Tento čas býval ve staročeských kalendářích označován jako tříkrálové oteplení, které od konce první lednové dekády přecházelo v hyginskou zimu, jejímž patronem je svatý Higin (11. 1.). Z dalších významných pranostických světců si ještě připomínáme

Tři krále ( Kašpara, Melichara a Baltazara – 6. 1.), svatého Severina (8. 1.) a svatého Baziliše (9. 1.). Co se teplotních rekordů týká, tak i v minulosti vystupovaly v první polovině ledna teploty někdy až nad 10 stupňů Celsia, ovšem od konce 20. století začaly teploty v některých letech vystupovat až velmi vysoko. Například roku 1991 dosáhly v pražském Klementinu ve dnech od 9. do 11. ledna na 11 až 15,7 stupně nad bodem mrazu. Ovšem vyloženě rekordní hodnoty byly naměřeny 10. ledna 2015. Tehdy se rtuť teploměrů šplhala až ke 14 stupňům Celsia. Na severozápadě Čech dokonce na 15 až 17 stupňů Celsia, takže Ústí nad Labem - Vaňov tehdy zaznamenalo 16,8 stupně Celsia. O záporné teplotní rekordy pak v tuto dobu nebyla pochopitelně žádná nouze. Například 5. ledna 1789 se v pražském Klementinu jednalo o minus 27,9 Celsia. Z těch mnohem pozdějších lze připomenout arktickou zimu 7. ledna 2009 u nás i v sousedním Sasku, kde se dokonce jednalo o minus 26 stupňů Celsia. Také začátkem ledna 2017 panovala chladna v rozmezí od minus 10 do minus 15 stupňů Celsia, ve Volarech naměřili dokonce minus 30,5 stupně Celsia.

Leden dnes zaujímá čestné a významné postavení mezi ostatními měsíci proto, že zahajuje nový kalendářní rok. Je však třeba dodat, že toto výsadní postavení neměl vždy. Římané jej zpočátku vůbec nebrali na vědomí a klidně si vystačili s deseti měsíci. Teprve později byl jejich počet upraven na dvanáct s různým počtem dní. Původní římský kalendář ovšem začínal na jaře březnem, přičemž změna nastala až v roce 154 před naším letopočtem, kdy se počátek konzulátu přesunul z 15. března na 1. leden. Tak vznikl dodnes dodržovaný počátek roku.

Od dnů kolem poloviny první lednové dekády až po dny na jejím konci se naše území v dlouhodobém průměru dostává pod vliv cyklonálních situací nízkého tlaku vzduchu, což způsobuje zmírnění předchozí zimy a někdy i oblevu. Pravděpodobnost výskytu tohoto pranostického období, které lidová meteorologie nazývá tříkrálové oteplení, je poměrně vysoká, neboť se pohybuje od 65 do 75 procent. Ve velmi starých kalendářích 6. leden ve spojení se Třemi králi však nenajdete. Nejstarší liturgické knihy totiž uvádějí tento den jako svátek Zjevení Páně. Spojení tohoto svátku se Třemi králi je až pozdějšího data a předpokládá se, že má ve své podstatě lidový původ. V českém prostředí býval 6. leden významným křesťanským svátkem však již od pradávna. Večer před Třemi králi nastával tzv. "tučný večer", který ukončil v nejstarších křesťanských dobách období vánočních svátků a samotným 6. lednem se již podle církevního dělení roku začínalo období masopustu. Tento uměle vytvořený předěl mezi religózně pojímaným vánočním časem, který zavazoval řadou církevních úkonů a povinností, a masopustní dobou veselí, nevázaných zábav i plesů, na sebe soustředil nezvyklé množství osobitých lidových obyčejů. Tajemný slavnostní kolorit prvého velkého křesťanského svátku v novém roce, kdy se v domech rozsvěcovaly tříkrálové svěcené svíce, aby se jimy prosvětlovala neznámá budoucnost, se stal zákonitě živnou půdou pro vznik značného počtu osobitých pranostik a hospodářských lidových pravidel, ale zrovna tak pověr, předsudků a mysticky podmíněného myšlení: "Na Tři krále mnoho hvězd - mnoho brambor v roce. Je-li před Třemi králi noc hvězdnatá, narodí se beránci, býčci, kozlíci a kluci. Teče-li na Tři krále voda kolejí - urodí se hojně len. Padají-li na Tři krále sedláci (velké chuchvalce sněhu), bude úrodný rok. Není-li od Tří králů až do Matěje (24. 2.) obměku (oblevy), bude obilí na sýpkách až po střechu."

Možnost oteplení v lednu je záležitostí poměrně častou. Pokud se však jedná o stará pravidla, tak ta požadují, aby leden zůstal raději v celku studený jako předpoklad normálního vývoje povětrnosti v dalších měsících. Důvodů k tomu mají několik, neboť teplé a sychravé lednové počasí vede ke zdravotním problémům a dále bývá též předzvěstí extrémní nevyrovnané povětrnosti s neúrodou. Proto poměrně početnou skupinu tvoří v lednu pranostiky, které obsahují všeobecnou zkušenost, že při teplém a vlhkém vývoji lednové povětrnosti je člověk ve zvýšené míře vystaven četným zdravotním rizikům: "Malá zima v lednu kašlem a těžkými nemocemi obtěžuje. Vlhká zima je nezdravá. Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí. Zima měkká a deštivá nemoci jen rozsívá. Zima měkká - doktor čeká. Jestliže země v lednu otevřena jest a obzvláště když jižní větry přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce. V lednu-li mnoho pršívá, na hřbitově záhonů přibývá.“ Přechod tříkrálového oteplení v hyginskou zimu se pak rovněž odráží v některých dalších pranostikách: "O svatém Erhartu (8. 1.) zima zebe do nártu. Na svatého Severina (8. 1.) věší se maso do komína. O svatém Baziliši (9. 1.) zima všude čiší. Na svatého Hygina (11. 1.) pravá zima začíná."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234789
DnesDnes603
VčeraVčera671
Tento týdenTento týden3297
Tento měsícTento měsíc10854

Partnerské weby