Celé námi sledované období spadá do léta svatého Václava. K významným pranostickým světcům patří nyní svatý Michal (29. 9.), svatý Jeroným (30. 9.), svatý František (4. 10.) a svatý Placid (5. 10.). Jedno z velmi teplých období nastalo u

nás na přelomu září a října roku 2011, kdy se teploty po celých 11 dní pohybovaly v rozmezí 22 až 26 stupňů Celsia. V severozápadních Čechách, které v posledním desetiletí patří k vůbec nejteplejším oblastem České republiky, se ještě 1. října lidé koupali ve volné přírodě. V Doksanech naměřili 27,3 a nad 26 stupňů Celsia se vyhoupla rtuť teploměrů také v Brně, Olomouci a Šumperku. Další teplotní rekordy padaly u nás také 2. října 2011. Tehdy v Teplicích naměřili 26,7 a v Doksech 28,7 stupňů Celsia. Ze záporných teplotních rekordů si můžeme připomenout například 5. říjen 1912, kdy v pražském Klementinu klesla teplota na minus 1,9 stupně Celsia, přičemž jinde bylo ještě mnohem chladněji.

Babí léto nepředstavuje nějakou jistou, časově omezenou dobu. Trvá však přibližně od konce září do začátku listopadu. Obvykle však ne jako jeden celek, ale je rozděleno do několika úseků, oddělených od sebe přechodným poklesem tlaku vzduchu s deštivějším počasím, kdy i proudění vzduchových hmot původem z oceánu dosahuje vyšších rychlostí. To má svůj důležitý význam zvláště pro údolní a pánevní průmyslové oblasti s velkým množstvím kouřových i prašných nečistot v ovzduší, kde se tak může vyměnit starý znečištěný vzduch za čerstvý. Jednotlivé části babího léta pak mají obdobný stabilní charakter a odlišují se jenom postupným poklesem teplot. S prvým úsekem můžeme počítat přibližně od 23. do 30. září, s druhým od 1. do 15. října a se třetím od poloviny října do prvních listopadových dní.

Důležitým referenčním datem pranostik v září je hned po Václavovi svatý Michal (29. 9.). Tomuto dni pak věnují mnohé pranostiky zvláštní pozornost: "Co Bůh chleba dal, svatý Michal na poli vzal. Nejpozději kolem svatého Michala má být doma otava. Kdybys po Michalu trávu kleštěmi tahal, k růstu ji už nepřiměješ. Kolem Michala daří se nejlépe zimní setba, ale když ještě vrkají holubi, zmýlil si podzim výpočty." K Michalovi se váže množství povětrnostních prognóz, které hovoří o větrech, bouřkách, vyhlídkách na zimu i na úrodu roku budoucího: "Když před Jiřím (24. 4.) rosa, to před Michalem mráz. Je-li Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle. Hřímá-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale silné větry a málo ovoce. Pryč-li nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí. Když mrazy už před Michalem přicházejí, tak se i v máji budou navracet. Padají-li před Michalem žaludy, nastane tuhá zima. Když je na Michala noc jasná, to zima přijde vytrvalá; prší-li v noci před Michalem, mnoho mrazů v zimě nezažijem. Pokud nastane na Michala mlhavá a vlhká noc, nebudou v zimě chladna velká. Má-li Michal mnoho žaludů, přijde brzy zima a bude mnoho sněhu. Fučí-li na svatého Michala vítr od východu nebo severu, nastane tuhá zima. Kolik dní před Michalem mží a mrzne, tolik dní bude příští rok mžít a mrznout po 1. máji. Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust."

Teplé a slunečné dny babího léta koncem září a počátkem října bývají často za vysokého tlaku vzduchu provázeny pouze slabým východním či proměnlivým větrem, takže za této povětrnostní situace s deštěm počítat nemůžeme. Stabilní působení léta svatého Václava se odráží také v pranostikách: "Svatý Jeroným (30. 9.) bez dřeva zatopil. Fouká-li vítr na svatého Remigia (1. 10.) od východu, nastane teplý podzim."

Další pranostiky potom konstatují všeobecný trend poklesů teplot zejména v nočních a brzkých ranních hodinách, přičemž se nevylučují ani mrazíky: "Od svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima. Po svatém Jeronýmu připravujte se už na zimu. Svatý Remigius (1.10.) zavádí mrazíky. Den Panny Marie Orodovnice (2. 10.) - první mrazíky. Třetího října bouře a louže, třicátého sníh a rampouchy. Výsev ozimého žita se má dokončit do svatého Františka (4. 10.). Svatý František - v poledne košile, ráno kožíšek. Svatý František zahání lidi do chýšek. Na svatého Placida (5. 10.) zima teplo nevydá. Na svatého Placida slunce tepla nevydá." První mrazíky, které se podle lidové meteorologie váží k době po 2. říjnu, bývaly u nás skutečně zaznamenány.

Nehledě na možné ranní mrazíky nebo i mrazy však obvykle přes den v tuto roční dobu panuje ještě počasí nadmíru slušné. Dokonce pak mohou někdy teploty dosahovat až letních hodnot. Jak sami pociťujeme, klima se u nás skutečně významně mění, a to stále více k různým převládajícím extrémům, mezi které patří neobvyklá horka, obdobná těm v severní Africe, silné ničivé bouře s přívalovými dešti a dále rovněž převládající sucho v závětrných oblastech hor, kterými nejvíce u nás trpí severozápadní Čechy, zvláště pak oblast pod Krušnými horami, kde na vydatnější deště hledí zdejší lidé jako na nějaký neobvyklý a mimořádný zázrak.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1970973
DnesDnes142
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5110
Tento měsícTento měsíc16578

Partnerské weby