Končící prisské oteplení přechází ve fabiánskou zimu, jejímiž patrony jsou sv. Fabián a Šebestián (20. 1.). Z dalších pranostických dnů si připomínáme svatou Anežku (21. 1.), svatého Vincence (22. 1.), Zasnoubení Panny Marie (23. 1.) a Obrácení

svatého Pavla (25. 1.). Pražské Klementinum ve své dlouhé sledovací době od roku 1775 zaznamenalo množství výkyvů povětrnosti i teplotních rekordů. Počátkem třetí lednové dekády se i v dávné minulosti někdy výrazně oteplilo. Teplé dny přinesl například rok 1834, kdy se teploty vzduchu blížily až ke 14 stupňům Celsia. Od konce 20. století a počátkem 21. století vlivem klimatických změn kladných teplotních rekordů ještě více přibylo. Mrazivá zima pak touto dobou panovala zejména roku 1850. Tehdy se lidé museli vypořádat s teplotami hluboko pod bodem mrazu, když klesaly až k téměř minus 27 stupňům Celsia. Z poslední řady let se k chladným lednům zařadil zejména rok 2010. Tehdy se u nás vyskytly dokonce dva polární dny, kdy teplota ani přes den nevystoupila nad minus 10 stupňů Celsia. Z celkového hodnocení se však u nás od roku 1961 do roku 2017 vyskytlo pouze šest studených lednů.

Příkladem teplejšího zimního času může být i lednový průběh povětrnosti mezi 15. a 21. lednem. Ve staročeských kalendářích nesla tato doba označení prisské oteplení a dostavovala se s pravděpodobností výskytu od 60 do 65 procent. Toto oteplení, často i obleva, se pak zrcadlilo v četných pranostikách: "I svatý Kanut (19. 1.) mívá svůj teplý den. O svatém Fabiáně (20. 1.) pro oblevu stojí sáně. Nemrzne-li do sv. Fabiána a Šebestiána, tak potom již nijak významně nemrzne. Svatá Anežka (21. 1.) je-li laskavá, vypustí skřivana z rukáva. Svatá Anežka kape ze stříšky."

Při bližším pohledu na průběh průměrných lednových teplot zjistíme, že k těm nejhlubším propadům a poklesům teplot vzduchu při průběhu normální povětrnostní situace dochází často ve třetí lednové dekádě, kdy by u nás podle lidové meteorologie měla panovat fabiánské zima. Na její existenci reagují pochopitelně i pranostiky: "Na svatého Kanuta (19.1.) přichází zima krutá. O svatém Fabiánu bez kožichu ani ránu. O sv. Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu. Na svatého Vincence seď jen doma u pece. Studený a jasný den na Vincence předpovídá úrodný rok. Je-li však na Vincence neobvykle teplo, budou velká parna v létě a teplé noci v srpnu." Z pranostik třetí lednové dekády si připomeňme: "Je-li na Zasnoubení Panny Marie (23. 1.) jinovatka, bude vlhký rok. Svatý Titoteus (24. 1.) dumá o budoucím oteplení a přemýšlí, kde nechal vůz. Je-li jasný den na svatého Pavla Obrácení (25. 1.), těš se na bohaté posvícení."

PAVEL KOVÁŘ

 

PATRONI A OCHRÁNCI LEDNOVÝCH DNŮ

SVATÍ TŘI KRÁLOVÉ: KAŠPAR, MELICHAR A BALTAZAR (6. 1.). Tři králové se stali patrony cestujících, poutníků a kožešníků, přičemž bývají vzýváni proti nečasu.

SVATÝ MAURUS (15. 1.). Opat Maurus se narodil kolem roku 500 a zemřel v 6. století na území Itálie. Stal se patronem měditepců a uhlířů. Je vzýván proti nemocem.

SVATÝ ANTONÍN VELIKÝ (17. 1.). Poustevník a otec mnichů žil v letech 250 až 356 v Egyptě. Patří k patronům rytířů, řezníků, pasáků vepřů, tkalců, cukrářů, hrobníků a košíkářů. Tento ochránce domácích zvířat a býval vzýván při nemocech, ohni a proti dobytčímu moru.

SVATÝ FABIÁN (20. 1.). Papež a mučedník Fabián žil ve 3. století v Římě. Za svého patrona si jej zvolili hrnčíři a slévači cínu.

SVATÝ ŠEBESTIÁN (20. 1.). Mučedník Šebestián žil ve 3. století v Miláně a Římě. Představuje patrona umírajících, železářů, hrnčířů, slévačů cínu, zahradníků, koželuhů, vojáků a válečných invalidů. Jako ochránce studní je vzýván proti moru a nemocem dobytka.

SVATÁ ANEŽKA ŘÍMSKÁ (21. 1.). V pranostikách je svatá Anežka spojována s proměnlivostí a nestálostí lednové zimy, ale ve skutečnosti se jednalo o mučednici, která byla v Římě roku 304 sťata mečem. Stala se patronkou čistoty, panen, zahradníků a dětí.

SVATÝ VINCENC (22. 1.). Prvomučedník Španělska Vincenc ze Zaragozy žil ve 3. století až do 22. ledna roku 304. Za svého patrona si jej vybrali vinaři, námořníci, pokrývači, dřevorubci, výrobci cihel, hrnčíři a drvoštěpové.

SVATÁ ALRUNA z Chamu (27. 1.). Reklúza a rádkyně Alruna žila v letech 990 až 1045 v Bavorsku. Patří k patronkám nastávajících matek a nemocných horečkou.

SVATÁ ADELGUNDA (30. 1.). Abatyše Adelgunda, žijící v 7. století, se stala patronkou dětí, které se těžce učí chodit. Představuje ochránkyni proti rakovině, proti náhlé smrti a dětským nemocem.

(kov)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

2234860
DnesDnes54
VčeraVčera620
Tento týdenTento týden3368
Tento měsícTento měsíc10925

Partnerské weby