Od 2. do 8. července 2011. Tento čas se nese ve znamení prokopských dešťů časného léta a vztahuje se ke sv. Prokopovi (4. 7.). Z dalších význačných pranostických dnů za zmínku určitě stojí Navštívení Panny Marie (2. 7.). Po teplých, slunných a přívětivých dnech, které zvou už běžně ke slunění a koupání, přičemž jsou optimisticky naladěné pro začínající prázdniny a dovolené, však lidová meteorologie registruje už v první červencové dekádě další vlnu navracejícího se medardovského deštivé ho a chladnějšího počasí. Tentokrát se jedná o tzv. prokopské deště, které se dostavují s pravděpodobností výskytu kolem 60 procent a mohou se udržet přibližně do 8. července.

Existenci singularity tzv. prokopských dešťů, a tím pádem i reálnost prokopských pranostik, lze doložit jak pomocí statistického hodnocení měření našich srážkoměrných stanic, tak i pomocí písemných záznamů z dávno minulých dob, kdy se v jednom ze zápisků objevuje: "Na Prokopa panovala tradičně cahota." Nakonec toto občas deštivé a chladnější počasí na začátku července můžeme doložit i z posledních deseti let. Pokud tedy budeme jmenovat období let 2000 až 2010, naplnily se prokopské deště dokonce na sto procent, neboť každým rokem v tento čas více či méně pršelo. Co se teplot týká, tak ty patří v jednotlivých letech ke značně nejistým. Při zatažené obloze, dešti nebo při přeháňkách se totiž teploty příliš vzhůru nešplhají. Obdobně tomu občas bývalo i v dávných časech. Tak třeba 2. července 1849 klesla teplota v Praze na 9 stupňů Celsia a 4. července 1781 dokonce až na 7,8 stupňů Celsia, což by bylo na pobyt pod stany nebo v chatkách přinejmenším na pořádné nachlazení a možné onemocnění hned na počátku léta.

Evropský ráz medardovského počasí, o němž se hovoří v červnu, totiž nemusí vždy končit prvními třemi velkými vlnami, ale i v červenci je třeba počítat s možností dalších vpádů chladnějšího mořského vzduchu. To se v tomto období projevuje zvýšenou vratkostí vzduchové hmoty ve vyšších vrstvách atmosféry, což vede k zesílené tvorbě místních bouřek, občasných přeháněk a v některých návětrných stranách hor i k trvalejším srážkám. S takovýmto charakterem počasí se pak mohou střídat dny s vyšším tlakem vzduchu, což alespoň na čas přeruší a vyloučí deštivou nepohodu.

Prokopským dešťům už může předcházet vlhčí tendence při Navštívení Panny Marie (2. 7.), neboť vpády mořského vzduchu se rády uplatňují právě v čase od 2. do 8. července: "Prší-li na den Panny Marie, tak může pršet několik dní. Déšť na Navštívení Panny Marie trvá někdy s přestávkami až do Zuzany" (11. 8.). Naopak jasné povětří bez deště hodnotí pranostiky následovně: "Navštívení Panny Marie čisté přináší ovoce jisté."
Svatý Prokop je v povětrnosti spojován s deštivou nepohodou, která nepřeje rekreantům, ale ve skutečnosti představoval poustevníka, zakladatele a opata sázavského kláštera. Narodil se kolem roku 970 v Chotouni a zemřel roku 1053 na Sázavě. Svatý Prokop byl řazen mezi patrony země české. Ideologicky významně přispěl spolu se svatým Václavem k vítězství Čechů nad Němci u Žatce roku 1318. Ctili jej už za jeho života, ale právě tak i po jeho smrti, zejména za vlády císaře Karla IV. Svatý Prokop se pak stal nejen patronem Čech, ale rovněž horníků a rolníků. Pranostiky mu přisoudily nejen deštivou povětrnost, ale právě tak i dobu zrání s uspokojivou vyhlídkou na zvýšený růst hub: "Na svatého Prokopa venku častá krápota. Prší-li na Medarda a Prokopa, shnije mandel i kopa. Svatý Prokop kořínek podkop, obilí bude zráti. Prší-li na Prokopa, rostou hodně houby. Svatý Prokop a teplé noci hub nasázejí. Svatý Prokop hřiba nakop."

Domácí meteorologická stanice nevyužívá družic a radarů, ani žádná složitá a drahá zařízení. Přesto je sledována zejména v době prázdnin, volných dnů a dovolených. Stačí jen vědět, že hezké stabilní počasí nás čeká, pokud tlak vzduchu zvolna stabilně stoupá nebo se ustálí na vysokých hodnotách, vlhkost vzduchu je nízká a nastávají velké rozdíly mezi denní a noční teplotou. Ráno vychází slunce čisté a jasné, objevuje se silná rosa a přes den panuje světle modrá obloha. Klidné a suché povětří potrvá, pokud je pozorován západ slunce červený nebo tmavěžlutý. A jaké jsou další příznaky pohodového počasí? Především když kohout kokrhá ráno velmi výrazně, vzlétá-li skřivan při zpěvu do velkých výšek, právě tak jako hmyz i vlaštovky, padá-li ráno mlha k zemi, skřehotají-li večer hlasitě žáby, blýská-li se večer bez hřmění a také když ráno spatříte trávu a křoviny plné pavoučích sítí.
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2215685
DnesDnes82
VčeraVčera528
Tento týdenTento týden82
Tento měsícTento měsíc8210

Partnerské weby