Pokračuje časné jaro, které se ve staročeských kalendářích zapsalo jako jaro mariánské, neboť se vztahuje ke Zvěstování Panny Marie (25. 3.). Z dalších pranostických dnů můžeme jmenovat svatého archanděla Gabriela (24. 3.) a svatého Ruprechta (27. 3.). Počátkem jara mohou teploty i ráz

počasí v jednotlivých letech značně kolísat. Tak třeba 24. března roku 2003 naměřili v Doksanech nejvyšší teplotu 20 stupňů Celsia. V roce 2006 nastalo od 28. března prudké oteplení, takže teploty vystoupily nad 19 a někdy až na 21 - 22 stupňů Celsia. Mimořádné teplo u nás nastalo rovněž koncem března roku 2017. Devětadvacátého března teploty vystupovaly na 23 až 24 stupňů Celsia. Velmi studené jaro se zase uplatnilo v roce 2013. Tehdy 24. března na Milešovce a ve Varnsdorfu klesla rtuť teploměrů na minus 11 stupňů Celsia. V Krkonoších na Karlově Studánce se jednalo o minus 19 stupňů a v Přerově o minus 9,4 stupně Celsia. Začátek jaro 2013 tak byl vůbec nejchladnější za celých sto let.

Nejvhodnějším klimatologickým kritériem počátku jara je nástup průměrných denních teplot vzduchu vyšších než +5 stupňů Celsia. V tomto pojetí se počátek jara kryje se začátkem velkého vegetačního období a je závislý na nadmořské výšce a strmosti roční křivky, takže je rozdílný v různých nadmořských výškách. Na základě dlouholetých průměrů denních teplot vzduchu dochází například k nástupu jara v Praze - Klementinu přibližně 25. března, zatímco ve vyšší polohách s nadmořskou výškou 500 metrů až kolem 11. dubna.

První jarní pranostiky, kdy den začíná být zvolna delší než noc, mohou být určitou výstrahou před doznívající zimou: "Jaro zvěstuje Zvěstování Panny Marie (25. 3.), ale zimu ještě nevyhání." Přesto je většina výroků už převážně jarně laděna: "Na Zvěstování Panna Marie sfoukne svíčku a svatý Michal (29. 9.) ji rozsvítí. Svítí-li slunce na Zvěstování Panny Marie, nastane úrodný rok. Panna Maria zatopí i bez dřeva. Na Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla. Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš. Na den Zvěstování krásné jitro, plní dobrou čákou naše nitro. Jaké Zvěstování Boží matky - takové budou velikonoční svátky."

Zajímavě se jeví názory obsažené ve starých rolnických kalendářích i v pranostikách, že v březnu by nemělo být příliš mokro a deštivo, ale ve prospěch budoucí úrody hovoří spíše současné sušší počasí: "V březnu prach a v dubnu bláto - rolníkovi roste zlato." V posledních desetiletích v našich přírodních podmínkách na jaře panuje obvykle výrazné sucho, kterého se značně obávají zemědělci, lesníci i vodohospodáři. V dřívějších časech tomu bývalo jinak, neboť střední Evropa patřila k mnohem deštivějším a vlhčím. Ve starých zápisech se deštivé roky zapsaly pod názvem "Plačící oči Matky země" jako bezprostřední odraz opakujících se většinou víceletých vlhkých období. A právě za těchto situací u nás při úhorovém systému hospodaření nastávaly ty největší neúrody spojené s nouzí, strádáním a někdy i s hladomory. K takovým letům patřily například mokré roky 1770 až 1772, ve kterých se v důsledku hladomoru zapřičiněného opakovanými neúrodami počet obyvatel podle některých odhadů v Čechách a na Moravě snížil o celých 12 procent. Přitom se podle Františka Palackého například v prvých měsících roku 1772 snížil počet obyvatel jen v Čechách o 250 000. V poslední řadě let, kdy dochází k oteplování planety a k vysušování našeho území, máme zcela opačné problémy, neboť dochází k boji o vodu a o udržení vody v krajině, která je neustále vysušována v důsledku přílivu značně teplého vzduchu, často původem až z Afriky.

Zastavme se ještě u pranostik k jednotlivým dnům března na samém konci měsíce, které se věnují jarním mrazům, dešti, zvyšujícím se teplotám i budoucímu počasí v červenci: "Mráz archanděla Gabriela (24. 3.) nechodí sám. Když prší na Zvěstování Panny Marie (25. 3.), potlukou úrodu kroupy. Jaké počasí jest na svatého Ruprechta (27. 3.), takové bude v červenci. O svatém Kvirinu (30. 3.) už je teplo i ve stínu". Ve 21. století pak začíná prudce přibývat stále více nadnormálně teplých dnů. Ať chceme či ne, v posledních letech se v prostoru střední Evropy začíná stále více oteplovat.

Za všeobecně velmi oblíbeného a významného posla jara platila v lidovém podání kukačka. V dobovém tisku se proto objevovaly následné řádky: "Nejpříjemnější doba z celého roku je ta, když přiletí kukačka a kuká. Mnohý stařec pláče radostně, když kukačku opět uslyší. Lidé říkají - už bude teplo, kukačky jsou zde." Vztah našich předků ke kukačce a pocity z jejího návratu výstižně vyjadřují některá přísloví: "Lepší jedna kukačka nežli tisíc skřivanů. Kukačka, která v březnu kuká, oznamuje teplé jaro."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2253722
DnesDnes348
VčeraVčera762
Tento týdenTento týden1772
Tento měsícTento měsíc9130

Partnerské weby