Zvolna končí období ludmilsko-matoušských poklesů teplot a začíná svatováclavské babí léto, jehož patronem je svatý Václav (28. 9.). Především však končí astronomické léto, neboť 23. září v 03 hodin a 54 minut

středoevropského času nastává první podzimní den s podzimní rovnodenností, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah. Kromě dominantního svatého Václava patří k dalším významným pranostickým dnům ještě svatý Mauricius (22. 9.) a Početí svatého Jana (24. 9.). Z teplotních rekordů těchto dnů si připomeňme velmi teplý a suchý rok 1947, kdy ještě ve třetí zářijové dekádě vystupovala rtuť teploměrů vysoko nad dlouholeté průměry. Tehdy 27. a 28. září zaznamenalo pražské Klementinum 26 stupňů Celsia. Ještě tepleji pak bylo v dalším parném roce 2003, a to 29,2 stupně Celsia. Z chladných teplotních rekordů lze jmenovat 22. září, ale i 28. a 29. září roku 2013. Tehdy v jihozápadních částech Čech poklesly teploty někde až k minus 5 stupňům. Konkrétně Karlovy Vary hlásily minus 1,2 stupně Celsia.

Nástup astronomického podzimu neznamená pouze všeobecný pokles teplot vzduchu, ale v mnoha letech naopak předešlé chladnější počasí často přejde ve slunečné a teplé období svatováclavského babího léta. Připomeňme si nyní některé méně známé pranostiky z času podzimní rovnodennosti: "Je-li na svatého Mauricia (22. 9.) jasno, vydaří se víno. Je-li jasno na svatého Mauricia, bude v zimě mnoho větrů. Na svatého Mauricia se nemá sít pšenice, sice budou klasy černé, opálené (napadené snětí pšeničnou). Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice. Když před podzimní rovnodenností je povětrnost suchá a slunečná, přičemž v rovnodennostní dny prší, panuje potom jasná a stálá povětrnost na podzim, v zimě i na jaře až do poloviny léta."

Počátkem třetí zářijové dekády začíná vládnout našemu počasí prosluněná prvá singularita časného podzimu, kterou lidová meteorologie pojmenovala jako babí léto. Tento čas pak může v některých letech trvat až po nezvykle dlouhou dobu, dokonce bez mimořádných poklesů a vzestupů teplot. Lidová meteorologie toto prosluněné a klidné období nazvala léto svatého Václava, jehož svátek zapadá právě do těchto dnů. Hlavní příčinou tohoto povětrnostního stavu je, že oceán zůstává ještě značně prohřátý a pevnina se jen pozvolna ochlazuje.

Přesto nemůžeme stoprocentně tvrdit, že by se nyní bouřky vyskytovat nemohly. Někdy k nim ještě, třebaže v mnohem menší míře, dochází a podle lidové meteorologie jim je přisuzován určitý význam: "Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů. Jestliže se bouřka v prvé polovici září strhne, vše se dobře daří; příjde-li však na konci září, hospodáři mnohý plán zmaří. Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo. Bouřky v září zvěstují mnoho sněhu v zimě, ale i na jaře."

Nedlouho po nástupu astronomického podzimu ohlašuje 24. září jedna z pranostik nástup babího léta: "Od Početí svatého Jana namnoze babské léto se začíná. Od Početí svatého Jana až do svaté Terezie (15. 10.) podzim létu ustupuje. Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí. Kolem svatého Václava nové léto nastává. Na svatého Václava bývá slunce záplava. Svatý Václav v slunci září, sklizeň řepy se vydaří. Je-li na svatého Václava slunečno, bude tak i dva týdny po něm."

Od 26. července se mezi pranostikami objevují výroky o chladných ránech, které se však nemusejí naplnit. Bylo tomu tak i tohoto roku, kdy se v převládajícím teplém letním počasí vyskytovalo množství tropických nocí, ve kterých teplota neklesala pod 20 stupňů Celsia. Při nich si příliš neodpočinuli obyvatelé zejména velkých měst a průmyslových oblastí. S tropickými nocemi se však v září setkáváme jen výjimečně, třebaže v posledních teplých letech je i toto možné. Pranostiky si však dříve všímaly právě těch nocí nejstudenějších: "Na svatého Cypriána (26. 9.) chladno bývá často zrána. Na Kosmu a Damiána (27. 9.) studeno bývá zrána."

Jakmile dochází k výraznějším poklesům teplot, uchylují se u nás žijící plazi postupně do svých zimních úkrytů v zemi. Nejčastěji zalézají do děr pod kořeny stromů a pařezů, puklin i jeskyněk, ale i do opuštěných nor savců. Pokud plazi vycítí značně studenou zimu, stahují se do větších hloubek. Ve vyšších polohách či v chladnějších létech k tomu dochází již koncem září, ale při teplém létě a podzimu až v průběhu října. Není řídkým jevem, že se tito živočichové ve zvláště vhodných místech pro přezimování ukládají k zimnímu spánku i ve větším počtu pohromadě. Mnohdy tak společně tráví zimu zmije, užovky, ještěrky i slepýši. Při nejrůznějších výkopových nebo dobývacích pracích v přírodě lze v době vegetačního klidu někdy odkrýt i početná vícedruhová společenství těchto zimních spáčů: "Svatý Václav hady sklízí. Na svatého Václava had i štír se schovává. Svatý Václav rád ukládá hady spát."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

2015197
DnesDnes364
VčeraVčera722
Tento týdenTento týden364
Tento měsícTento měsíc11522

Partnerské weby