Tento čas se v lidové meteorologii nese ve znamení tereziánského babího léta. K pranostickým světcům nyní patří svatý Marek (7. 10.), svatá Brigita (8. 10.) a svatý Demetrij (8. 10.). Na přelomu první a druhé dekády října se v posledním desetiletí vyskytly mimořádně

teplé dny v letech 2009 a 2012. Roku 2009 padaly v Čechách čtyřicetileté teplotní rekordy. V Praze se teploty blížily k 26 stupňům, na jihu Moravy ve Znojmě se jednalo o 27,8 stupně Celsia. Roku 2012 padaly padesátileté teplotní rekordy. Zejména na jihovýchodní Moravě došlo k záznamu vysokých teplot. Například v Dyjákovicích se jednalo o 26,5 stupně Celsia. Zcela opačné chladnější hodnoty za celou historii měření byly zaznamenány 12. října roku 2015. V Teplicích to bylo minus 2, v Liberci minus 6, v Krušných horách minus 10 a na šumavské Kvildě minus 12,3 stupně Celsia. Tehdy se teploty propadly o 5 stupňů pod dlouhodobý průměr a na severovýchodě Moravy zaznamenali i první sněžení.

V polovině první říjnové dekády všeobecně doznívá léto svatého Václava, které se vyznačuje klidným, slunečným a ještě i poměrně velmi teplým počasím s nočními i ranními mlhami, o polednách s pastelově bleděmodrou oblohou, zabarvujícím se listím stromů a poletujícími vlákénky pavučin. Tento čas, ideálně vhodný pro výlety a procházky přírodou, nyní přechází v ještě rozsáhlejší a povětrnostně rovněž stabilní období tereziánského babího léta. Tato povětrnostní situace, obdobně jako předchozí svatováclavské babí léto, patří k významným klimatickým fenoménům na podstatné části evropského kontinentu. Ten, kdo se alespoň trochu vyzná v meteorologických synoptických mapách, zajisté dobře ví, že dominantním a určujícím řídícím útvarem nad Evropou bývá stabilní tlaková výše nebo rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu. A právě ta nepřipouští nějaké chladné, větrné nebo dokonce deštivé počasí. Pokud se vysoký tlak vzduchu nad naším územím udržuje delší čas, nemůžeme v dohledné době počítat s nějakou významnější změnou povětrnosti. Dlužno dodat, že třebaže se tento typ počasí může mnoha lidem líbit, nedělá radost vodohospodářům, zemědělcům, lesníkům, dendrologům a už vůbec ne houbařům, neboť způsobuje déletrvající sucho, při kterém, jak je známo, houby nerostou. Pokud ano, tak je lidé obvykle nacházejí značně červivé a nepoužitelné. Pro nás je důležité, že tento typ počasí může vládnout zejména od 5. do 19. října.

Oproti předchozímu průběhu celkové povětrnostní situace se na prvý pohled tereziánské babí léto sice příliš neliší, avšak nachází se již na výraznější sestupné teplotní křivce podstatně hlouběji. Stále se zkracující interval bílého dne je nyní navíc velice často olemován mlhami, klesá intenzita slunečního záření a při celonočním vyjasnění se též zvyšuje četnost ranních mrazíků. O babím létě, úrodě, různých předpovědích, o blížící se zimě, o zamžených a zřejmě i chladných ránech pak hovoří některé pranostiky: "Říjen je měsíc babího léta, ozimů, brambor, vína, ranních mlh a přímrazí. Říjen bývá někdy již studený, ale nikdy hladový. Na svatého Marka (7. 10.), kdo má málo chleba, ať kouše jabka. Vane-li na Demetrija (8. 10.) po ránu vítr, věští pevnou cenu hovězího dobytka pro jaro, vane-li odpoledne, bude pevná cena dobytka platit až na podzim. Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty (pavučinkami), jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu. Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna. V říjnu mnoho žaludů a bukvic oznamuje zimy víc. Čím více se urodí jakýchkoli červených bobulí, tím více bude v zimě mrazu a sněhu. Je-li mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima. Neodlétají-li dlouho tažní ptáci, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu. Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu. Brigita svatá (8. 10.) na mlhavá rána je bohatá. O svaté Brigitě bývá chladná mlha na úsvitě."

Některé z pranostik si též všímají nočního počasí s jasnou oblohou, což bývá většinou považováno jako následek slunečného počasí během dne. V této souvislosti se mnoho výroků zaměřuje též na současné vinobraní. České vinařství má tradice delší než tisíc let. Je proto přirozené, že tak staré speciální zemědělské odvětví bývá provázeno velkým množstvím pranostik, lidových hospodářských pravidel a přísloví, z nichž platí zejména následující zkušenost: "Při víně k sobě lidé mají nejblíže." Ve čtyřech stovkách u nás známých vinařských pranostik se jako na dlani zračí veškerá celoroční vinařova činnost, obavy, úsilí a tužby. Právě měsíc říjen byl a zůstává pro vinaře měsícem vůbec nejdůležitějším. Jedná se totiž o období, kdy ve vinohradech plně dozrávají hrozny a sklizeň vína se dostává do závěrečné fáze: "Poklad na hoře není ukryt v zemi, ale usilovně-li kopeš, vyroste na větvi. Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče. Říjen - hrozen shozen. Se sběrem vína se nemá ani příliš pospíchati, ani příliš meškati. Pospěšný sběr vína tvrdá a kyselá plodí, pozdní zemdlívá vinné kořeny. Hrozny v čas dešťů sebrané činí víno vodnaté. Dolní vinice hojnější vína vydávají, horní pak lepší. Jestliže dva nebo tři mrazy kožku vinnou ztenčí, tím sladší víno bude. Říjen - nové víno pijem. Čím dříve opadá révové listí, tím úrodnější bude rok příští."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1970976
DnesDnes145
VčeraVčera613
Tento týdenTento týden5113
Tento měsícTento měsíc16581

Partnerské weby