Závěru listopadu vládnou podle staročeského kalendáře našemu počasí zprvu kateřinská chladna, jejichž patronkou je svatá Kateřina (25. 11.) a posléze se dny nesou ve znamení ondřejsko-mikulášského oteplení s vazbou na svatého Ondřeje (30. 11.). Z

meteorologických záznamů pražského Klementina vyplývá, že se i v dřívějších dobách ještě koncem listopadu někdy vyskytovaly mimořádně teplé dny. Jako příklad lze uvést 27. listopad 1872 s teplotou 15,2 i následující 28. listopad s teplotou 16 stupňů Celsia. V posledních desetiletích však přibývá i déletrvající výskyt nadprůměrných teplot. Například listopad roku 2015 byl v průměru o 8 stupňů Celsia teplejší, než činí normál. Pokud zalistujeme v mrazivých teplotních rekordech pražského Klementina, zjistíme, že roku 1858 panovalo citelné chladno. Dne 24. listopadu tam naměřili minus 16,3 a 25. listopadu minus 14,6 stupně Celsia. Studeno bylo též 26. listopadu 1849, kdy rtuť teploměru poklesla na minus 15,5 stupně Celsia.

Podle pravidel a poznatků lidové meteorologie bývá předchozí, poněkud mírnější, počasí mezi 20. a 23. listopadem vystřídáno další proslulou etnometeorologickou singularitou, která se zapsala jako kateřinská chladna. Nejedná se sice o nějaké rozsáhlé období, ovšem dostavuje se s vysokou pravděpodobností kolem 70 procent. Přitom se neprojevuje jen výrazným ochlazením, ale může též přinášet typické projevy zimního počasí s mrazy, jinovatkou i sněžením.

V souvislosti s patronkou těchto chladných dnů existuje řada pranostik a výroků: "Svatá Kateřina (25. 11.) má sice pěkné jméno, ale chladné věno. Svatá Kateřina někdy chodívá bíle oděna. Svatá Kateřina zavěsila housle do komína. Svatá Kateřina bývá často zamoučená. Na svatou Kateřinu klepe sníh na okno." Tento čas pak také předpovídá následný průběh zimy a naznačuje možnosti úrody: "Je-li na Kateřinu mokro, na Barušku (4. 12.) mrzne. Martin (11. 11.) a Kateřina na blátě - Vánoce na ledě. Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva (24. 12.) potom blátem oplývá. Škrobí-li svatá Kateřina prádlo, svatá Barbora je kropí. Chodí-li na Kateřinu husa na rybníku po ledě, na Barborku na něm bude zase plavat. Mrzne-li na svatou Kateřinu, nebude mráz na Lámaný večer (23. 12.). Chodí-li svatá Kateřina po ledě, bude svatý Štěpán plavit koně. Jaké počasí na svatou Kateřinu, takové jest v příštím lednu. Sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí v příštím roce." Lidová meteorologie pak nezapomněla zaznamenat i mnohé bouřlivé pranostiky: "Hřímání v listopadu hojnost obilí a léto dobré znamená. Když Slunce na Střelci leží (od 23. 11. do 22. 12.) a bude hřmíti, budoucí rok v horách úrodu budou míti. Hřímá-li na Kateřinu, schovej se pod peřinu. Bouřka svatého Ondřeje zdravou zimu nám zvěstuje."

Svátek svatého Ondřeje (30. 11.) platil v lidové tradici za velmi významný den pro seznání budoucnosti. Věštění v tomto dnu má velmi starý, již předkřesťanský, původ. V lidovém prostředí byla mimořádná moc přisuzována zejména tzv. noci svatoondřejské. Proto se věřilo výroku: "Svatoondřejská noc má tu moc, vyjevit každému budoucnost." Naši předci proto podle dávných tradic chodili o svatoondřejské noci do hájů a sadů, kde třásli větvemi, aby přivolali na poradu bůžky a duchy, a když se větve stromů utišily, vyslovovali do korun stromů svá přání či žádosti budoucího vývoje, o jejichž naplnění chtěl být tazatel spraven. Strom při vyslovení té pravé verze měl dát údajně znamení, například pohnutím větve, zapraskáním v koruně nebo souhlasným šumem.

Do konce roku 2018 nám zbývá už jen pouhý měsíc, takže můžeme celkově hodnotit uplynulé jaro, léto i podzim. Letošní období od dubna do konce října bylo v pražském Klementinu nejteplejší od roku 1775, kdy tam meteorologové začali sledovat počasí. Teplota těchto měsíců se v průměru pohybovala kolem 20 stupňů Celsia, takže další teplé roky za nimi zaostaly o více než stupeň. Druhé nejteplejší období s průměrnou teplotou 18,8 stupně Celsia si připsal rok 1811 a na třetím skončil rok 2003 s průměrnou teplotou 18,5 stupně Celsia. Velmi teplé bylo v Klementinu též září, neboť jeho průměrná teplota dosáhla 17,5 stupně, čímž se dostala mezi deset nejteplejších září ve 244leté klementinské teplotní řadě. Nezvyklé letní hodnoty se dostavovaly též v prvních dvou dekádách října, čímž se rovněž zapsaly k rekordně vysokým.

Nadprůměrně teplé počasí roku 2018 panovalo již od jara, ale v celé České republice se například duben s květnem staly nejteplejšími od roku 1961. Letní povětrnost tak u nás trvala prakticky od začátku dubna až téměř do konce druhé říjnové dekády, tedy šest a půl měsíce. Tato skutečnost pak naznačuje trend i do budoucích let, kdy klimatické změny u nás povedou k dlouhým a horkým létům a ke krátkým a teplým zimám. Zcela nejhorší prognózou pak pro naše území zůstává, že nadměrné teplo doprovází značný nedostatek srážek, který se projevuje v poslední řadě let. Vyvrcholil právě katastrofálním suchem pro většinu našeho území, kromě oblastí Šumavy s přilehlou částí jihočeského kraje a dále severovýchodu Moravy, kde se občasných dešťů přece jen dočkali.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2279951
DnesDnes286
VčeraVčera780
Tento týdenTento týden4406
Tento měsícTento měsíc12200

Partnerské weby