Také v těchto dnech pokračuje matějské oteplení z konce února, které ovlivňuje ještě dny první březnové dekády. Z pranostických světců si v tento čas připomínáme svatou Kunhutu (3. 3.), svatého Marina (3. 3.), svatou Adrianu (5. 3.), svatého

Bedřicha (6. 3.), svatého Tomáše (7. 3.) a svatého Radka (8. 3.). Z teplotních rekordů, které zaznamenalo pražské Klementinum, lze jmenovat 7. březen 1920, kdy vystoupila rtuť teploměru až na 19,3 stupně Celsia a pak také 2. březen 1997 s teplotou 18,4 stupně Celsia. Zcela opačné, tedy velmi chladné, počasí u nás panovalo počátkem března 1929. Dne 2. března se jednalo o minus 20,3 stupně Celsia. Na Českobudějovicku tehdy naměřili minus 42 stupňů Celsia. Dne 2. března 2005 nastal dokonce nejstudenější den z celé zimy. V Klatovech to bylo minus 25,2, Kvilda na Šumavě hlásila minus 31,2 a Šindelová v Krušných horách minus 30 stupňů Celsia. V Alpách vládly třeskuté mrazy, při nich teploty poklesly až na minus 50 stupňů Celsia.

Český název měsíce března byl pravděpodobně míněn jako označení stavu přírody v čase, kdy kvetou břízy. Jelikož břízy u nás kvetou většinou až v dubnu, nepatří pojmenování měsíce právě k výstižným. A tak se zdá, že pravdu mají spíše jazykovědci, kteří spojují původ slova březen spíše s pojmem "březí" - tedy oplodněný.

Počátkem března zpravidla ještě doznívá matějské oteplení, což se projevuje nejen vzestupem průměrných denních teplot. Ty se obvykle od 2. do 8. března pohybují v rozmezí od 2,2 do 3,5 stupně Celsia, přičemž v posledních desetiletích neustále mírně stoupají. Zatímco ve vyšších a horských polohách se ještě může v první březnové dekádě udržovat výraznější vláda zimy v podobě intenzivního sněžení i vzrůstem sněhové pokrývky, v nížinách sníh s ledem obvykle již ustupují. K tomu se též vyjadřují pranostiky: "Mrzne-li na horách o svaté Kunhutě (3. 3.), je to patrno ještě po čtyřicet dnů. Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota. Svatá Felicia (6. 3.) sníh z polí odmítá. Svatý Bedřich (6. 3.) teple dýchá nebo taky sněhy míchá. Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. O svatém Tomáši (7. 3.) sníh bředne na kaši. Na svatého Tomáše oraniště jsou jak kaše. Svatý Radko (8. 3.) - v kopcích rád dělá hladko." Do jiné skupiny výroků potom patří pranostika, která se vztahuje k 5. březnu: "Svatá Adriana nedá spáti zrána." To pochopitelně souvisí s prodlužováním bílého dne, který na našich souřadnicích začíná v 6 hodin 34 minut. Z toho je patrné, o kolik se už den prodloužil v porovnání s počátkem ledna, kdy slunce vycházelo v 7 hodin a 58 minut.

Z březnových pranostických výroků patří k nejznámějším: "Březen - za kamna vlezem." Tím je řečeno, že ani to nejvíce možné příznivé počasí se ještě neobejde bez trvalého vytápění příbytků a pracovišť. Také v březnu totiž ještě musíme počítat s poměrně nízkými teplotami a nejrůznějšími zimními atributy počasí, kterými jsou sníh, déšť, srážky smíšené, ledové krupky, mráz, plískanice a nepříjemné studené větry. Konečně i jedno rčení také zní: "V březnu vítr z břízy fouká." Tím se již před dávnými časy zabýval i František Ladislav Čelakovský, který říkal, že se jedná o zvukomalebnou narážku na název měsíce, protože v březnu skutečně někdy vane občas i ostrý, řezavý vítr: "Vítr, déšť, sníh a led jako o závod se honí, po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní. V březnu vítr, v dubnu déšť, pak jistě požehnaný a úrodný rok jest."

Některé výroky si rovněž všímají březnového slunce, které však není vždy v době předjaří jednoznačně kladně hodnoceno: "Březnové slunce má krátké ruce. Březnové slunce vytváří prach, který má cenu zlata. Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce zahřátý." V této poslední pranostice se tedy patrně zrcadlí nějaká nepříjemná stará zkušenost z určitých let, kdy předčasné velmi teplé březnové povětří mohlo ještě způsobit i velmi nepříznivý vývoj povětrnostní situace v následujících měsících.

Tradiční prastarou hospodářskou činností byla na venkově výroba různého pleteného zboží z proutí, rybničního rákosí, slámy, hoblin a pásků z vhodných druhů dřeva. Pro košíkářské výrobky se používalo ohebné proutí vrb, ale i z jiných podobných dřevin. Sklizeň proutí kolem potoků, řek a rybníků se pro košíkářské účely probíhala od listopadu až do počátku března, neboť pozdější řezání proutí v míze šlo již na úkor příští sklizně: "Svatá Kunhuta (3. 3.) opouští proutnice."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2253697
DnesDnes323
VčeraVčera762
Tento týdenTento týden1747
Tento měsícTento měsíc9105

Partnerské weby