Celé námi sledované období se nese ve znamení floriánských chladen, jejichž patronem je svatý Florián (4.5.). Z dalších významných světců si nyní připomínáme sv.Vitala (28.4.), sv. Roberta (29.4.) a sv. Filipa s Jakubem (1.5.). Duben se blíží do svého závěru a právě v tento čas si také pokládali naši dávní předci otázky, jak asi ovlivní duben následující květen i následující měsíce v roce? Tyto otázky i obavy patřily k pochopitelným, neboť jarní měsíce vždy hrály důležitou roli v otázce následné úrody. Jedna z teorií přitom razila takový postup, že dávala často duben s květnem do protikladu, což se potom odráželo v řadě pranostik: "Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě. Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji zase vyschne. Co duben našetří, to květen spálí. Za jasným a mírným dubnem, drsný a divoký máj. Dobrý duben - špatný květen. Chladnější duben bez sněhu - jasný a teplý květen."

Jak však vyplývá ze sledování počasí ve dvacátém století, takovéto vyrovnávací metody mohou, ale také nemusí existovat. Z dlouhodobého zkoumání se totiž zjistilo, že duben nemá ani na jeden z následujících měsíců nějaký silný vliv. Střední statisticky významný kladný vliv má sice duben na červenec, říjen a listopad, ale mezi dubnem a květnem se vyskytuje pouze malá, zato však opět kladná korelace. Ve skutečnosti by to znamenalo, že v případě nadnormálně teplého dubna by nemuselo ani v květnu být zrovna chladno. Ve většině případů totiž není květen na dubnu příliš závislý.

Na rozdíl od měsíce března, kdy břízy u nás ještě většinou nekvetou, se kalendářní duben již alespoň částečně kryje s přírodním, neboť koncem dubna skutečně duby začínají kvést. Podle průzkumu připadá průměrný začátek květu dubu letního v nížinných oblastech Čech na 28. dubna, kdy má svátek sv. Vital: "Hřmění mezi Markem a Vitalem značí dobrý rok. Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní." Zahradníci a zelináři se však často právě v posledních dubnových dnech chystají na výsadbu mnoha druhů plodin. O tom svědčí též jedna z pranostik: "Na Roberta a Petra mučedníka (29.4.) je dobře vysazovat zelí na pole."

Od pradávna se věřilo, že během roku existují dny, ve kterých mají nečisté síly větší moc než kdykoliv jindy. Takovým dnem byl i 30. duben, lépe řečeno filipojakubská noc z 30. dubna na 1. května. Právě proto naprostá většina pranostik a hospodářských pravidel k tomuto dni je ve znamení tajuplných a magických opatření, kam patří například vymítání ďábla, zaklínání proti uřknutí lidí a dobytka, boje s čarodějnicemi a ochrany proti nim. Jako záštita před čarodějnicemi se někdy na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Z tohoto výročního konání vznikl postupně lidový obyčej pálení čarodějnic: "Posledního dubna před soumrakem se mají do obytného stavení, stodol, úlů, chlévů, sklepů a na studnice zastrkovat březové, vrbové, bukové, bezové nebo angreštové větvičky a kapraď, aby dům nenavštívily čarodějnice a neškodily."

Květen je již přede dveřmi, a tak by se dal předpokládat zesílený sluneční svit a s ním i vzestup teplot. Někdy tomu tak skutečně je, ovšem všechno může být i jinak, neboť právě i první květnové dny ještě v dlouhodobém průměru náleží do tzv. floriánských chladen: "Svatý Filip s Jakubem (1.5.) nesou v mošně ještě několik ranních mrazíků. Chladna o Jakubu a Filipu jsou zlým znamením pro polní plodiny. Velká chladna o Jakubu a Filipu nesou osení záhubu. Svatý Florián (4.5.) si ještě může nasadit sněhový klobouk. Svatý Florián nosí někdy strakatou čepici. Svatý Florián uklízí mlynářské žoky a vyklepává pytle od mouky, proto ještě může poletovat sníh."

Variantami vlhkého a suchého povětří jako předzvěst následné úrody se zabývají pranostiky z čarodějnické noci 30.dubna na 1. května: "Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, nastane úrodný rok. Kolik na Filipa a Jakuba krapek, tolik sena kopek. Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno." Také větrné počasí začátkem května by mohlo předznamenat teplé a suché povětří během roku, což by zajisté nevyhovovalo houbařům a právě tak hasičům, neboť pranostiky, vztahující se k patronu všech hasičů na 4. května, hovoří: "Je-li o dni svatého Floriána velký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.Déšť svatého Floriána jest pro zemi ohňová rána."

Co se týče teplot počátkem května, mohou být v jednotlivých letech až velmi rozdílné. V pražském Klementinu dominují záporné teploty zejména z dřívějších let, kdy např. 1. května 1872 naměřili mínus 0,8 a 2. května 1935 mínus 1 stupeň Celsia. Z těch kladných teplotních rekordů vynikají zase spíše pozdější roky, které korespondují s celkovým globálním oteplováním, kdy 4. května 1977 vystoupila rtuť teploměru v Praze na +28 a dne 1. května 2001 ve Varndsorfu na +29 stupňů Celsia.
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2219517
DnesDnes36
VčeraVčera639
Tento týdenTento týden36
Tento měsícTento měsíc12042

Partnerské weby