Pokračuje bartolomějské léto s místními bouřkami a dešti, jehož patronem je svatý Bartoloměj (24. 8.). Staročeský rok se kdysi nedělil jenom na jaro, léto, podzim a zimu, ale celkem na osm částí. Polétí, které již spadá do těchto dnů srpna, pak

představovalo období mezi létem a podzimem, nejčastěji pak dobu od Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.) do svatého Matouše (21. 9.). Z teplotních rekordů uváděných dnů stojí za zmínku rok 2012. Dne 19. srpna u nás teploty vystoupily na 31 až 35 stupňů Celsia. V Teplicích byl překonán dřívější teplotní rekord z roku 1880, když tam bylo nově naměřeno 35 stupňů Celsia. Následující 20. srpen 2012 patřil u nás vůbec k nejteplejším, neboť v Dobřichovicích u Prahy dosáhla rtuť teploměru až na 40,4 stupně Celsia. Horko bylo ovšem i jinde. Tak třeba v Kopistech u Mostu 39,2 a v Doksanech na Litoměřicku 39,1 stupně Celsia. U nás tehdy bylo mnohem tepleji než v přímořských oblastech jižní Evropy.

Od druhé srpnové dekády až do poloviny třetí srpnové dekády se v naší etnometeorologii hovoří o čase tzv. bartolomějského léta, které se dostavuje s pravděpodobností kolem 65 procent. Pro tyto dny jsou příznačné opakované nápadné výkyvy teplot s občasnými bouřkami, které se střídají s teplou a slunečnou pohodou. Proto také srpnové výroky bouřkami jen hýří: "Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání. Když v srpnu hřímá, bude na sníh bohatá zima. Srpnové bouřky - prudké lijáky. Bouřky kolem Bartoloměje (24. 8.) přinášejí přívaly, kroupy a vichřice, které mohou uškodit velice. Svatý Bartoloměj pase na obloze berany. Má-li Filip (23. 8.) hromy v průvodu, značí brzký déšť a úrodu. Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje."

Významné postavení má v lidové meteorologii svátek Bartoloměje: "Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje. Bartoloměj svatý odpoledne krátí. Bartolomějské větry ovsy lámou. Bartoloměj svatý - léto nenavrátí. Bartoloměj láme létu hlavu. Vavřinec (10. 8.) léto nepřidá, Bartoloměj ještě ubere. Svatý Bartoloměj zchladí vodu. Od svatého Bartoloměje už k nám podzim rychle spěje. Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři. Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim."

PAVEL KOVÁŘ

 

PATRONI A OCHRÁNCI SRPNOVÝCH DNŮ

SVATÝ JAN MARIA VIANNEY (4. 8.). Jeden ze světců, který měl zázračný dar uzdravování a prorokování. Z trosek zničené farnosti vytvořil namáhavou duchovní péčí vzornou faru Boží. Krátce před smrtí založil dívčí školu a sirotčinec, které byly vydržovány z darů. Za svého patrona si jej zvolili faráři a beznadějně nemocní.

SVATÝ GEZELIN (6. 8.). Gezelin připomíná německého pastýře ovcí, který se proslavil některými zázraky. Po jeho modlitbě vytryskl v období velkého sucha pramen, jemuž se navíc připisuje léčivá moc při chorobách a bolestech hlavy či dětské padoucnici.

SVATÝ VAVŘINEC (10. 8.). Oheň, který v tomto jáhnovi hořel, mu pomáhal snášet i zevní oheň mučednický. "Vavřincovy slzy" jsou padající hvězdy, které jsou po něm pojmenovány. Vavřinec představuje patrona knihovníků, archivářů, kuchařů, pivovarníků, hostinských, správců, pradlen, cukrářů, sklářů, hasičů i studentů. Zůstává tradičním ochráncem proti očním a kožním chorobám, proti horečce, nebezpečí ohně a mukám v očistci. Je vzýván za úrodu vinných hroznů.

SVATÝ KASIÁN (13. 8.). Kasiánův životopis je legendární. Měl být učitelem, kterého jeho pohanští žáci špičatými pisátky umučili k smrti. Kasián představuje patrona učitelů a vychovatelů, od roku 1952 též stenografů v tísni.

SVATÝ ROCH z Montpellieru (16. 8.). Roch sice nepatří ke klasickým 14 pomocníkům v nouzi, ale bývá k nim často řazen. Dodnes patří k nejoblíbenějším a velmi ctěným světcům. Za svého patrona si jej vybrali zajatci, nemocní, lékaři, lékárníci, sedláci, obchodníci s uměleckými předměty, zahradníci, kartáčníci, truhláři a dlaždiči. Stal se ochráncem proti nákazám, choleře, vzteklině, chorobám nohou a kolenou. Bývá tradičně vzýván proti jakémukoli neštěstí.

SVATÁ RICHILDA (23. 8.). Řeholnice Richilda žila v 11. století a nechala se dobrovolně zazdít u benediktinského kláštera v bavorském Hohenvartu. Vedla svatý život a patřila k velmi uctívaným. Stala se ochránkyní proti kamenům, bouřce a nečasu.

SVATÝ FIAKR (30. 8.). Irský mnich Fiakr se v polovině 7. století usadil blízko Paříže jako poustevník. Legenda vypráví, že od biskupa Fara dostal kus lesa, který změnil v kvetoucí zahradu. Za patrona si jej vybrali zahradníci, květináři, bednáři, hrnčíři, notáři a taxíkáři. Je vzýván při kožních chorobách.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967649
DnesDnes884
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1786
Tento měsícTento měsíc13254

Partnerské weby