V tomto čase u nás podle staročeských kalendářů vládne řehořská zima, jejímž patronem je svatý Řehoř (12. 3.). Z dalších pranostických dnů můžeme jmenovat sv. Cyrila a Metoděje (9. 3.), Čtyřicet rytířů mučedníků (11. 3.) a svatého Longina (15. 3.). Co se teplotních

rekordů týká, tak k těm mimořádně teplým patřil 9. březen roku 1864 a stejný den roku 1948, kdy se někde teploty dostaly až na 18 stupňů Celsia. Teplo bylo rovněž 10. března 2003. V Praze se teploty pohybovaly kolem 17 stupňů a na Mostecku kolem 18 stupňů Celsia. Mezi velmi chladné měsíce se zařadil březen roku 2013 s mrazy i sněhem. Nejvíce sníh tehdy zasypal Moravu, Slovensko a Maďarsko, také západní Evropa měla chladno se sněhem. Nejvíce sněhu napadlo ve Francii, ale také ve Velké Británii. Záporné teplotní rekordy padaly na našem území například 15. března 2013. Mariánské Lázně hlásily minus 13 a horské oblasti i minus 20 stupňů Celsia.

Ve starém římském kalendáři zahajoval březen nový rok. Také Slované slavili zahájení roku v březnu, s čímž souvisela jarní rovnodennost. Blížící se jaro v době tzv. pozimku pak symbolicky předznamenávalo nový život nebo nové probuzení k životu. Příjemné povětří a časné zahájení pastvy se zrcadlí v některých pranostikách: "Cyril a Metody (9. 3.) - první ovčí pastvy. Crhy a Strachoty (staročeské pojmenování Cyrila a Metoděje)- svině vyžeň za ploty. Crha a Strachota - pro hotaře robota. Crha a Strachota vyháňa ptáčníky z búdy a pastuchy do búd."

Avšak po předjarním naladění v našich středoevropských končinách často poměrně příznivé teploty v dlouhodobém průměru ve dnech na konci první březnové dekády začínají znovu ustupovat. Jedná se o důsledek pravidelně se dostavujících vpádů severních vzduchových hmot či proudění studeného kontinentálního vzduchu do střední Evropy. Pro tyto povětrnostní situace se v odborné meteorologické literatuře vžilo pojmenování "březnová zima".

Chladný ráz březnového počasí se též odráží v četných pranostických výrocích: "Čtyřicet rytířů mučedníků (11. 3.) - čtyřicet jitřeníků (ranních mrazů). Jaký mráz na Čtyřicet mučedníků přijde, takový se potom ještě dlouho navracet bude. Pokyne-li Řehoř (12. 3.) hlavou, obešle nás zimou bílou. O svatém Řehoři mrazy vše umoří. Svatý Řehoř škodí mrazem. Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy. Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, sněhem škodí. Na Řehoře hory hučí a sedláci jen doma čučí." V některých letech se ovšem chladnější výkyvy povětrnosti mohou odehrát dříve a poněkud rychleji, takže na Řehoře spíše sněhy s ledem tají a nastávají příznivé podmínky pro orbu i další jarní práce: "I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje. Řehoř vytlúká ledy z lesa. Na svatého Řehoře plave led do moře. Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře. Na svatého Řehoře svačina se vyoře. Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice a laštovice. Žežule, která v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro. Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, šelma sedlák, který neoře."

Pravděpodobnost panování chladné povětrnosti se nyní v dlouhodobém průměru pohybuje v rozmezí od 65 do 75 procent, takže návrat zimy je mnohem pravděpodobnější než plynulá, příjemná a teplá pohoda. Příkladů typické březnové zimy máme u nás mnoho i z druhé poloviny 20. století. Tak třeba vpád studeného vzduchu od 26. února do 12. března 1971 byl o to překvapivější a výraznější, neboť od poloviny ledna a v únoru takřka nemrzlo. Mrazy pak vyvrcholily až v březnu, kdy se vyskytovaly průměrné denní teploty vzduchu kolem minus 10 stupňů Celsia. Zajímavý průběh měl též březnový návrat zimy v roce 1976, kdy po teplém lednu a únoru uhodila mrazivá vlna zrovna kolem 10. března. Všeobecně se dá konstatovat, že právě březnovou zimou končí u nás významnější zimní období s možností sněhové pokrývky i v nížinách. A třebaže se ještě i v pozdější době může vyskytovat několik chladnějších vln, nedosahují už většinou mrazy a sněžení tak velké intenzity, jako v prvních dvou březnových týdnech. Ovšem to platí pouze pro níže položené teplejší oblasti, kde se již připravují a rozjíždějí první jarní práce. Do vyšších poloh a na hory se pak zima může vrátit ještě i v neztenčené míře. Z pohledu pranostik patřil též k důležitým předzvěstem úrody březnový vítr, který si jednotlivá pořekadla vykládají následovně: "Věje-li na svatého Longina (15. 3.) vítr, jest to znamení úrody. Když v březnu vane ve Slezsku převážně vítr z Moravy - bude hojně trávy; a když vane hodně z polské strany - bude dostatek zrní i slámy."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2185765
DnesDnes407
VčeraVčera543
Tento týdenTento týden950
Tento měsícTento měsíc12704

Partnerské weby