Ve staročeských kalendářích patřily zpočátku tyto dny k ovčím chadnům a vítským dešťům, ale postupně přecházely v aloiské sušší léto. Z pranostických světců si v tomto časovém horizontu připomínáme sv. Gerváze a Protáze, sv. Aloise (21. 6.) a Deset tisíc rytířů (22. 6.). V polovině června jsou pro počasí charakteristické především vítské deště, které však postupně slábnou a přecházejí v tzv. aloiské sušší léto. Průvodním rysem předchozích dešťů jsou pak z hlediska červnového teplotního vývoje také hluboké poklesy teplot, které mohou doprovázet tento čas bohatý na dešťové srážky. V našich podmínkách to obvykle znamená převládající velkou oblačnost jen s přechodným slunečním svitem, což mnohdy nedovolí, aby se rtuť teploměru příliš šplhala nad 20 stupňů Celsia: "Červen mokrý a studený - sedlák krčí rameny. Když červen mokrý a studený bývá, obilí to neprospívá. Když v červnu příliš mokro je, vinný keř žaluje. Réva a koza vody nemilují."

Klimatologové hovoří s uznáním o dešťových pranostikách pozdního jara a prvé poloviny léta. Tím je zdařile určeno nejenom průměrné datum nástupu letní atmosférické zonální cirkulace ve směru rovnoběžek, tedy počátek medardovského počasí, ale tyto pranostiky, zavěšené jako dešťové krůpěje na různé kalendářní svátky, vymezují i průměrnou dobu trvání celého medardovského dešťového období a navíc i jeho jednotlivé dílčí srážkové útlumy. Výrazně srážkově chudším a teplým časovým úsekem je tak nastupující aloiské léto, které se v našich zeměpisných šířkách dostavuje s pravděpodobností výskytu 65 až 70 procent. Nastává přibližně od 19. června, a třebaže v daném roce může panovat i dost vlhké počasí, právě v tomto mezidešťovém období se vyskytuje výrazná, třebaže jen kratší a přechodná přestávka s malou oblačností a zároveň s bohatým slunečním zářením i vysokými teplotami. Tento čas je pak jako jako stvořený nejen ke koupání a slunění v přírodě, ale zrovna tak i pro sečení luk a k sušení sena: "Na Gerváze a Protáze (19.6.) posečeš seno nejsnáze; jestli je suchý odvézt chceš, do Jána (24. 6.) si posměš. Svatí Gervázi a Protázi po loukách kopce sena rozhází. Na svatého Silvera (20. 6.) hleď, aby sena zmizela. Na svatého Aloise (21. 6.) poseč louku, neboj se!" Nějaká ta sprška nebo bouřka se však nevylučuje ani nyní: "Na Deset tisíc rytířů (22. 6.) desettisíckrát deset tisíc kapek. Svatá Paulína z Noly (též 22. 6.), zaplavuje štoly."
Pokud nahlédneme do extrémních rekordů naměřených v tomto čase, zcela jistě nelze přehlédnou tři dny trvající nejvyšší naměřené teploty v roce 2000. Tehdy v pražském Klementinu dosáhla 20. června teplota 33,8 stupně Celsia, 21. června 35,6 a 22. června 34,9 stupně Celsia. Vysoké teploty panovaly u nás rovněž v roce 2006. Například v Českých Budějovicích padl předchozí teplotní rekord, který byl pokořen hodnotou blížící se ke 35 stupňům Celsia.

Některé pranostiky a rčení si všímají, jak by červnové počasí mohlo ovlivnit pozdější měsíce: "Co červen nedá do klasu, červenec nažene v času. Hřmí-li, když Měsíc v Raku stojí, tu rolník velkých such se bojí. V červnu se už ukáže, jaké dary sklidíme v létě i na podzim. Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto. Mnoho ryb v červnu - málo zrna v srpnu. Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září. Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví. Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný. Červen stálý - prosinec dokonalý.“
Nacházíme se sice teprve na prahu astronomického léta, které letos začíná 21. června v 1.08 hod středoevropského času, ovšem velmi významné je pro povětrnost též fenologické vymezení léta. Fenologickým létem se rozumí doba od počátku kvetení bezu černého až po kvetení ocúnu jesenního. Fenologické léto se podrobněji dělí na časné léto, neboli podletí, které trvá až po počátek kvetení lípy srdčité. Poté se už jedná o plné léto. K celkovému charakteru léta nám naši dávní předci zanechali dlouhou řadu výstižných pranostik: "V létě - dobře je na světě. Jaro se krášlí květy, léto snopy. Dnem se léto neopozdí. Za letního chladu není ovádů. Letní deště půda žádá. Léto sytí rok. Léto sbírá, zima sžírá. Ať léto poskytuje jakýkoliv dar, v zimě bude uvítán. Co se v létě zrodí, vše se v zimě hodí. Léto poskytuje dary, ale především ukládá povinnosti. Léto je všem příjemné, ale rolníka zmáhá. I když je den v létě nejdelší, rolníkovi často nestačí. Kdo léto proleží, ten zimu prochodí s žebráckou mošnou. Jaro je přízeň, léto trýzeň."

Některé z výroků srovnávají nejen teplá a chladná léta, ale rovněž suchá letní období s vlhkými, a to nejen svým vzájemným ovlivňováním, ale zrovna tak i z hlediska úrody: "Horké léto - studená zima. Chladné a vlhké léto ohlašuje chladný podzim a studenou zimu. Je-li úrodné léto, přijde tuhá zima. Teplé a suché léto - hojnost vína. Nerostou-li v létě hřiby, nebude v zimě sněhu.
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2202871
DnesDnes254
VčeraVčera595
Tento týdenTento týden2545
Tento měsícTento měsíc12621

Partnerské weby