Celé námi sledované období probíhá podle scénáře šimonských chladen vrcholícího podzimu. Z významných pranostických světců si nyní připomínáme svatého Vendelína (20. 10.), sv. Voršilu a Uršulu (21. 10.), svatou Kordulu (22. 10.) a svatého

Severina (22. 10.). S postupnými klimatickými změnami a s globálním oteplováním, zejména severní polokoule, u nás v posledních dvaceti letech přibývá teplotních rekordů takřka rok od roku. Bylo tomu zejména v jarních a letních měsících, ale zrovna tak i v měsíci říjnu. Tak třeba 26. října 2006 naměřili v Českých Budějovicích 24,2 stupně Celsia. Přibližně takové teploty jsme u nás mívali během léta před padesáti až šedesáti lety. Mezi velmi teplá říjnová období lze pak zařadit rovněž rok 2013. Kromě vysokých teplot se toho roku 21. října ještě vyskytly i výrazné bouřky, které se běžně vyskytují nanejvýš jednou za pět let. Z těch chladných příkladů lze uvést například 26. říjen roku 1947, kdy poklesla rtuť teploměru v Praze až na minus 4,4 stupně Celsia, třebaže se v předchozím období dlouho vyskytovaly abnormálně vysoké teploty.

Pokud se jedná o závislost na předchozích měsících, patří říjen spolu s červnem na šesté až sedmé místo. Obdobně pak i ve stupnici vlivu na následující měsíce se drží na šestém místě.

Na přelomu druhé a třetí dekády října babí léto v dlouhodobém průměru ustupuje výrazně chladnějšímu úseku vrcholného podzimu. S nástupem chladného povětří koresponduje množství pranostik, z nichž některé vycházejí z nejrůznějších legend, bájí a církevních příběhů. Zachovala se též pověst skotského prince svatého Vendelína, který žil jako poustevník. Jednou jej potkal jakýsi zeman, který ho pokládal za lenošivého pobudu. Proto mu nabídl, aby pásl jeho vepře. Princ Vendelín tuto práci kupodivu přijal a vykonával ji k úplné spokojenosti svého zaměstnavatele, který mu po čase dovolil vystavět na opuštěném místě domek. Zde později vznikl benediktinský klášter Tholey. Tato legenda zavdala příčinu k tomu, že již ve středověku se svatý Vendelín i v českém lidovém prostředí stal patronem pastýřů a chovatelů dobytka. Dále v pronostikách obsažené vendelínské právo volné pastvy na sklizených zemědělských pozemcích mělo svůj původ v úhorových soustavách hospodaření. Na našem venkově však bylo leckde trpěno ještě až do poloviny 20. století: "Od svatého Vendelína (20. 10.) pastvinou celá krajina. Svatý Vendelín má své právo. Patron pastýřů svatý Vendelín, pást všady povolil. Svatý Vendelín je tady, pastevci paste všady! Svatý Vendelín otvírá pastvě branky a také šranky."

Lidová meteorologie nazvala toto období šimonská chladna, která mají vazbu až k 28. říjnu. Značná část pranostických výroků nyní už začíná žehrat na pokles intenzity slunečního záření, celkový pokles teplot, na ranní mrazíky, šedivé rosy i jinovatky: "Svatá Voršila (21. 10.) jíni nasila. Svatá Voršila již tepla nevydá. Svatá Voršila zimu posílá." Ať chceme či ne, třetí říjnová dekáda už může být docela dobře spojena i s ranními mrazy a jinovatkami a někdy dokonce i s prvním sněžením.

Poměrně značný počet podzimních pranostik si všímá úrody žaludů a bukvic, které měly v dřívějších dobách, zejména před všeobecným rozšířením brambor, velice důležité krmivářské, ale i potravinářské uplatnění. V podobě šrotů a mouček sloužily jako krmivo pro domácí dobytek, drůbež, prasata a ovce. V čerstvém stavu byly využívány nejčastěji tzv. přímým lesním žírem v doubravách a bučinách, jako pastva pro vepřový a někdy i pro ovčí dobytek. Především do 18. století, a později ještě v létech neúrody a nouze, se žaludy používaly i k výrobě chleba. Žaludy se nejprve sušily, poté pražily a vyluhovaly vápennou vodou, aby se zbavily hořkosti. Potom se opět sušily a mlely na mouku. Žaludový chléb byl údajně ceněn víc, než sedláky dříve připravovaný chléb hrachový. Často však byly žaludovou moukou jen nastavovány jiné druhy chleba, placek a pečiva. Bohaté plodné roky se u dubu opakují každý třetí až šestý rok, u buku každý pátý až desátý rok. V lidovém prostředí nadúrody žaludů a bukvic platily za tzv. nezlozvěstná znamení: "Když se zdaří žalud, tehdy bývá drahně ovsa. V roce, když dub hojně žaludů dává, bude zima dlouhá a stálá. Mnoho dubového ovoce a bukvic oznamuje zimy víc. Mnoho bukvic - mnoho vánic."

Počátkem třetí říjnové dekády se časté oceánské cyklonální proudění dostává až k nám do střední Evropy, kde se projevuje deštěm a zesíleným větrem. Proto již v dávných dobách platily výroky: "Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula. Svatá Voršila a Kordula jsou patronky větru. Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje. Kam ukazují rohy Měsíce na Kordulu, odtud budou vanout větry. Do svatého Severina (22. 10.) má být doma jetelina."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991285
DnesDnes651
VčeraVčera824
Tento týdenTento týden2305
Tento měsícTento měsíc10901

Partnerské weby