Po celou dobu námi sledovaného časového úseku pokračují petrské deště a koncem první srpnové dekády se přechodně uplatňuje klidnější a slunečnější vavřinecké období, jehož patronem je svatý Vavřinec (10. 8.). Z dalších

pranostických světců si ještě připomínáme svatého Dominika (4. 8.). Co se teplotních rekordů těchto dnů týče, lze si připomenout až nezvykle chladné dny v roce 2005. Tehdy po předchozích extrémních vedrech zasáhla od 3. srpna naše území velká chladna. Zcela nejchladnějším dnem se stal 7. srpen. Mnohde se vyskytly přízemní mrazíky, v Krkonoších poletovaly sněhové vločky a ve Vysokých Tatrách napadlo kolem 25 cm sněhu. Počasí zcela opačného charakteru panovalo u nás zase v roce 2013. Vlna veder přišla zejména 3. až 4. srpna, kdy v Praze - Karlově naměřili 38,5 a na Ústecku nad 35 stupňů Celsia. Vše se neobešlo bez tropických nocí, kdy se nedalo příliš odpočívat. Lidi ve městech zároveň potrápila smogová situace s přízemními vrstvami ozónu. Vlna veder se poté od 5. do 8. srpna přesunula na Moravu. V jihovýchodní oblasti Moravy, konkrétně pak v Brodu nad Dyjí, byla naměřena teplota 39,4 stupně Celsia. Dne 8. srpna pak vrcholila vlna veder u nás i v Evropě. V Rakousku tehdy naměřili vůbec nejvyšší teplotu v historii - 40,6 stupně Celsia.

Z doložených statistik a pozorování můžeme konstatovat, že srpen patří k nejvíce závislým měsícům roku. Silný kladný vliv má na něj nejvlivnější měsíc, kterým je září před více než rokem, dále předchozí květen, červen a červenec. Ve skutečnosti by to znamenalo, že pokud byly uvedené měsíce teplejší než obvykle, vzniká určitá pravděpodobnost, že by mohl nastat i neobvykle teplý srpen.

Pokud obrátíme pozornost k pranostikám, tak zjistíme, jak je jejich počet ve srovnání s červencem přece jen vyšší. Mnohé z nich si všímají teplot, dešťů, mlh, ale zrovna tak i nastávající úrody, včetně výhledů na zimní období: "I když ze strnišť občas vítr fučí, horko nás přece jen mučí. V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda; když ale v nížinách - to pohoda. Šedá mlha v srpnu nezdravá. Když pálí srpen, bude jistě správně pálit i víno. Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí. Srpen otavy kosí a mandele vozí. Srpen v psích dnech je parný, po psích dnech čas od času větrný a chladný. Srpen a únor - tepla a zimy úmor. Srpnové velké rosy oznamují suché a slunečné časy. Jaký je srpen na počátku, takový bude až do konce. Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný. První týden v srpnu horko-li jest, bude zima dlouho bílá."

V prvních srpnových dnech si pranostiky všímají svatého Dominika (4. 8.). Ten by měl přinášet teplou a slunnou povětrnost. V pranostikách pak Dominik patří k referenčním datům, neboť má údajně rozhodovat o charakteru většiny srpna, o následující zimě i jaru: "Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce. Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu. Potí-li se Dominik, bude příští rok ještě Marek (25. 4.) v kožiše."

Pouze v našich nejníže položených oblastech připadá zahájení a ukončení žňových prací na červenec. Podíl středních a vyšších poloh na území naší republiky je ovšem značný, neboť dosahuje téměř 70 procent. Jenom mimořádně teplé jaro a počátek léta - jako tomu bylo v letošním roce - mohou pak žně urychlit.

Rok 2018 se zapíše nejen jako mimořádně horký a suchý, ale rovněž s nezvykle brzkými žněmi, kdy se stal hlavním žňovým měsícem již červenec. Názorně si pak můžeme ukázat porovnání běžných průměrných dat počátku sklizně ozimého žita a ovsa pro některá naše místa. Tak třeba v Milčicích, které charakterizuje nížina s nadmořskou výškou pouhých 190 metrů, ozimý ječmen dozrává kolem 14. července a oves 24. července. V Protivíně, jehož nadmořská výška činí 383 metrů, se počítá se sklizní ozimého žita kolem 17. července a ovsa kolem 5. srpna. V oblasti Havlíčkova Brodu s nadmořskou výškou 455 metrů se ozimé žito běžně sklízí kolem 27. července a oves v blízkosti 11. srpna. Žně v Kašperských Horách, kde nadmořská výška dosahuje 739 metrů, jsou už znatelně zpožděné, neboť ozimé žito tam dozrává kolem 13. srpna a ječmen až 29. srpna. Letošní extrémní tepla však všude žně urychlila.

Koncem první srpnové dekády obvykle doznívají petrské deště a následná povětrnost přechází v kratší vyrovnanější a sušší vavřinecké období. Dny kolem svatého Vavřince (10. 8.) vyznačují se především tím, že průměrné denní teploty začínají obvykle klesat, třebaže si to při horkých dnech ani neuvědomujeme. Pranostiky však tyto poklesy nepřehlíží: "Svatý Vavřínec dává létu prvý žďuchanec. Do Vavřince užij slunce. Svatý Vavřinec ukazuje, kdy polétí nastupuje. Svatý Vavřinec má napolo upleten dožínkový věnec. Svatý Vavřinec odvádí žence z nížin."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1921597
DnesDnes126
VčeraVčera889
Tento týdenTento týden1917
Tento měsícTento měsíc17937

Partnerské weby