské suché období.

Pranostiky, v nichž se odrážejí zkušenosti dávných pozorovatelů a zapisovatelů počasí, samozřejmě dávají nyní raději přednost občasnému dešti s ohledem na očekávanou úrodu. Jedna dlouho nehybná a obnovující se tlaková výše, setrvávající dlouhou dobu nad střední Evropou, však dokáže způsobit, že se očekávání pranostik nenaplní a u nás se tak usídlí suchý stepní ráz povětrnosti, který nemusí být jen pouhým výstřelkem několika dnů, ale může se stát i velice dlouhodobě nepříznivým a nebezpečným jevem. Záložním řešením takovýchto situací, zejména v zelinářských a zemědělských oblastech, je potom budování rozsáhlých a velmi nákladných závlahových systémů. V takovýchto případech se proto docela dobře uplatňuje pranostika: "O svatém Nikodemu a Fortunátu (1. 6.) kapka deště má cenu dukátu."

Vztah vláhových i teplotních poměrů mezi květnem a červnem zachycují četné výroky lidové meteorologie: "Když máj vláhy nedá, červen se pak předá. Chladný květen, červen vlažný, je pro sýpky, sudy blažný. Na mokrý květen přichází suchý červen. Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem. Suchý květen - mokrý červen. Teplý květen - chladný červen." V roce 2001 u nás koncem května panovaly skutečně letní teploty se suchem, což vyvrcholilo 31. května přechodem silných bouřek s deštěm i kroupami. Obec Hřivčice, která leží na náhorní planině a spadá pod střediskový městys Peruc na Lounsku, na tento den zřejmě hned tak nezapomene, neboť právě tudy se směrem od severozápadu přehnalo něco doposud běžně nevídaného a neslýchaného - tedy tornádo s ničivou smrští. Přestože rozloha tohoto živlu byla poměrně malá, dokázala zpustošit část obce i s okolím během několika málo okamžiků. V celkové povětrnostní situaci pak u nás došlo po přechodu výrazné studené fronty doprovázené bouřkami k výraznému poklesu teplot i ke zvýšení dešťových srážek počátkem června: "O Fortunátu hřímání - úrodu přihání."

V některých letech bývá v našich přírodních podmínkách květen už dostatečně bohatý na výskyt bouřek. Pranostiky s nimi proto už běžně počítají: "Máje měsíce jestli hřmí, větry veliké, hojnost obilí a svornost mezi lidmi znamená. V máji hřímoty nedělají trampoty. Jestliže v máji hodně hřímá, úrodný rok na to bývá. Když se v máji blýská, tak si sedlák výská. Každé bouřce v máji sedláci ‚nazdar‘ rádi volají. Hřmí-li hodně v květnu, vyhrál sedlák sázku. Jsou-li v květnu časté bouřky, bude chladnější léto. Je-li v máji mnoho bouřek, přichází pak velmi větrné léto. Ozývá-li se v květnu často hrom, potom v červnu sotva kdy mrholí.“

Závěrem si připomeňme některé z pranostik, které se vztahují k jednotlivým pranostickým světcům. Především se jedná o výroky naznačující jistá noční a ranní ochlazení, což se přičítá zejména při vyjasnění tzv. "malým ledovým mužům". K nim je kromě Urbana (25. 5.) řazen ještě Filip (26. 5.) a Beda (27. 5.): "Filip a Beda - může být běda. Den svatého Filipa přinese buď požehnání nebo lopocení." Další pranostické výroky z přelomu května a června pak připomínají: "Na svatého Filipa tráva již rozkvítá. Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože svatá Petruška (31. 5.) ráda přede. Pěkné počasí prvního červnového dne slibuje úrodný rok.“

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1874952
DnesDnes285
VčeraVčera1029
Tento týdenTento týden4595
Tento měsícTento měsíc17523

Partnerské weby