Až do prvních dubnových dnů se povětrnost nese ve znamení předchozího mariánského jara, ale pak by se vlády měla ujmout pověstná aprílová chladna. K významným pranostickým světcům patří nyní svatý Hugo (1. 4.), svatá Teodora (1. 4.), svatý Izidor (4. 4.) a svatý Fedul (5. 4.). Co se týká rekordních teplot

tohoto času zaznamenaných v pražském Klementinu, můžeme si připomenout rok 1968, kdy se 31. března jednalo o 21,7 stupně Celsia. Velmi teplo bylo též v roce 1953, kdy 3. dubna rtuť teploměru vystoupila na 22,8 a 4. dubna na 23 stupňů Celsia. Z poslední řady let se mimořádné teplo dostavilo v roce 2017 – v Žatci 31. března naměřili 23,6 a ve Staňkově na Domažlicku dokonce 24,1 stupně Celsia. Stále přibývající rekordní teploty se pak často projevují až prudkým nástupem nadměrně teplého jara, jako tomu bylo třeba v letech 2009 a 2018. Období po jarní rovnodennosti přináší jisté zvláštnosti. Noci se zkracují, intenzita slunečního záření vzrůstá, ve vzduchu je malý obsah prašných částic i vodních par. To tvoří specifický typ počasí, který se projevuje výrazným rozkyvem teplot a velkými protiklady mezi dnem a nocí, kdy teplota přes den může dosahovat až na 20 stupňů a v noci zase klesá na minus 4 stupně Celsia. Na oteplení, které se často uplatňuje koncem března, reagují rovněž pranostiky: "O svatém Quirinu (30. 3.) pocítíš teplo i ve stínu. O svaté Balbíně (31. 3.) je u nás už po zimě. Když se blíží březen ke konci, končívá také zima. Koncem března slunce svoji pec roztápí." V prvních dnech dubna může ještě doznívat příjemný čas mariánského jara s klidnou a slunnou pohodou, avšak s pravděpodobností kolem 75 procent se začínají prosazovat aprílová chladna. Vyznačují se náhlým ochlazením, nárazovým větrem, výbornou dohledností i rychlými změnami mohutné kupovité oblačnosti. Dubnové pranostiky chladnější ráz a značnou proměnlivost počasí nijak neodsuzují, ale naopak chválí. Přiklánějí se tak k tomu, aby duben zůstal dostatečně vlhký s ohledem na potřeby budoucí úrody: "V měsíci dubnu jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protož tak stále proměnlivé počasí máme, že se sotva v celém roku takové nalézá. Hodně-li v dubnu vítr věje, stodola se později naplňuje. Duben hojnou vodou - říjen vínem. Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy." Další pranostiky k jednotlivým dnům pak naznačují potřebu deště i nástup jarních prací: "Déšť svaté Teodory (1. 4.) značí mnoho vody v máji. Mokrý svatý Hugo (1. 4.) pěkný ječmen a hojnost ovoce dává. Na svatého Izidora oráče (4. 4.) i ptáče si radostí zaskáče. Svatý Izidore, jaro nastupuje, sedlák tvé pomoci potřebuje. Svatý Fedul (5. 4.) na jarní práce zadul."

PAVEL KOVÁŘ

PATRONI A OCHRÁNCI DUBNOVÝCH DNŮ

SVATÝ HUGO (1. 4.). Dle pranostik se má tento světec projevovat deštivým počasím, ve skutečnosti ovšem zastával funkci grenobelského biskupa. Narodil se roku 1053 ve Francii, kde též zemřel 1. dubna 1132. Jeho episkopát trval více než 50 let. Byl spojován s některými zázraky a je vzýván proti bolestem hlavy.

SVATÝ VINCENC FERRERSKÝ (5. 4.). Jeden z nejvýznamnějších kazatelů Francie pochází z přelomu 14. a 15. století. Stal se patronem pokrývačů, cihlářů, drvoštěpů a slévačů olova, patří k ochráncům proti nemocem všeho druhu a je vzýván za dobrý sňatek, plodnost, za šťastnou smrt i proti jakémukoli nebezpečí.

SVATÁ HUNNA (15. 4.). Tato dobroditelka chudých a nemocných žila v 7. století ve Francii. Říkalo se jí "svatá pradlena", protože prala zadarmo prádlo potřebným. Patří tak k patronům pradlen, ale i vinařů.

SVATÝ IDESBALD z Düne (18. 4.). Opat z belgického Düne žijící na přelomu 11. a 12. století patří k patronům mořeplavců a námořníků i k ochráncům proti revmatismu.

SVATÝ JIŘÍ (24. 4.). Narodil se na území dnešního Turecka ve 3. století a zemřel roku 305. Jeden ze 14 pomocníků je znázorňován, jak sedí na koni a bojuje s drakem. Je obklopen mnoha legendami. Jiří byl jako křesťan mučen a nakone sťat. Svátek Jiřího patří tradičně v Anglii k vůbec největším. Stal se tak patronem Anglie, rytířských řádů, skautů, rolníků, horníků, sedláků, kovářů, artistů, pocestných, koní i dobytka. Lidé jej vzývali proti válečným nebezpečím, proti pokušení a horečce i za přízeň počasí.

SVATÁ KATEŘINA SIENSKÁ (29. 4.). Tato panna, mystička a církevní učitelka žila ve 14. století v Itálii. Obětavě pečovala o nemocné a umírající, přičemž patřila k rádkyním knížat a církevních osobností. Jako patronka Itálie, Říma a pradlen se zapsala k ochránkyním umírajících a je vzývána proti bolestem hlavy.

(kov)

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2182732
DnesDnes57
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden1762
Tento měsícTento měsíc9671

Partnerské weby