Celé námi sledované období se nese ve znamení matějské oblevy, jejímž patronem je svatý Matěj (24. 2.). K dalším pranostickým světcům nyní také patří svatý Gabriel (27. 2.), svatý Roman (28. 2.) a svatá Eudoxie (1. 3.). Na přelomu února a března bývá v jednotlivých

letech počasí velice rozličné, o čemž svědčí záznamy teplotních rekordů. Vysoké teploty u nás panovaly především roku 1990, kdy například 25. února vystoupila rtuť teploměru v Praze až na 18,5 stupně Celsia. Oproti tomu silně mrazivé počasí se dostavilo roku 1785, kdy v tuto dobu klesaly teploty pod minus 20 stupňů Celsia. Dne 1. března se v Praze jednalo o minus 27,6 stupně Celsia.

Ne náhodou počítaly staročeské kalendáře s ukončením zimního času právě na den svatého Matěje (24. 2.). Počínaje tímto svátkem u nás totiž začínalo roční období, které se dříve nazývalo pozimek. Jednalo se o dny, kdy zima zvolna končila, ale jaro ještě nenastalo. Na tomto místě si lze připomenout některé záznamy z "Pranostik sedlských" z roku 1676, kde se rovněž píše: "Svatý Matěj milý, otevírá zemi a zemské žíly. A v ten čas se lomí led, třeští jako mnohá zeď. Plouh se nám ukazuje a léto se přibližuje. Ptactvo se obveseluje a vesele prozpěvuje."

Častou příčinou povětrnostních zvratů na konci února mohou být silná západní až jihozápadní proudění, určovaná rozšířením oblasti nízkého tlaku vzduchu na severu. Podle nejznámější skupiny pranostik je toto relativně teplejší období označováno jako matějské oteplení. Pravděpodobnost tohoto oteplení patří k velmi vysokým, neboť dosahuje 70 až 80 procent. Lidová meteorologie si tohoto významného povětrnostního zlomu pochopitelně dobře všímala, a tak vznikla více než stovka jarně laděných výroků, z nichž si některé připomeňme: "Matěje - k vesnu naděje. Svatý Matěj boří led. Na svatého Matěje do závěje naleje. Na svatého Matěje pije skřivan z koleje. Na svatého Matěje lidské srdce okřeje. Po Matěji nejde liška více po ledě. Prší-li na svátek Matěje - bude se brzy síti. Svatý Matěj přivádí pozimek. Svatý Matěj ledy láme, když je nezmůže, svatý Josef (19. 3.) potom pomůže. Svatý Matěj zemi otevírá. Matěj boří ledové mosty."

Zachovaly se však i takové pranostiky, které nesdílejí vždy takový optimismus, ale naopak počítají s dalším pokračováním zimního času, takže vláda zimy se může protáhnout až k jaru. Některé z pranostických výroků pak dokonce požadují nejméně až do konce února spíše mrazivé anticyklonální počasí s dostatečnou sněhovou pokrývkou jako předpoklad normálního neuspěchaného průběhu povětrnosti v dalších měsících, a tím pádem i dobrých vyhlídek na vysoké zemědělské výnosy: "Svatý Matěj šel sekat led, ale někde se zdržel. Svatý Matěj někdy zimu bohatí, pokud ji netratí. Trefí-li Matěj na otevřené vody, tak je může ještě zavřít. Matěj vždy ledy neseká, ale jen tak před zimou smeká. Když svatý Matěj ledy neroztopí, budou si dlouho do dlaní dýchat chlapi. Na svatého Matěje, každá myší díra se zavěje. Mrzne-li na svatého Matěje, přijde ještě 40 ranních mrazů. Je-li mráz až do svatého Gabriela (27. 2.), bývá doba žní veselá. Je-li na svatého Romana (28. 2.) jasno, bude hojná úroda."

Také v únoru existuje velká skupina pranostik, které se snaží podle vývoje povětrnosti předpovídat především úrodu ozimých obilovin. Zkušenosti zemědělců úhorových soustav hospodaření obsažené v pranostikách preferují spíše chladný průběh únorového počasí - s mrazy a sněhovou pokrývkou. V případě teplého a vlhkého či povětrnostně proměnlivého vývoje počasí totiž značně vzrůstalo nebezpečí vyzimování ozimů a též se zhoršovaly podmínky výživy rostlin: "Usadí-li se bílá husa v únoru na poli, bude hodně obilí. Únor bílý a mrazivý naději na úrodu posílí. Je-li v únoru zima a led, nebude nouze o žitný chléb. V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček. Velké mrazy a málo sněhu v únoru - působí rolím i stromům samou nehodu. V únoru je lépe vidět hladového vlka u ovčince, nežli bez kabátu pracujícího sedláka na poli. Je-li únor teplý a mírný, rok bude bídný."

Jedno ze základních pravidel úhorových soustav hospodaření, které bylo hojně uplatňováno ještě na konci 18. století, pak znělo: "Pro jařiny je třeba co možná nejčastěji připravit půdu, aby se mohlo co nejdříve přistoupit k výsevu, jak jen to počasí dovolí." Jinou věcí ovšem bylo, že takovéto rané výsevy ne vždy přinášely žádoucí užitek: "Svatý Matěj dá nám naději, aby nám nemrzlo ani v chalupě, ani na poli. Svatý Matěj chválí pluh. Na Matěje kopina, na Josefa (19. 3.) travina. Na svatého Matěje je po volské zimě." Zdánlivě příznivé předjaří pro polní práce však může být v některých letech skutečně zrádné, neboť při dalším vpádu studeného vzduchu se mohou dostavit nejen mrazy, ale právě tak sněžení i v nížinách: "Svatá Eudoxie (1. 3.) může být příznivá, blátivá, zmrzlá i zasněžená. Svatá Eudoxie někdy i psa až po uši zavěje."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2217289
DnesDnes84
VčeraVčera517
Tento týdenTento týden1686
Tento měsícTento měsíc9814

Partnerské weby