Vrcholí tereziánské babí léto, které koncem druhé říjnové dekády přechází v šimonská chladna vrcholícího podzimu, jejichž patronkou je svatá Terezie z Avilly (15.10.). K význačným pranostickým světců nyní též patří svatý Havel (16.10.) a svatý Lukáš (18.10.). Převorka kláštera v Aville, svatá Terezie, žila ve Španělsku v letech 1515 až 1582. Jednalo se o největší mystičku a dnes bychom též řekli o vynikající psycholožku všech dob, která snad nejvíce ze všech dokázala ovlivnit řádový život. Stala se patronkou v duchovní nouzi, za vnitřní život a ochránkyní proti nemocem srdce a hlavy. V pranostikách vyjadřuje určitý přechod od ještě mírného a příjemného babího léta k podzimu se všemi jeho atributy, včetně ranních jinovatek a mrazů: "Svatá Terezie zasazuje zimní okna. Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Svatá Terezie šedivá, louky svými vlasy zdobívá. Svatá Terezie z rosičky, nadělá nad ránem perličky." V obdobném duchu se pak též nesou některé z pranostik ke svatému Havlu, nebo též Gálu (16.10.) a ke svaté Hedvice (17.10.): "Od svatého Gála mrazivá jsou rána. Svatý Gál babí léto vzal.Časně ráno se Hedvika chladem někdy zalyká."

Většina pranostických výroků však stále ještě počítá s příjemnou podzimní pohodou, což se odráží v celé řadě dalších pranostik: " Od Kosmy a Damiána (27.9.) do svaté Terezie (15.10.) babí léto se hned tu a hned tam ukazuje. Svatá Hedvika do řepy ještě medu namíchá. Kolem svatého Havla lze očekávat ještě pár dnů pozdního léta. Havla den když v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí. Někdy ještě svatý Havel víno doslazuje."

V polovině měsíce října se u nás často uplatňuje vliv tereziánského babího léta se svým slunným a stabilním počasím. Na meteorologických mapách obvykle ve střední Evropě dominuje vliv vysokého tlaku vzduchu s přísunem ještě poměrně teplého a suššího vzduchu od jihovýchodu či jihu. Někdy je pak znázorněn střed tlakové výše přímo nad naším územím. A přestože se už k ránu vyskytují mlhy, jinovatky a někdy až také mrazy, právě tak jako postupně dochází ke zkracování intervalu bílého dne, nastává v poledních a odpoledních hodinách stále ještě poměrně teplá sluneční exploze, vhodná k výletům a turistice. Den svatého Havla je pak pro povětrnost důležitým mezníkem. Z meteorologického hlediska totiž považují pranostiky toto datum za referenční pro charakter počasí o Vánocích a v zimě vůbec, zejména však pro léto příštího roku, neboť s končící sklizní se už v dávných dobách uvažovalo o výhledu na sklizeň roku příštího: "Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima. Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje. Déšť na Havla - déšť na Vánoce. Mrazivý Havel - mrazivé Vánoce. Suchý Havel oznamuje suché jaro i léto. Nalévá-li Havel dobrého vína, bude následující léto horké."

Kromě dlouhodobých prognóz mají však pranostiky a lidová rčení v zásobě i běžné výroky, které vystihují současnou podzimní dobu: "Na svatého Havla hleď, abys měl zelí doma, neb pak v zimě výborně chutná. Do svatého Lukáše (18.10.) mají být ozimy již zasety.Vlažný a dlouhý podzimek hovívá zimnímu osení. Zelenou spatří-li říjen oziminu, nepřijdeš sedláčku na mizinu. Na svatého Havla jablko do koše padá. Od svatého Havla víc se dobytek na pastvu vyháněti nemá. V havelském týdnu se již nemá vysévat žito."

Říjen představuje typický podzimní měsíc se vším všudy. Neměl by být příliš teplý ani zase moc studený, protože: "Říjen nemá v oblibě ani kola, ani saně. Říjen bývá někdy již studený, ale nikdy hladový. Říjen na strakaté kobyle jezdí. Je-li ještě v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima. Po teplém září, zle se říjen tváří. Touží-li září po slunci a po rose, bude v říjnu bláta po ose. Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna. Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu. V říjnu-li ještě bouří, neodlétají-li dlouho tažní ptáci a opadá-li list záhy ze stromu, nastane dlouhý podzim a po něm mírná zima."

I v nejteplejších oblastech našeho státu končí v průběhu první a druhé říjnové dekády časový úsek roku vymezený průměrnou denní teplotou 10 stupňů Celsia a vyšší a v polohách nad 250 metrů nad mořem končí do konce října i tzv. velké vegetační období s průměrnými teplotami 5 stupňů Celsia a více. Říjen je tedy měsícem velice výrazně se promítajících povětrnostních změn a vegatačních předělů. Pro zajímavost si uveďme nástup průměrných mrazů v některých našich městech. Zatímco pro České Budějovice je to 6. říjen a pro Tábor 7. říjen, pro Hodonín, Znojmo a Prahu se jedná až o 20. říjen.
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2184121
DnesDnes366
VčeraVčera564
Tento týdenTento týden3151
Tento měsícTento měsíc11060

Partnerské weby