Od 23. dubna do 29. dubna 2011. Nacházíme se v čase vrcholících Velikonoc a zároveň vojtěšských chladen, jejichž patronem je sv. Vojtěch (23. 4.). Chladné dny rychle vystřídá přechodné jiřské oteplení vztahující se k svátku sv. Jiří (24. 4.), přičemž posledním dubnovým dnům už zase vládnou floriánská chladna s tzv. malými ledovými muži - Markem (25. 4.), Vitalem (28. 4.) a Ro bertem (29. 4.).

Velikonoce patří k našim pohyblivým svátkům. V šestém století byla přijata zásada slavit největší svátky jara po jarní rovnodennosti, tedy po 21. březnu, a to v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená velikonoční neděle může připadnout v rozmezí od 22. března až do 25. dubna. Podle velikonočních svátků se řídí všechny další pohyblivé církevní svátky. Je proto zřejmé, že pranostiky těchto dnů musíme brát s ohledem na značný posun v jednotlivých letech s jistou dávkou rezervy.

Letos vychází první jarní úplněk na jeden z nejpozdějších možných termínů, kterým je pondělí 18. dubna. Proto také Hod boží velikonoční připadá až na neděli 24. dubna, kdy si zároveň připomínáme významný pranostický den svatého Jiří. Vrcholící Velikonoce se pak odrážejí i v pranostikách: "Prší-li v noci na Bílou sobotu (23. 4.), bude málo třešní. Jestli před Velkou nocí ten den aneb v Bílou sobotu prší, bude hojně pršet mezi Velkou nocí a Svatým duchem (12. 6.). Na Bílou sobotu štěpy zasazuj." Nejvíce pranostik z celých Velikonoc pak zaznamenává neděle velikonoční - Hod boží (24. 4.): "Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všechny neděle až do letnic (12. 6.) deštivé. Na Velikou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho budem měti. Pakli ten den jasno bude, máslo, vomastek lacino přijde. Hezky když je na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni."

Všeobecně pak velikonoční svátky, alespoň podle pranostik, mají vydat určitou prognózu nejen na počasí v příštích měsících, ale snaží se rovněž předpovědět očekávanou úrodu i hospodářské výsledky: "Vítr, který od Velikonoc do svatého Ducha (12. 6.) panuje, drží se převážně celý rok. Jasné počasí o Velikonocích - nastane léto o letnicích. Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají. Na Velikonoce jasno - bude laciné máslo."

Vojtěšská chladna, která by se měla letos krýt s Velikonocemi, patřila v dobách vzniku mnoha našich pranostik k poměrně značně výrazným. Mnozí klimatologové tento čas dokonce nazvali jakousi malou dobou ledovou, kdy se ještě koncem dubna ochlazovalo natolik, že nejen mrzlo, ale dostavoval se i sníh, což se už v naší době tak často, alespoň tedy v nížinách, obvykle nestává: "O svatém Vojtěchu (23.4.) před zimou pod střechu. O svatém Vojtěchu zima dobytčeni i člověku. Když přijde Vojtíšek, hodí se do chladna ještě kožíšek."

K významným pranostickým dnům tradičně patřil sv. Jiří (24. 4.). Podle odkazů dávné minulosti se tento světec narodil ve 3. století na území dnešního Turecka. Jednalo se o jednoho ze 14 pomocníků, který byl znázorňován jak sedí na koni a bojuje s drakem. Jiří, neboli Georgius, je obklopen mnoha legendami pro svou neochvějnost. Stal se patronem Anglie, rytířských řádů, skautů, rolníků, horníků a mnoha dalších. Je vzýván proti válečnému nebezpečí, proti pokušení i horečce. V četných pranostikách je spojen se skutečným nástupem jarní povětrnosti: "Svatý Jiří zvítězil nad saní i nad zimou. Na svatého Jiří rodí se jaro. Ondřej (30. 11.) mosty staví, Jiří je odplaví. Svatý Jiří nese svačinu na talíři. Když je na sv. Jiří mráz, bude i pod křovím oves. Udatný rytíř svatý Jiří k máji nám jasný den šíří."

S floriánskými chladny ve třetí dubnové dekádě jsou spojeni zejména tzv. malí ledoví muži. K prvním z nich patří Marek (25. 4.), který měl údajně žít v 1. století na území Jeruzaléma a později také Egypta. Tento evangelista a mučedník se stal patronem notářů, košíkářů a písařů. Lidé jej vzývali zejména za dobré počasí a úrodu, proti blesku a krupobití, právě tak jako proti náhlé smrti.V pranostikách ovšem Marek představuje chladného patrona: "Po teplém Marku se často ochlazuje. Svatý Marek přináší hospodářům mnohou zlobu." Obdobně i dva další malí ledoví muži hýří chladem: "Mrzne-li na sv. Vitala (28. 4.), přijde ještě 40 ranních mrazíků. Na Roberta (29. 4.) v noci chladné naděje, přes den se však slunce na nás zasměje."
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2164530
DnesDnes330
VčeraVčera577
Tento týdenTento týden330
Tento měsícTento měsíc10706

Partnerské weby