Z předchozích dnů pokračuje tereziánské babí léto, jehož patronkou je svatá Terezie (15. 10.) Z dalších referenčních pranostických světců si ještě připomínáme svatého Burcharda a Kalixta (14. 10.), svatého Havla (16. 10.), svatou Hedviku (17. 10.) a

svatého Lukáše (18. 10.). Nadnormálně vysoké teploty panovaly v tento čas u nás roku 2012, kdy od 17. do 22. října pod vlivem tlakové výše a v přílivu velmi teplého vzduchu vystupovaly teploty i na horách velmi vysoko, takže i Šumava hlásila 22 až 24 stupňů Celsia. Rekordně teplé počasí jsme u nás měli též 15. října 2007. Tehdy v Hliništi na Prachaticku zaznamenali 24,2 stupně Celsia. Velmi teplo v tomto čase bylo ovšem i v letech 2014 a 2016.

Tereziánské babí léto vládne našemu počasí až po dny na přelomu druhé a třetí dekády října. Název tohoto času pochází od svátku svaté Terezie z Avily, která často přináší klidné a slunečné počasí, třebaže s ní některé pranostiky straší výraznějšími ochlazením zejména v ranních hodinách: "Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Svatá Terezie je příjemná, ale už zasazuje zimní okna. Na svatou Terezii již každý vinnou révu obírá, neboť nepřibude cukru do vína. Svatá Terezie krávy uvazuje. Na den svaté Hedviky (17. 10.) ve sklepě mají být brambory i dumlíky. Svatá Hedvika kabát si navlíká. Svatý Burchard (14. 10.) roztáčí přeslice a sazometná středa (středa před nedělí velikonoční) je zastavuje. Na svatého Kalixta (14. 10.) ucpi včelín dočista. Po svaté Tereze mráz za nehty leze. Na svatou Terezii švec nablízku." Tím ševcem byl myšlen konec chození bez obuvi, které bylo v dřívějších dobách z úsporných důvodů od jara přes léto až dlouho do podzimu rozšířené zejména u dětí.

V čase druhé říjnové dekády už nejsou žádnou zvláštností mlhy a s nimi také inverzní ráz povětrnosti. Třebaže se však nadále zkracuje interval bílého dne, přes den často panuje slunečné povětří: "Někdy ještě svatý Havel (16. 10.) doslazuje hrozny. Nalévá-li Havel vína, bude příští rok horké léto. Svatá Hedvika (17. 10.) do řepy ještě medu namíchá. Slunce svaté Hedviky dodává řepě poslední cukříky." Na klesající průměrné denní teploty, zejména v brzkých ranních hodinách, potom zase upozorňuje lukášské rčení: "Do svatého Lukáše (18. 10.) ruce volné měj, po Lukáši za ňadra je dej."

 

PATRONI A OCHRÁNCI ŘÍJNOVÝCH DNŮ

SVATÝ LEODEGAR z Autunu (2. 10.). Jeho reformní názory mu přivodily těžkosti, zatčení, oslepení a vyrvání jazyka. Po tříletém žalářování byl ve Francii sťat. Leodegar představuje patrona mlynářů a ochránce proti očním chorobám a posedlosti.

SVATÁ GALA z Říma (5. 10.). Po ztrátě svého manžela žila stále ještě mladá Gala v cele sv. Petra v Římě. Její mimořádnou lásku k bližním lid doslova oslavoval. Když se podle legendy starala o chudé, přinesli andělé do její cely obraz Panny Marie, u něhož se pak odehrály četné zázraky. Gala představuje patronku a ochránkyni vdov.

SVATÝ GUMAR z Nivesdoncku (11. 10.). Rytíř Gumar se nehodlal trápit se svojí zlou ženou, a tak ji raději opustil, přičemž se uchýlil do ústraní jako poustevník. Spolu s Rumoldem z Michelnu později v Lieru u Antverp založil klášter a zbudoval kostel. Zapsal se jako patron rukavičkářů, soustružníků, stolařů a drvoštěpů. Je vzýván proti potížím s kýlou i proti zlomyslným manželkám.

SVATÝ HAVEL (16. 10.). Poustevník Havel (Gallus) se stal rádcem lidu i kléru. Odmítl hodnost biskupa a raději žil šťasten ve svém lese, kde kolem sebe shromáždil větší počet stejně smýšlejících řeholníků. Patří k patronům hus, kuřat i kohoutů a k ochráncům nemocných horečkou.

SVATÝ LUKÁŠ (18. 10.). Lukáš byl lékařem, který v 1. století přešel od pohanské víry ke křesťanské. Je autorem třetího evangelia a Skutků apoštolských. Představuje patrona lékařů, malířů, notářů, umělců, zlatníků, sochařů, knihařů, řezníků, dobytka, počasí a umění.

SVATÝ VENDELÍN (20. 10.). Poustevník a opat Vendelín zůstává legendární postavou, kolem které se děly záhadné a zázračné skutky. Zapsal se jako patron sedláků, pastýřů, ovčáků, dobytka a polí. Je vnímán jako ochránce proti dobytčímu moru.

SVATÁ ERMELINDA (29. 10.). Ermelinda žila v 6. století na území dnešní Belgie. Aby tato dcera ze šlechtické rodiny unikla vynucené svatbě a dotěrnosti, uprchla do samoty, kde žila až do smrti jako kajícnice a poustevnice. Pod jejím hrobem vytryskl zázračný pramen, jehož vodě byla připisována léčivá moc. Ermelinda je řazena k patronům proti chorobám očí a k ochráncům proti horečce i nemocem končetin.

(kov)

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991296
DnesDnes662
VčeraVčera824
Tento týdenTento týden2316
Tento měsícTento měsíc10912

Partnerské weby