První říjnové dny se ještě nesou ve znamení léta svatého Václava, ale přibližně po 5. říjnu se už jedná o něco chladnější, ale jinak též obdobně příjemné tereziánské babí léto. K významným pranostickým dnům tohoto úseku patří sv. Remigius (1. 10.), Marie Orodovnice (2. 10.), svatý František z Assisi (4. 10.) a sv. Placidus (5. 10.). Pokud se jedná o závislost na předchozích měsících, nachází se říjen společně s červnem na š estém až sedmém místě. Silný statisticky významný kladný vliv mají na něj předchozí březen, srpen a září, střední je potom zaznamenán u měsíce dubna. To by znamenalo, že po uvedených teplejších měsících by také říjen mohl být alespoň jako celek teplejší než obvykle. Říjen sám pak má střední statisticky významný kladný vliv na listopad a prosinec téhož roku a také na červen roku příštího.

Řada pranostik z počátku října se ještě věnuje dozrávání vína a aktuálnímu vinobraní: "Září víno vaří, a co nedovaří, to říjen dopeče. Září víno vaří,říjen mačká hrozen. Září víno vaří, v říjnu víno pijem. Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň. Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání vinobraní."

V občanském životě je nejběžnější užívané astronomické vymezení podzimu. Astronomický podzim se počítá od podzimní rovnodennosti do zimního slunovratu, což je na severní polokouli obvyklé od 23. září do 21. prosince. Při klimatologických hodnoceních se za podzim uvažuje časový úsek od 1. září do 30. listopadu. Potom se hovoří o tzv. meteorologickém podzimu. V bioklimatologii se za tzv. biologický podzim považuje období od 16. srpna do 15. listopadu. V přírodních a zemědělských disciplinách má značný význam též fenologický podzim, jehož počátek se u nás nejčastěji spojuje s kvetením ocúnu jesenního a konec se váže na všeobecný opad listu buku a dubu letního. Fenologický podzim se ještě dále dělí na podzim časný do uzrání plodů kaštanu koňského a žaludů a na podzim pozdní do všeobeckého opadu listu buku a dubu letního.

Vzhledem ke skutečným klimatickým a především teplotním poměrům ve střední Evropě se na základě křivek chodu teploty vzduchu vymezuje tzv. vegetační podzim, kterým se rozumí období s trváním průměrných denních teplot vzduchu od 15 do 5 stupňů Celsia vymezených na sestupné větvi křivky ročního chodu teplot. Konec vegetačního podzimu se přitom kryje s ukončením tzv. velkého vegetačního období. Průměrná data nástupů a ukončení vegetačního podzimu jsou v České republice závislá především na dané nadmořské výšce. V nížinách kolem 200 metrů nad mořem začíná průměrně 8. září a končí 2. listopadu. V nadmořských výškách kolem 400 metrů začíná již 29. srpna a končí 28. října. V horských oblastech kolem 700 metrů pak bývá začátek už 7. srpna a konec 28. října. Jak sami vidíme, podzim není pojmem tak zcela jednoduchým, neboť je rozdělen do mnoha kategorií.

Možnost trvání příjemné povětrnosti počátkem října, výraznější ochlazení i možnost dešťových přeháněk nebo mrazíků s jinovatkou napovídají některé pranostiky k jednotlivým dnům: "Teplý podzimek a tuhá zima bude, když na svatého Remigia východní vítr bude. Den Marie Orodovnice (2. 10.) - první mrazíky. Den svaté Terezičky (3. 10.) nebývá bez vlažičky. Svatý František (4. 10.) zahání lidi do chýšek." V tomto případě se jedná o italského Františka z Assisi, který měl na církev a společnost Západu mimořádný vliv. Zakladatel řádu františkánů se vyznačoval nevyčerpatelnou láskou ke všem tvorům. Stal se patronem františkánů, chudých, sociální práce, ochrany přírodního prostředí, kupců, krejčích, soukeníků, tkalců, lnářů a tapetářů. Byl často vzýván proti bolestem hlavy a moru.

Ke světcům z počátku října patří rovněž svatý Placid ze Subiaca, který byl v 6. století žákem Benedikta z Nursie. Žil jako mnich v Subiacu, kde o něm mluví legenda jako o mučedníkovi. Stal se patronem lodníků a ochráncem proti nebezpečí utonutí. V pranostikách sv. Placid vyjadřuje ochlazení a slábnoucí sílu slunečních paprsků: "Na svatého Placida (5. 10.) slunce teplo nevydá."

V měsíci říjnu už je výskyt bouřek sice ojedinělý, ale přesto se v některých letech stává, že nám může na obloze přece jen zarachotit, byť třeba jen krátce. V takovém případě se jedná už o podzimní bouřky, které pranostiky i lidová rčení hodnotí následovně: "V říjnu když bouřka, bývá dlouho teplo. Říjen když blýská, zima potom plíská. Říjnové bouřky ohlašují nestálou zimu. Hřmí-li a blýská-li se v říjnu, bude zima jako duben vrtkavá. Třetího října bouře a louže - třicátého října už sníh a rampouchy."
PAVEL KOVÁŘ

 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219762
DnesDnes281
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden281
Tento měsícTento měsíc12287

Partnerské weby