Zpočátku vládne naší povětrnosti přechodné jilské ochlazení, které se vztahuje ke svatému Jiljí (1. 9.). Potom se ale začíná uplatňovat klidná, slunečná a poměrně teplá pohoda mariánského léta. Z dalších pranostických světců si nyní připomínáme svatého

Mansveta (3. 9.), svatého Štěpána (2. 9.) a svatého Viktorina (5. 9.). K nejvyšším dosaženým teplotám v prvních zářijových dnech došlo u nás roku 2014. Tehdy od 4. do 7. září panovaly ještě vyloženě letní teploty - v Kopistech u Mostu 27,3 a v Doksech 28 stupňů Celsia. Zcela opačný trend mělo počasí v roce 2007, kdy se 4. září objevilo první sněžení v Krkonoších a také jinde se vyskytovalo poměrně chladné povětří.

První zářijové dny se obvykle nesou ve znamení útlumu horkých letních dnů a s nástupem už podzimně laděného času, který lidová meteorologie nazvala jilské ochlazení, podle pranostického světce svatého Jiljí (1. 9.). Teploty posledních srpnových a prvých zářijových dnů však obvykle bývají stále ještě vysoké. Jak uvádí meteorologická observatoř v pražském Klementinu, dlouhodobé průměrné denní teploty se v čase jilského ochlazení pohybují v intervalu 17,5 až 16,5 stupně Celsia. Přesto však příznačné vlny ochlazení, které se nyní dostavují s četností kolem 60 procent, způsobily, že jak k posledním srpnový, dnům, tak i k prvním dnům září nacházíme pranostiky, které spíše upozorňují na ústup předchozího teplého letního počasí a na zvýšený výskyt podzimně laděných povětrnostních situací, kam patří další zkracování dne, úbytek slunečního záření, nebo někdy též možný výskyt přízemních ranních mrazíků.

Z dávných časů se dochovalo též několik zápisů, které svědčí o nástupu chladnější povětrnosti počátkem září. Z popisů událostí prusko-rakouské války v roce 1788 se dozvídáme o tom, kterak se hned v prvních dnech září dostavily vydatné deště, které zároveň provázelo výrazné ochlazení. Dokonce až takové, že i v Podkrkonoší sněžilo. Z Pamětí Františka Jana Vaváka zase vyplývá, jak 2. a 3. září 1799 byla zima velmi ostrá, že ruce stydly a bez kabátu nebylo možno v polích pracovat. Vazba ovsa a prosa tak státi zůstala. Zvolna ustupující letní ráz povětří se též odráží v pranostikách: "Jiljí (1. 9.) podzim začíná. Začátek měsíce září uvádí na člověka a zvířata zlé páry a mlhy. Svatý Jiljí - slunce mírní. Od svatého Jiljí každý teplý den milý. Na Štěpána krále (2. 9.) léto již má namále. Štěpán král léto vzal. Na svatého Mansveta (3. 9.) po skutečném létě je již veta. Dotkne-li se Rozálie (4. 9.) květů, Lucie (13. 12.) jimi vyzdobí okna napořád."

Přibližně kolem 4. září však nastává v chodu naší povětrnosti často znatelný obrat a léto začíná nabírat jakýsi druhý dech. A tak máme co do činění s výraznějším oteplením, které zve mnohé opět nejen k opalování a k vycházkám do přírody, ale někdy také ještě ke koupání ve volné přírodě. Tyto navracející se letní dny nazvala v dávných dobách lidová meteorologie jako mariánské léto, podle svátku Narození Panny Marie dne 8. září. Toto období bývá často zaměňováno s vlastním babím létem, které je však z časového hlediska až záležitostí prvé části podzimu. Podle pranostického rozdělení se totiž stále ještě nacházíme v pozdním létě, které se ve staročeských kalendářích nazývalo polétí. Pro lidi, kteří nesnášejí příliš zimu ani velká tepla, bývá tento mírný a sluncem prozářený čas tím nejhezčím a nejvítanějším v roce. Jedná se o dny dozrávání mnoha plodin, včetně vína, o výraznou houbařskou sezónu a také dobu výletů do přírody, která se po únavných horkých a suchých dnech chystá na přechod do podzimu: "O svatém Viktorínu (5.9.) je příjemně a teplo bývá ještě i ve stínu."

Vzhledem ke skutečným klimatickým poměrům ve střední Evropě je na základě křivek chodu teplot vzduchu vymezen tzv. vegetační podzim. Tím se rozumí období s trváním průměrných denních teplot od 15 do 5 stupňů Celsia. Vegetační podzim v našich přírodních podmínkách zahrnuje podstatnou část astronomického podzimu. Průměrné datum nástupu je však dáno podle nadmořské výšky, která se ve větší části nížin pohybuje v rozmezí od 180 do 300 metrů nad mořem. V těchto místech potom vegetační podzim nastupuje přibližně mezi 3. a 8. zářím. Závěrem si ještě připomeňme věštecké pranostiky, které se vztahují k 1. září: "Na Jiljího hrozen - na Michala (29. 9.) sklizeň. V jakém počasí Jiljí, v takovém potom dlouho sedláci sijí. Svatý Jiljí své počasí pevně drží. Je-li střídavě na Jiljí, je i střídavé polétí. Deštivo na 1. září - mokré podzimní plískanice. Jiljí jasný - podzim krásný."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2015213
DnesDnes380
VčeraVčera722
Tento týdenTento týden380
Tento měsícTento měsíc11538

Partnerské weby