Ve staročeských kalendářích končilo touto dobou pavlovské sušší léto a začínaly prokopské deště časného léta, jejichž patronem se stal svatý Prokop (4. 7.). K dalším významným pranostickým dnům tohoto času patří také Navštívení Panny Marie (2. 7.) a Mistr Jan

Hus (6. 7.). Co se teplotních rekordů naměřených v pražském Klementinu koncem června a počátkem července týká, za zmínku stojí 30. červen 1950, kdy se jednalo o 35,7 stupně Celsia a 4. července 1957 o teplotu 36,1 stupně Celsia. Z posledních let vynikají teplotní rekordy zejména z počátku července 2015. Tehdy 4. července v Dobřichovicích naměřili 36 stupňů Celsia. Následujícího 5. července pak Brandýs nad Labem hlásil 38,7, Poděbrady 37,5 a Plzeň téměř 38 stupňů Celsia. Před 21 lety - ve dnech 4. až 8. července 1997 - zasáhly severovýchod České republiky, zejména pak severovýchodní Moravu, přívalové deště, které způsobily značné škody.

Do počátku července v některých létech ještě zasahuje teplá, slunečná a srážkově chudá povětrnost pavlovského léta. Naprostá většina hospodářských pranostik z počátku července je však opět ve znamení po odmlce pokračujícího deštivého počasí medardovské cirkulace - tzv. prokopských dešťů. Tato poměrně výrazná třetí medardovská vlna dešťů se v dlouhodobém průměru dostavuje s pravděpodobností kolem 60 procent a klene se přibližně přes celou první červencovou dekádu. Prokopské deště jsou zachyceny a signalizovány dešťovými pranostikami především k druhému a čtvrtému červenci: „V den Navštívení Panny Marie Alžběty (2. 7.) bude-li déšť pršeti, tehdy povětří pršlavé tak se rozmůže, že čtyřicet dní ustavičně poteče. Prší-li na den Navštívení Panny Marie, tak mnoho dešťů ještě nastane. Déšť na Panny Marie Navštívení, senám přízniv není. Když na Navštívení Panny Marie prší, potom celé žně deštivé máme. Vydatné deště na Navštívení Panny Marie prorokují dobrou úrodu hub v červenci. Na svatého Prokopa vody plná příkopa. Na svatého Prokopa promokne kdekterá kopa. Svatý Prokop prší ovcím do sena. Prší-li 4. července, říká se, že svatý Prokop vysévá houby. Přijde-li svatý Prokop s deštěm, přijdeš z lesa s košem hub. Na Mistra Jana z Husi (6. 7.) obilí těžknou klasy."

V hospodářských záznamech a v dobových zápisech kronik se vyskytují z období prokopských dešťů četné zprávy o projevech tažných i místních bouřek, škod vzniklých na polích, lukách, v lesích a na staveních. Často si též zapisovatelé postěžovali, že pro deště nemohl být vyvezen hnůj na úhory, že pro špatné počasí polehlá obilí nemohla zráti. Mimořádný průběh prokopských dešťů byl však rozhodující příčinou katastrofálních povodní z konce 20. století, konkrétně z roku 1997, které ničivě postihly rozsáhlá území v povodí Odry, Moravy a rovněž horního povodí Labe. V České republice tehdy začala krajně extrémní srážková bilance právě na den Prokopa 4. července, kdy například Ostrava - Mošnov zaznamenala srážkový úhrn 31 mm. Srážkové úhrny v období prokopských dešťů od 4. do rána 9. července byly na našem území pro vznik krajně nepříznivé odtokové situace zcela rozhodující. Jen za toto období pěti dnů spadlo třeba v Moravskoslezských Beskydech na Lysé hoře neuvěřitelných 586 mm, což představuje 586 litrů na jeden metr čtvereční. To znamenalo 275 procent průměrného dlouholetého červencového úhrnu srážek a téměř 40 procent ročního normálu. V suché závětrné oblasti Podkrušnohoří by se jednalo o docela slušnou vláhu za celý rok. Tam také v době povodní převažovalo velmi teplé a suché klima, takže zatímco lidé na severovýchodě Moravy bojovali s povodní, zahrádkáři na severozápadě republiky museli své zahrady zalévat.

Pokud se podíváme na červenec jako celek, mělo by se jednat o vůbec nejteplejší a zároveň nejdeštivější měsíc roku. Avšak v poslední řadě let začíná i v červenci na mnoha místech naší republiky převažovat spíše sucho s nedostatkem vláhy. K velmi suchým lze zařadit třeba červenec roku 1983, ale zejména pak červenec roku 2013, který za celých šedesát let patřil k nejsušším. O toto sucho se postarala stabilní tlaková výše, která po celý měsíc setrvávala na jednom místě. Obilí tehdy vysychalo, tráva uschla, stromy vadly a chřadly. Červencové pranostiky se pak zabývají nejen vysokými teplotami, ale právě tak i občasnými bouřemi, dešti a krupobitím: "Červenec žne žita a též višně k sobě přivítá. Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější. Červenec - horka blíženec. Červenec zatopí, až obilí na polích praská. Červenec přináší žniva a parné dny mívá. V červenci i když dne ubývá, horko stále přibývá. Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá. Když slunce ubývá, léto spěje v teplé psí dny. Červenec nese parna, bouře, krupobití a medovice. Nebyl-li červen dostatečně deštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře. Červenec - z paren, dešťů, bouřek, krupobití a potu slepenec."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1895536
DnesDnes544
VčeraVčera634
Tento týdenTento týden2458
Tento měsícTento měsíc13964

Partnerské weby