Ve staročeských kalendářích patřily zpočátku tyto dny k ovčím chladnům a vítským dešťům, ale postupně přecházely v aloiské sušší léto. Z pranostických světců si v tomto časovém horizontu připomínáme sv. Garváze a Protáze (19. 6.), svatého

Aloise (21. 6.) a Deset tisíc rytířů (22. 6.). Co se týká teplotních rekordů na přelomu druhé a třetí červnové dekády, můžeme si připomenout rok 2006, kdy se někde teploty přiblížily k 35 stupňům Celsia, dále rok 2012 s rekordními tropickými teplotami, z nichž vyčnívá zejména 35,4 stupně Celsia v Dobřichovicích u Prahy. Podobně tomu bylo i následujícího roku 2013, kdy ve Staňkově naměřili 36,9 a v Českých Budějovicích se rtuť teploměru vyšplhala až na 37 stupňů Celsia. V červnu 2014 pak v České republice vládlo značné sucho, které pak převládalo i po celé léto. Nejvíce přitom vyschla oblast jižní Moravy a severozápadních Čech. V Ústí nad Labem protékalo Labem jen pouhých 25 procent průměrného průtoku.

V polovině června jsou pro počasí charakteristické zejména vítské deště, které však postupně slábnou a přecházejí v tzv. aloiské sušší léto. Průvodním rysem předchozích dešťů jsou pak z hlediska červnového teplotního vývoje také hluboké poklesy teplot, které mohou doprovázet tento čas bohatý na dešťové srážky. V našich podmínkách to obvykle znamená převládající velkou oblačnost jen s přechodným slunečním svitem, což mnohdy nedovolí, aby se rtuť teploměru příliš šplhala nad 20 stupňů Celsia: "Červen mokrý a studený - sedlák krčí rameny. Když červen mokrý a studený bývá, obilí to neprospívá. Když v červnu příliš mokro je, vinný keř žaluje. Réva a kozy vody nemilují. Deštivý a chladný červen prospívá lesům. Chladnější a vlhký červen slibuje houbařům pěkné úlovky."

Klimatologové hovoří s uznáním o dešťových pranostikách pozdního jara a prvé poloviny léta. Tím je zdařile určeno nejenom průměrné datum nástupu letní atmosférické zonální cirkulace ve směru rovnoběžek, tedy počátek medardovského počasí, ale tyto pranostiky zavěšené jako dešťové krůpěje na různé kalendářní svátky vymezují i průměrnou dobu trvání celého medardovského dešťového období. Výrazně srážkově chudším a teplým časovým úsekem je pak nastupující aloiské léto, které se v našich zeměpisných šířkách dostavuje s pravděpodobností výskytu 65 až 70 procent. Nastává přibližně od 19. června a třebaže v daném roce může panovat i dost vlhké počasí, právě v tomto mezidešťovém období se vyskytuje výrazná, třebaže jen přechodná, přestávka se zmenšenou oblačností a zároveň s bohatým slunečním zářením i vysokými teplotami. Tento čas je pak jako stvořený nejen ke koupání a slunění v přírodě, ale právě tak i pro sečení luk a k sušení sena: "Na Gerváze a Protáze (19. 6.) posečeš seno nejsnáze. Jestli je suchý odvézt chceš, do Jána (24. 6.) si pospěš. Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází. Na svatého Silvera (20. 6.) hleď, aby sena zmizela. Na svatého Aloise (21. 6.) poseč louku, neboj se!" Nějaká ta sprška nebo bouřka se však zcela nevylučuje ani nyní: "Na Deset tisíc rytířů (22. 6.) desettisíckrát deset tisíc kapek. Svatá Paulína z Noly (22. 6.) zaplavuje ráda štoly."

Některé pranostiky si všímají, jak by červnové počasí mohlo ovlivnit pozdější měsíce: "Co červen nedá do klasu, červenec nažene v času. Hřmí-li, když Měsíc v Raku stojí, tu rolník velkých such se bojí. V červnu se už ukáže, jaké dary sklidíme v létě a na podzim. Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto. Mnoho ryb v červnu - málo zrna v srpnu. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví. Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný."

Nacházíme se sice teprve na prahu astronomického léta, které letos začíná 21. června ve 12.07 hod. letního středoevropského času, ovšem velmi významné je pro povětrnost též fenologické vymezení léta. Fenologickým létem se rozumí doba od počátku kvetení bezu černého až po kvetení ocúnu jesenního. Fenologické léto se podrobněji dělí na časné léto, nebo-li podletí, které trvá až po počátek kvetení lípy srdčité. Poté se už jedná o plné léto. K celkovému charakteru léta nám naši dávní předci zanechali dlouhou řadu výstižných pranostik: " Jaro se krášlí květy, léto snopy. Dnem se léto neopozdí. Za letního chladu není nepříjemných ovádů. Letní deště půda žádá. Léto sytí rok. Léto sbírá, zima sžírá. Ať léto poskytuje jakýkoli dar, v zimě bude uvítán. Co se v létě zrodí, vše se v zimě hodí. Léto poskytuje dary, ale především ukládá povinnosti. Léto je všem příjemné, ale rolníka zmáhá. I když je den v létě nejdelší, rolníkovi často nestačí. Kdo léto proleží, ten zimu prochodí s žebráckou mošnou. Jaro je přízeň, léto i trýzeň.“

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895541
DnesDnes549
VčeraVčera634
Tento týdenTento týden2463
Tento měsícTento měsíc13969

Partnerské weby