Po celé námi sledované období vládne naší povětrnosti pozdní augustinské léto, jehož patronem je svatý Augustin (28. 8.). Z dalších pranostických dnů si ještě připomínáme Stětí svatého Jana (29. 8.). Mezi teplotní rekordy těchto

dnů se zařadil především rok 2011, konkrétně pak 26. srpen, kdy se v Pardubicích jednalo o 35,9 a ve Strážnici o 36,7 stupně Celsia. Co se týče silných vydatných srážek, vyniká zde zejména konec srpna roku 2010, kdy silné vydatné deště zasáhly tradiční přívalovou oblast severovýchodní Moravy. V Krásné spadlo 31. srpna 171 mm a v Beskydech někde až 217 mm srážek. Vydatné deště se v této oblasti čas od času opakují, třebaže severozápadní polovina Čech trpí stálým nedostatkem srážek. Něco podobného zde nastalo též v doslova katastrofální podobě při ničivých povodních roku 1997. K chladným variantám patřil zase rok 2010, kdy na konci srpna v Krušných horách padal sníh a u našich polských sousedů v Zakopaném se dokonce děti koulovaly. Stav půdy i hladiny podzemních vod se letos kvůli horku a nedostatku srážek podle odborníků již koncem června podobaly spíše měsíci srpnu. Z hlediska teplotních údajů, které jsme letos zaznamenali, odpovídá naše podnebí standardům v oblasti jižního Maďarska a severu Rumunska. Nic na tom nemění ani přechod některých studených front či tlakových níží, ani vydatné deště na severovýchodě Moravy a v jihozápadní části Čech, neboť na severozápadě našeho státu pršelo jen minimálně, bouřky se nedostavovaly a někde po dlouhé týdny nespadla ani kapka vody.

Čas srpnových poklesů teplot při bartolomějském létě bývá od dnů v polovině třetí srpnová dekády až po dny na přelomu srpna se zářím s pravděpodobností 60 až 65 procent vystřídáno ještě dalším výraznějším teplým úsekem - pozdním létem augustinským: "To ještě svatý Augustin rád vyhledává stín. O svatém Augustinu odpočívej jen ve stínu. Kolem svatého Augustina bývá sice teplo, avšak po něm již odcházejí pryč teplé letní dny. Od Stětí svatého Jana (29. 8.) přestávají letní parna." V posledním srpnovém týdnu se často vyskytuje výrazné slunné období způsobené několikadenním vysokým tlakem vzduchu. Touto dobou se v brzkých ranních hodinách za celonočního vyjasnění může vyskytovat silná rosa: "Po Bartoloměji (24. 8.) studený rosy, nechoďte už ráno bosi. Silné rosy v srpnu zadělávají na slunečné a teplé dny. Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují stálé letní počasí." Přes den se pak určitě dá počítat stále ještě se silným slunečním svitem i s povětrností vhodnou ke slunění a koupání. Žádnou výjimkou proto nejsou dny, kdy se rtuť teploměru šplhá až ke třicítce. V posledních letech se pak otepluje stále více, takže lze počítat i s tropickými teplotami nad 30 stupňů Celsia. Při přechodně zvětšené oblačnosti a silnějším větru však už můžeme pociťovat jistý ráz pozdního léta: "Koncem srpna již začíná chladněji foukat ze strnišť. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Když fouká v srpnu severák, zůstane ještě teplo a bez deště pak."

V některých letech si pak mohou ranní mrazíky skutečně pospíšit, zejména na horách. Mnohem chladněji pak bývalo v dřívějších dobách i v nížinách, jak o tom svědčí některé z dobových záznamů. V Bystré u Poličky se například zachovala zpráva, že 20. srpna roku 1863 zničily mrazy i kopřivy a 30. srpna 1837 pro změnu brambory, takže úroda byla poloviční. Z pamětí městského hlásného v Pelhřimově se zase dozvíme, kterak 24. srpna roku 1805 padal už dokonce sníh a zasypal všechno obilí. Z Pamětí Františka Vaváka pak vyplývá, že 29. srpna 1777, na den Stětí hlavy Jana Křtitele, udeřil mráz velmi studený a tvrdý, že se místy na tiché vodě vytvořil led. Při čtení takovýchto dnes až neuvěřitelných událostí je ovšem třeba upřesnit, že veškeré odcitované zápisky pocházejí z časů tzv. "malé doby ledové", která podle klimatologů vládla na našem kontinentě v letech 1619 až 1892. Na rozdíl od těchto chladnějších dob prožíváme nyní výrazné klimatické oteplování.

Zvolna se loučíme i s druhým prázdninovým měsícem, a proto si připomeňme, jaký vliv by podle lidové meteorologie měl mít na průběh následujících měsíců: "Co srpen neuvařil, to už září nedosmaží. Nejsou-li v srpnu hřiby - nebude v zimě sněhu. Mnoho chmelu - mnoho žita příštím rokem. Málo plodu v srpnu, málo včel na jaře. Chladný a deštivý srpen - mnoho hub v září. Teplý a suchý srpen přivádí za sebou mírný podzimek, zklamané houbaře, tuhou zimu a nejlepší víno."

Jak ze záznamů vyplývá, má srpen silný kladný statisticky významný vliv na září i říjen. Pokud je tedy teplejší než obvykle, měly by se v obou měsících pohybovat teploty nad normálem. Za pozornost však stojí i silný záporný vliv srpnové teploty na průběh teplot ledna po 29 měsících. V takovém případě by nadnormálně teplý srpen roku 2018 předznamenal velmi chladný leden roku 2021.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1967638
DnesDnes873
VčeraVčera902
Tento týdenTento týden1775
Tento měsícTento měsíc13243

Partnerské weby