V závěru druhé březnové dekády končilo ve staročeských kalendářích předjaří, tehdy obvykle nazývané pozimek, a vlády se ujímalo josefské jaro. Astronomické jaro letos začíná 20. března ve 22.58 hodin středoevropského času. Mimochodem naposledy začalo u nás

astronomické jaro v dřívější obvyklý čas 21. března v roce 2012. Od té doby až do roku 2047 bude vždy 20. března. V roce 2048 začne dokonce už 19. března. Teprve až od roku 2102 se jarní rovnodennost vrátí opět na 21. března. Patronem první části jara se ve staročeských kalendářích stal svatý Josef (19. 3.), přičemž k dalším pranostickým světcům nyní patří ještě sv. Alexej a Kedruta (17. 3.), svatý Jáchym (20. 3.) a svatý Benedikt (21. 3.). Co se týká teplotních rekordů dosažených na našem území za poslední řadu let, můžeme jmenovat například 16. březen 2012. Tehdy v Českém Krumlově naměřili 20,4 a v Praze-Karlově 21,2 stupně Celsia. Následujícího 17. března 2012 hlásila Praha 21,7 a Teplice 22,2 stupně Celsia. Vůbec nejteplejší nástup jara pak nastal v roce 2014, kdy od 20. do 22. března padaly teplotní rekordy. V Doksanech se jednalo o 23,8 a v Dobřichovicích o 24,1 stupně Celsia. Dne 22. března pak zasáhly Lounsko a Českolipsko první jarní bouřky. Studený nástup jara byl zaznamenán v roce 2013, kdy vládla zima se sněhem. Na Jizerce měli devatenáctistupňový mráz a dne 18. března začalo v České republice opět vydatně sněžit.

Po skončení březnové zimy dochází od druhé poloviny měsíce ve střední Evropě velmi často k oteplení i se slunečnou pohodou zásluhou vysokého tlaku vzduchu. Tento čas, který se dostavuje s pravděpodobností 70 až 80 procent, se v lidové meteorologii zapsal pod názvem josefskomariánské jaro. K tomuto ukončení zimy se zachovala řada pranostik: "Na svatého Alexeje (17. 3.) jde voda z hor a ryba ode dna. Napije-li se na Kedrutu (17. 3.) z louže slepička, naškube si na Jiřího (24. 4.) i kravička. Svatý Josef rovná vodu. Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí. Na Josefa den když jasný, hospodář rok očekává krásný. Na svatého Josefa i pluh vdovy vyjíždí na pole. Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku. Na svatého Řehoře (12. 3.) v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma (20. 3.) už ne tak docela, na svatého Jiří (24. 4.) kožich do komory míří. Na svatého Jáchyma skončila se už zima. Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti. Na Kazimíra (22. 3.) pohoda - na kobzole (brambory) úroda."

Jaro patří vždy k očekávaným a vítaným okamžikům. V posledních letech často jaro začíná o něco dříve a také bývá dost unáhlenější a razantnější. Z chladné severní povětrnosti se během několika málo dnů může snadno stát nadmíru teplé jižní počasí, což připomíná vystřídání zimy hned létem. A tak nám často uniká opojný čas vlahého jarního povětří, které postupně a pozvolna "zraje" v teplejší a příjemné dny. Také v dávných časech se všichni, zvláště pak po tehdejších delších a tvrdých zimách, na jaro moc těšili, což vyjadřuje dlouhá řada pranostik, které si lidé vytvořili: "Jaro všechny teplými paprsky hladí a káže pracovati. Když na jaře přilétne kukačka, mohou se zahodit boty. Kdo na jaře neseje, v zimě nevěje. Jarní déšť tráví sníh. Časné jaro - mnoho vody. V březnu chladné a vlhké jaro a poté velká tepla a sucha, přivozují neúrodný rok. Jarní déšť zazelení, letní jako když pohnojí. Na jaře džber deště - lžíce bláta, na podzim lžíce deště - džber bláta."

Mnoho jarních pranostik si pak bedlivě všímá dění v přírodě: "Čím dříve na jaře hřmí, tím se země stane úrodnější. Časté jarní bouřky - vlhký rok a spršky před náma. Vlhké jaro přivádí chladnější léto. Suché jaro předznamenává léto horké. Když na jaře neprší, léto to suchem dovrší. Je-li na jaře mnoho žluté trávy - bude mokrý rok, je-li mnoho bílé trávy, nastane rok deštivý. Je-li mnoho bodláčí, nastane pěkný podzimek. Mnoho chroustů na jaře předpovídá úrodný rok. Vylezou-li na jaře brzy z děr ještěrky a hadi, nastane velmi teplé léto."

Jedna z jarních pranostik též říká: "Panuje-li při výsevu jařin teplé a suché počasí, snadno potom obilí přijde o klasy." Tento výrok má na mysli spíše obavy z krupobití, které by se mohlo dostavit po velmi teplém a suchém jarním povětří. Avšak právě suchá březnová povětrnost, kdy zemědělské plodiny nacházejí v půdě ještě dostatek tzv. zimní vláhy a rychlé osychání pozemků umožňuje včasnou a kvalitní přípravu půdy, je také pranostikami nejvíce oceňována. Platit by tedy měla další pranostika, jako zásada dobrých vyhlídek na úrodný rok: "Suchý březen, mokrý duben, chladný máj, v stodolách pak bude ráj." Z dalších březnových výroků si připomeňme ještě následující: "Mnoho dešťů v březnu přivádí hubené léto. Mokrý březen - od rolníků nenáviděn. V březnu prach a v dubnu bláto, rolníkovi je nad zlato. Březnový prach úrodu zlatí. Suchý březen a máj mokrý dělají rok dobrý. Březen suchý, duben mokrý a máj prochlazený - roček bude vydařený."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2150569
DnesDnes323
VčeraVčera537
Tento týdenTento týden323
Tento měsícTento měsíc18384

Partnerské weby