Zpočátku ještě pokračují šimonská chladna, jejichž patronem je svatý Šimon (28. 10.), ale pak do povětrnosti začíná promlouvat léto Všech svatých, které se vztahuje k 1. listopadu. Toto veskrze jen symbolické léto v podobě několika příjemnějších dnů se

uplatňuje od konce října do počátku listopadu. K dalším pranostickým dnům tohoto času patří ještě svatý Marcel (30. 10.) a Dušičky (2. 11.). Z teplotních rekordů si můžeme připomenout 27. říjen roku 2006, kdy u nás panovaly skutečně vysoké teploty kolem 20 stupňů Celsia. Ještě tepleji bylo 31. října 2001 a 28. října 2013, kdy se teploty přiblížily až ke 24 stupňů Celsia. Naopak k velmi chladným patřily 27. a 28. říjen roku 2012. V tyto dny došlo na našem území k vůbec prvnímu výraznějšímu sněžení. Sníh se dokonce udržel ve vyšších polohách Českého středohoří a na Peruci v jihovýchodní části Lounska, která leží v nadmořské výšce 350 metrů, napadlo 15 až 20 cm sněhu. Cínovec v Krušných horách tehdy hlásil 49 cm, přičemž sněžilo v Praze i jinde.

Koncem října se na našem území v dlouhodobém průměru uplatňuje výrazně chladnější úsek šimonských chladen. Tím obvykle také končí předchozí příjemné počasí a ve stále větší míře se začíná uplatňovat režim vrcholného podzimu. Vedle sychravých dnů, ranních mrazů, mlh a jinovatky se již někdy, zvláště pak ve vyšších polohách, vyskytují dešťové srážky se sněhem nebo i samotné sněžení.

Samotný název šimonská chladna, který se touto dobou objevoval ve staročeských kalendářích, pochází od svátku Šimona a Judy (28. 10.): "Šimona a Judy - zima je všudy. V den Šimona a Judy bojí se kůň hrudy. Šimona a Judy - biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte. Na Šimona a Judy i kočka leze z půdy. Je-li svatý Havel (16. 10.) teplý, bude svatý Marcel (30. 10.) studený. Na svatého Marcela zima leze do těla. Svatý Marcel teplý není, vodu v led snadno mění." Tyto výroky a pořekadla však zatím nemají na mysli příchod skutečné zimy, ale zatím jen výrazný a citelný pokles venkovních teplot, který již vyžaduje trvalé vytápění obytných místností. Abychom si udělali představu o klesajících teplotách, stačí si povšimnout posunu průměrných denních teplot směrem dolů. Například zatímco 25. října se tento průměr pohybuje v nížinách ještě nad 8 stupni Celsia, v prvních listopadových dnech se jedná o 6,5 až 7 stupňů Celsia.

Je pochopitelné, že člověk v průběhu tisíciletého vývoje zemědělství dospěl na základě pozorování a empirie k poznatku, že některé nahromaděné organické látky, zvláště výměty zvířat, podmiňují v místech svého zapravení do půdy mimořádně příznivý růst rostlin. Proto se v měsíci říjnu začínalo s vyvážením chlévské mrvy, případně jiných druhů hnojiv, na pole. O povinnosti nájemců hnojit řádně pole najdeme záznamy například z let 1444 až 1463. Z období doznívání úhorové soustavy trojpolního hospodaření a z období počátků hospodaření střídavého pochází množství lidových hospodářských pravidel: "Hnůj jest duší hospodářství. Půda si hnůj pamatuje. Hleď, abys měl velké hnojiště. Hnůj sice není žádný svatý, ale divy činí. Půda živí a dává, ale též si žádá. O hromádku hnoje více na pole, o snop více do stodoly. Vůz hnoje nad potřebu, nebude na újmu chleba. Ne z modlení, ale z hnojení přichází polní požehnání. Hnojiště kdo opatruje, stodolu a sklep naplňuje. Hnoje a peněz nikdy není dost. Kdo rozšiřuje hnojiště, záhy přistavuje i stodolu. Kde mají malou hromadu hnoje, tam dceru nevydávej!"

Nehledě na klesající průměrné denní teploty se však nezřídka na přelomu října s listopadem přece jen může, alespoň nakrátko, uplatnit příznivější ráz povětří. Právě to může přinášet léto Všech svatých, kterému se v lidové meteorologii říká též malé babí léto. Váží se k němu rovněž výstižné pranostiky: "Kolem Všech svatých (1. 11.) slunce uroní ještě malou slzu léta. Okolo Všech svatých bývá ještě malé léto po několik dní. Všichni svatí vyhánějí ven na nějaký čas pravé babí léto. Den Všech svatých je poslední, který zimu zahání. Na prvé listopadové dny připadá poslední slunečné loučení léta. Když na Dušičky (2.11.) jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. Na svatého Theodora (9. 11.) sedlák někdy pilně orá. Je-li o Všech svatých teplo, bude na Martina (11. 11.) zima."

V některých letech nezvykle teplé počasí koncem října může příjemně překvapit zejména milovníky výletů a procházek do přírody. Tento úsek povětrnosti s jistým nádechem léta se pak vyskytuje i jinde v Evropě. V Německu, Švédsku i ve Velké Británii se přímo hovoří o létě Všech svatých, což dost dobře připomíná i naše babí léto. Německá i anglická rčení pak shodně konstatují: "Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo tři týdny." Tím je naznačeno, že klidné, slunečné a relativně velmi teplé počasí je i na podzim sice možné, ovšem jeho trvání zůstává záležitostí krajně nejistou a proměnlivou. Pokud má povětrnost svůj normální průběh, udrží se tato pohoda přibližně týden či dva týdny, ale potom bývá vystřídána nepohodou. Jednu z výjimek zažilo evropské počasí v roce 1907, kdy se ráz babího léta udržel nezvykle dlouho.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Předplaťte si nás

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

1991274
DnesDnes640
VčeraVčera824
Tento týdenTento týden2294
Tento měsícTento měsíc10890

Partnerské weby