Druhá srpnová dekáda se nese v čase bartolomějského léta s občasným výskytem bouřek a dešťů. Co se týče pranostických světců, setkáváme se nyní se svatým Smilem (14. 8.), s Nanebevzetím Panny Marie (15. 8.) a se svatým

Rochem (16. 8.). Podle staročeských kalendářů končí nyní vrcholné léto a začíná tzv. polétí - tedy jakýsi pozvolný přechod mezi vrcholným létem a podzimem. Ani krátící se dny a zvolna klesající průměrné teploty nemění nic na tom, že se v některých létech dostavují i v polovině srpna velmi teplé a někdy dokonce až horké dny, které dokáží potrápit mnoho lidí. Extrémně vysoké teploty jsme u nás zažívali například ve velmi teplém roce 2003. Tehdy dne 13. srpna byl překonán dosavadní teplotní rekord u nás. Nejtepleji měli v Kopistech u Mostu. a to 39,5 stupně Celsia, ovšem horko měla i jiná města - Plzeň 38,2 a rekordní teplota pro Teplice činila 38 stupňů Celsia. Z těch chladných teplotních rekordů stojí za zmínku 16. srpen 1971, kdy bylo v Praze dosažen ve výšce dvou metrů nad zemí pouhých 3,3 stupně Celsia, přičemž se vyskytly i četné přízemní mrazíky.

Jistý přelom léta připomíná jedna z německých pranostik, a to skutečností, které si asi jen málokdo všimne: "Po svatém Vavřinci (10. 8.) dřevo už neroste." Současnou sestupnou roční křivku teplot vzduchu i pozvolné ukončení žní připomínají další výroky: "Po svatém Smilu (14. 8.) slunce již ztrácí svoji sílu. Co červenec nedopeče, to už srpen nedovaří. Když přejde svatý Vavřinec, vyprázdní se polní hostinec. Když je za námi svatý Vavřinec, srp se věší na klínec." Množstvím věštících pranostik pak oplývá zejména den Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.): "Je-li o Nanebevzetí Panny Marie stále pěkně, nastane též požehnaný podzim a počasí bude příznivé vinařům, neboť se vydaří vinobraní. Pakli v ten den prší, potom množství mokrých dní v očekávání máme. Svatá Královna dostává první výlupek. Od Nanebevzetí Panny Marie - konec koupání. Na Nanebevzetí léto odletí. Nanebevzetí a větry ze strnišť jsou poslové blížícího se podzimu. O Nanebevzetí jasno před východem slunce - nastane požehnaný podzim. Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá toho roku dobré víno. Pakli o Nanebevzetí prší, tak padesát dní vlhkých, větrných a proměnlivých máme."

Některá rčení rovněž vyjadřují názor, že když se počasí kolem poloviny srpna dostatečně vyprší, bude zřejmě vystřídáno následným sušším počasím: "Když prší na svatého Rocha (16. 8.), je pak pěkné polétí i podzim." Jiné výroky zase jen prostě konstatují, jak na tom jsou některé z pěstovaných plodin v polovině srpna: "O svatém Rochu je hojnost hrachu. Prší-li jen týden po svatém Rochu, brambor přibývá každý den trochu. Ze slunečného, teplého a jen občas přeháňkového času na svatého Rocha radují se vinaři."

Pro druhou srpnovou dekádu jsou v našich zeměpisných šířkách příznačné nenápadné poklesy teplot, střídající se s příjemným a někdy ještě i dost horkým počasím, právě tak jako s výskytem pověstných bartolomějských bouřek a dešťů. V některých letech se však významnější deště ani bouřky dostavit nemusejí, takže srpen pak zůstává značně suchým. K tomu se vyjadřovali sedláci: "Suché léto je úrodné na žito, neboť nyní nesvítí na hlad v zemi. Bylo-li léto nadměrně mokré, bývá v příštím roce drahota. Srpen-li nás často nepokropí, polím mnoho škody nenatropí. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno." Zřejmě ale žádný z dlouhotrvajících extrémů v počasí není vhodný.

Jak to může zle dopadnout, když bude po celé týdny a měsíce - od zimy, přes jaro až do léta - jen pražit slunce bez deště, to už u nás nastalo nejednou. Nejvýrazněji se to projevilo v pověstném roce 1947, kdy úroda patřila ke katastrofálním, vše v přírodě schlo a náš stát se dokonce dostal do vážné závislosti na importu plodin z ciziny. Podobně, třebaže v některých krajích poněkud odlišně, se ukázal i letošní rok, kdy na jižní Moravě a zejména v severozápadních Čechách pod Krušnými horami pršelo tak poskrovnu, že usychaly nové sazenice v lesích, ale i v sadech, stromořadích a ve městech.

Závěrem si připomeňme význam srpnových větrů, které se též v pranostikách hojně odrážejí. Především se však rozlišuje, ze které strany vítr vane: "Ze strnišť když fučí, horko přece ještě lidi mučí. V srpnu už někdy studený vítr ze strnišť fouká. V srpnu když severní nebo severovýchodní vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. Vane-li vítr od západu, jsou v očekávání deště. Fouká-li od východu - udrží se ještě stálé a suché povětří. Teplý vítr od jihozápadu rád přináší bouřky."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967626
DnesDnes861
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1763
Tento měsícTento měsíc13231

Partnerské weby