Tento čas se podle staročeských kalendářů nese ve znamení léta svaté Anny, jehož patronkou je svatá Anna (26. 7.). Dalším důležitým pranostickým světcem je potom sv. Jakub Starší (25. 7.). Celková závislost července na předchozích měsících bývá často značná, neboť se udržuje hned na druhém místě v závislosti. Střední, statisticky významný kladný vliv má na něj měsíc duben a silný statisticky významný kladný vliv květen s červnem. Ve skutečnosti to znamená, že výrazné teplo předchozích měsíců může ovlivnit i vysoké červencové teploty. Jinak má průměrná červencová teplota silný statisticky významný kladný vliv na srpen, září a listopad. Dá se tedy předpokládat, že po červenci teplejším než obvykle budou pravděpodobně následovat i nadnormálně teplé uvedené měsíce. V případě opačném, kdy se dostaví mimořádně chladný červenec, však záporná vazba neplatí.

Kolem 23. července končí vlna magdalénských dešťů a vlády se ujímá další úsek povětrnosti třetí červencové dekády, který lidová meteorologie označila jako léto svaté Anny. Tyto dny nepostrádají všechny znaky vrcholného léta, pro které je v dlouhodobém průměru příznačný výskyt horkých dnů a paren. Na annenské léto připadá také jeden z výrazných teplotních rekordů na území České republiky. Jedná se především o 27. červenec roku 1983, kdy došlo v Praze - Uhříněvsi k naměření mimořádně vysoké teploty 40, 2 stupně Celsia. Ve dnech 28. a 29. července 2005 pak padaly další dlouholeté teplotní rekordy v přílivu tropického vzduchu od jihu a jihozápadu na naše území, takže v pražském Klementinu se jednalo 28. července o 35,9 a v Plzni o 38 stupňů Celsia. Následující 29. červenec pak byl ještě teplejší, když Praha hlásila 36,4 a Plzeň 38,3 stupně Celsia. Při těchto teplotách praskala i dálnice a při výpadku elektrické energie uhynulo množství kuřat. Těžké půlnoční bouřky z 29. na 30. července 2005 pak zasáhly zejména Ústecký a Liberecký kraj. Při nich zabíjely blesky a v Ústí nad Labem-Kočkově naměřili rekordní vítr o rychlosti 153 km za hodinu.

V dřívějších časech se toto období letních veder nazývalo v kalendářích též jako psí dny. Začínalo přibližně od 15. července a trvalo do poloviny srpna. Název psí dny se traduje již od starověku, neboť Řekové a Římané dávali výskyt veder do souvislosti s východem hvězdy Sírius, nazývanou též Psí hvězda v souhvězdí Velkého psa, v jejíž blízkosti se Slunce na obloze nachází od 22. července do 23. srpna. Pranostiky sice psí dny znají, ale příliš pozornosti jim nevěnují. Jenom připomínají: "Jsou-li psí dny světlé a jasné, znamenají dobrý rok." To by mělo platit zejména pro vinaře, neboť tato povětrnostní situace je podmíněna prohřívající se anticyklónou, která přináší v tento čas horké a suché počasí. Na meteorologických mapách je označena jako tlaková výše, neboť v ní je tlak vzduchu nejvyšší. Zároveň zde dochází k sestupným vzdušným proudům a tím pádem i k výraznému rozpouštění oblačnosti. Proto bývá zpravidla pod vlivem těchto tlakových útvarů někdy až dlouhodobé a ničivé sucho.

Možnost dešťů není koncem července příliš vysoká, ale nikde není řečeno, že by se alespoň tu a tam nemohly místy objevit: "Když prší o Apolynáři (23. 7.), dlouho se z lesů paří." To by přivítali s radostí zejména houbaři, neboť dlouhodobé sucho houbám nepřeje a dokonce může ohrožovat na delší čas i podhoubí.

Ke kritickým a referenčním dnům léta patří den Jakuba Staršího (25. 7.) a také svatá Anna (26. 7.). Svatý Jakub Starší patřil k současníkům Ježíše a údajně dokázal nemocné opět uzdravovat. Patřil k prvním dvanáct Kristovým apoštolům a podstoupil mučednictví. Stal se pak patronem válečníků, dělníků, lékárníků, drogistů, kloboučníků, voskařů a kovářů a dále také ochráncem poutníků, jablek a polních plodin. Je vzýván za příhodné počasí a proti revmatismu. V pranostikách věští možnou úrodu a dlouhodobě také výhled na zimu: "Pěkný den před sv. Jakubem slibuje pěkné žně. Do Jakuba zelíčko, po Jakubě zelí. Na Jakuba - hrom do duba. Jakub bez deště - tuhá zima. Je-li teplý sv. Jakub, nastanou studené Vánoce. Na Jakuba zamračeno - v zimě mnoho sněhu."

Svatá Anna je v počasí představitelkou vrcholného léta. Mělo se jednat o matku Panny Marie. Svatá Anna se stala patronkou za šťastný sňatek a manželství, za požehnání dětí a za šťastný porod. Jinak je též patronkou matek, vdov, hospodyň, horníků, tkalců, domácích zaměstnanců,soustružníků, uměleckých truhlářů, mlynářů, kramářů, provazníků a mnoha dalších řemesel. Je vzývána za déšť, proti bouřce a za znovunalezení ztracených předmětů. V pranostikách charakterizuje zejména žitné žně a ranní ochlazení: "Svatá Anna žito žala. Svatá Anna - chladna zrána. Od svatej Anky - žimne podranky."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202373
DnesDnes351
VčeraVčera540
Tento týdenTento týden2047
Tento měsícTento měsíc12123

Partnerské weby