Po celé sledované období by nás měla podle staročeských kalendářů provázat aprílová chladna. Při současném chodu počasí, které charakterizuje tendence neustálého oteplování, se však nemusí vždy duben vyznačovat jen chladným a vlhkým povětřím jako tomu bývalo v minulých staletích. Stačí připomenout

loňský počátek dubna 2018, kdy až nezvykle prudce udeřilo teplé, dá se říci dokonce letní, počasí. Podle dřívějších verzí by však měl duben zůstávat ještě poměrně chladným, zato však dostatečně vlhkým měsícem. Snad právě jeho tradiční vrtkavost a nestálost způsobily to, že právě nyní pranostičtí světci žádnou zvláštní aktivitu nevyvíjejí. Jednoduše řečeno - k jednotlivým dnům tohoto času nemáme patřičné výroky. K teplotním rekordům přelomu první a druhé dubnové dekády se zařadil rok 1986, kdy u nás panovalo extrémně teplé povětří. Teploty se blížily ke 24 stupňům Celsia a dne 11. dubna Brod nad Dyjí hlásil dokonce až letní teplotu 25,2 stupně Celsia. Mrazivé rekordy pak pocházejí z roku 1888. Tehdy pražské Klementinum 8. až 9. dubna zaznamenalo minus 5,8 stupně Celsia. Z poslední řady let si můžeme připomenout též rok 2012. Tehdy ve dnech od 7. do 9. dubna klesala teplota rovněž pod bod mrazu, takže v Lounech a Žatci bylo zaznamenáno minus 8 stupňů Celsia.

Nestálé dubnové povětří se alespoň v dřívějších časech stalo pro tuto roční dobu charakteristické. Jak popisují četní kronikáři, právě v těchto dnech se déšť často střídal se sněžením, vál silný vítr a do toho všeho občas zasvítilo také slunce. To ale obvykle netrvalo dlouho, leckdy se objevily i bouřky. Lidová meteorologie zachytila tento nejistý a vysoce proměnlivý čas do četných pranostik: "Dubnové počasí nepojmenuješ. V dubnu se zima a léto přetahují o vládu. V dubnu se za jediný den i devět druhů počasí sejde. Na dubnové počasí je předem každá sázka ztracena. Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem. Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem. Pokud apríl netrkne, tak pořádně kopne. Aprílové počasí jsou časy i nečasy. Duben rád časy mění."

Podle starého římského kalendáře byl duben druhým měsícem v roce. Z té doby má zřejmě i své pojmenování aprilis. To je odvozeno od slova aperire, jež v latině znamená otevírat - ve smyslu otevírání přírody, neboť ve střední Itálii začínalo jaro již v plné síle. Náš český název duben souvisí a částečně se kryje s přírodou, neboť koncem měsíce už skutečně duby kvetou. Jak se podle dlouhodobých statistik ukázalo, mají na duben vliv i některé měsíce předchozí. Zejména silný, statisticky významný kladný vliv má na něj předchozí březen, ale rovněž září před více než dvěma lety. Co se týká statistického hodnocení významného meteorologa P. Kovanice, nemá duben ani na jeden z následujících měsíců silný vliv. Střední statisticky významný kladný vliv však může mít duben na červenec, říjen a listopad. Dá se tedy říci, že po dubnu teplejším než obvykle by mohly pravděpodobně následovat i teplejší uvedené měsíce.

Mnohé z dubnových pranostik si všímají sněžení v tomto jarním měsíci. Přestože u nás již dubnový sníh není právě vítaným hostem, neměl by být ani škodlivý: "Sníh dubnový jako mrva pohnojí. Dubnový sníh rodí trávu. Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší. Hřmí-li před Jiřím (24. 4.), bude ještě sníh po něm." Na rozdíl od sněhu však vzbuzují v dubnu jisté obavy ranní mrazy, které pro vegetaci mohou znamenat vážné ohrožení. Mrazy se většinou dostavují nejen za přílivu velmi chladného vzduchu od severu až severovýchodu, ale také při vysokém tlaku vzduchu při celonočním vyjasnění.

Z dávné i nedávné minulosti si můžeme připomenout konkrétní dopady chladného povětří v dubnu. Ze starých letopisů se dozvídáme, že po Velikonocích roku 1518, které připadly na začátek dubna, nastaly kolem Prahy ještě mrazy a veliké sucho. Pamětní kniha Sobůlek u Kyjova zase popisuje, že na jaře roku 1740 vládla taková zima, že dne 9. dubna šenkýřovi vozili víno ještě na saních. František Teplý v Dějinách města Jindřichova Hradce pak píše, že 7. dubna 1748 napadlo tolik sněhu, že od Květné neděle až přes velikonoční svátky se zastavily veškeré jízdy. Tehdejší pošta v Nové Bystřici u Jindřichova Hradce dokonce celá zapadla sněhem. V Dějinách Trpína a okolí zaznamenal Josef Krušina událost mokrého, neúrodného a studeného roku 1785, kdy 11. dubna umrzl u Poličky kočí i s koněm. Z novodobých dějin za zmínku stojí, že po poměrně teplém a suchém období zasáhla i v povětrnostně jinak příznivém roce 1989 některé oblasti České republiky výrazná aprílová zima. Přecházející studená fronta byla v noci z 10. na 11. dubna zejména na severní Moravě a na rozsáhlém území Českomoravské vrchoviny provázena silným sněžením, které způsobilo obtíže v dopravě, místní lesní polomy a poškození ovocných dřevin od mokrého sněhu, kterého napadlo až 25 cm. V nižších polohách tehdy sníh zasypal již kvetoucí třešně a hrušně.

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2182733
DnesDnes58
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden1763
Tento měsícTento měsíc9672

Partnerské weby