Celé námi sledované období spadá do mikulášského oteplení, jehož patronem je svatý Mikuláš (6. 12.). Zároveň se nyní uplatňuje čas zvýšené srážkové činnosti. Z dalších pranostických světců si též připomínáme svatého Eligia (1. 12.), svatého Františka Xaverského (3. 12.) a

svatou Barboru (4. 12.). Na 2. prosinec připadá první neděle adventní, kterou začíná nový církevní rok. Od tohoto dne nám běží přípravná doba na Vánoce. První prosincové dny mohou být jak nezvykle teplé, tak už i velmi mrazivé. Z těch nejteplejších let si připomínáme 7. prosinec 1868 s teplotou v pražském Klementinu 16 stupňů Celsia nebo 5. prosinec 1961 s teplotou 17,4 stupně Celsia. Vyloženě studené povětří pak panovalo v prosinci 1875. Tehdy v Praze naměřili 6. prosince minus 16,2 stupně a 7. prosince minus 20,7 stupně Celsia. Teplotní poměry značně kolísají i v poslední řadě let. Zatímco začátek prosince 2010 patřil k nejchladnějším za celých 40 let, hned následující prosinec 2011 se zařadil mezi čtyři nejteplejší.

V posledním měsíci roku 2018 můžeme už též hodnotit i jeho srážkové poměry. Teplé a suché období poslední řady let vyvrcholilo mimořádně teplým a extrémně suchým počasím, jaké tady údajně už 250 let nebylo. Nedávné klima kulturní stepi tak přešlo téměř v polopouštní a přeměnilo přes 90 procent území České republiky ve vyprahlou a spálenou zemi. Zcela nejsušší oblastí republiky se pak kromě jižní Moravy staly severozápadní Čechy, zvláště Podkrušnohoří, které obzvláště trpí výrazným srážkovým deficitem. Z toho mála dešťových přeháněk, které se nad naše území dostaly, se většina severozápadu našeho území vyhnula. A výsledek? Rok 2018 se stal doslova vražedným pro stromy. V některých místech a lokalitách, kde by se měly stromy znovu vysadit, však s novou výsadbou váhají, neboť podle určitých prognóz by i v příštím roce mělo panovat obdobné sucho, které nové výsadbě nepřeje. Stane se z některých oblastí České republiky opravdu poušť bez stromů a zeleně? Podle meteorologů a prognostiků se další vyhlídky jeví dost nevalně. Jako příklad lze uvést, že namísto obvyklého postupu frontálních systémů od západu přes naše území k východu, přecházely od jara do podzimu přes Českou republiku trvale tlakové výše, a to centrálně přímo přes nás. Sotva se jedna z tlakových výší začala odsouvat, vzápětí ji vystřídala jiná, takže dešťové vlny měly jen malou šanci a na severozápadě prakticky žádnou, neboť oblastem s vysokým tlakem vzduchu se deště zdaleka vyhýbají.

Kateřinská chladna od dnů na konci listopadu přecházejí alespoň z meteorologického hlediska v jednu z nejzajímavějších singularit vůbec, kterou je ondřejsko-mikulášské oteplení. To je signalizováno některými pranostikami: "Mosty, co Martin (11. 11.) staví, svatý Ondřej (30. 11.) splaví. Na svatého Eligia (1. 12.) ještě není žádná zima. Svatý František (3. 12.) kapává ze stříšek." Teplé oceánské proudění v tento čas přináší zároveň i zvýšenou srážkovou činnost, která je na většině našich meteorologických stanic jevem velice nápadným: "O svaté Barboře (4. 12.) mokrý sníh často ležívá na dvoře. Po rozbředlém sněhu Bára s Mikulášem (6. 12.) šla. Svatá Barbora nosí bláto do dvora. Svatý Mikuláš deštivý, zimě se ještě protiví. Svatý Mikuláš splachuje břehy a hříchy. Na svátek štědrého biskupa obyčejně pršívá."

Advent, česky příchod, označuje souborný název pro první čtyři neděle nového církevního roku. Zároveň se pak jedná o přípravný čas na blížící se vánoční svátky. Církevní rok začíná první nedělí adventní, která je však pohyblivým svátkem. Její datum závisí na tom, na který den týdne připadnou v určitém roce Vánoce. Počítáno zpětně, představuje první neděle adventní čtvrtou neděli před Vánocemi. V konkrétním roce tedy může připadnout první neděle adventní na některý den od 27. listopadu do 3. prosince. Letošní datum je tedy podle těchto výpočtů stanoveno na neděli 2. prosince. S ohledem na významné kalendářové postavení se připisovala počasí tohoto dne i důležitá reference pro další vývoj povětrnosti: "Když v neděli adventní nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle. Je-li prvního adventu první citelné chladno, drží led deset týdnů. Je-li v prvním týdnu adventním mrazivo, bude zima trvat 18 neděl. Chodí-li se v adventě bez kožicha, bude se v postě jistě nosit."

Podle povětří kolem Mikuláše usuzovali dříve pozorovatelé na budoucí čas celé zimy: "Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší. Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou, znamenají zimu mírnou. Studený prosinec - brzké jaro. Oblékají-li si zajíci hustý kožíšek a mají-li mnoho sádla - bude velká zima. Když není zima před Vánocemi, je pak na jaře. Jsou-li dvě tuhé zimy za sebou, potom další dvě až tři nestojí za nic."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234876
DnesDnes70
VčeraVčera620
Tento týdenTento týden3384
Tento měsícTento měsíc10941

Partnerské weby