Podle staročeských kalendářů se v tomto čase nejprve uplatňuje juliánská obleva, vztahující se ke svaté Juliáně (16.2.), ale pak by měla do povětrnosti zasáhnout poslední etapa tuhé únorové zimy, kterou je petrská zima s vazbou na Stolování svatého Petra (22.2.). Z pranostických světců přichází nyní ke slovu také svatý Simeon (18.2.), který se ohledně rýmu v pranostikách objevuje jako Šimon.
Ve dnech kolem poloviny února období tuhé únorové zimy v dlouhodobém průměru polevuje. Jedná se o znamení, že ke slovu přichází tzv. juliánské oteplení, v některých letech potom už vyloženě i juliánská obleva. Pravděpodobnost výskytu tohoto pranostického období se pohybuje v rozmezí od 65 do 70 procent: "Když předchozí Valentin (14.2.) zimu pustil, každý další svatý ji pustí. O svaté Julianě (16.2.), připrav vůz a schovej saně. Svatá Juliana na oráče zavolala. O svatém Šimoně (18.2.), schází sníh ze stráně."
Někdy se už může zdát, že juliánskou oblevou zima definitivně skončí svoji vládu. Někdy tomu tak skutečně je, ovšem v téměř 60 procentech dochází ještě kolem 19. února na určitý chladnější mezičas, kterým je zima petrská. Pokud se tedy vyskytne, vládne našemu počasí zpravidla od dnů ke konci druhé dekády února až po dny v polovině poslední únorové dekády. Svědectví o tomto návratu zimy uložili lidoví pozorovatelé počasí především do některých pranostik ke svátku Stolování svatého Petra (22.2.): "Den svatého Petra Stolování zimu ještě nevyhání. Svatý Petr vládne mrazem. Svatý Petr vládne mrazu, teprve až svatý Jiří (24.4.) vládne teplu. Do Petra není tepla. Svatý Petr za stolem nenechává na holém. Svatý Kliment (23.11.) zimu oblibuje, svatý Petr ji ucezuje. Přijde-li na Stolici svatého Petra mráz, zima již nadlouho neožije."
Některé, zejména velmi staré, pranostické výroky pak i nadále ještě hrozily dlouhým a nekončícím mrazivým obdobím, neboť v období malých dob ledových se vyskytovala řada takových roků, kdy se zima výrazně protahovala až hluboko do jara a sužovala tak lidi i další živočichy v přírodě. Podle některých dávných záznamů také zima mnohdy trvala od Martina (11.11.) do Jiřího (24.4.). Tak hovoří například formulace petrské pranostiky z roku 1617: "Jak tlustý a hrubý bude mráz za noce před Stolováním svatého Petra, takový bude za 40 dní pořád." Ani v dnešních časech se někdy zima nechce jen tak bez boje vzdát a pokračuje v určitých přestávkách koncem února, ale třeba také během března. Například v roce 2001 po předchozím mírném předjaří udeřila petrská zima skutečně zprudka, přičemž nejprve způsobila sněhovou kalamitu zejména na našich silnicích a posléze udeřila i silnými mrazy, které dosahovaly mínus 15 až mínus 20 stupňů Celsia.
Když nahlédneme do nejchladnějších teplotních rekordů, které u nás byly od roku 1775 naměřeny, upoutají nás v čase petrské zimy zvláště některé roky. Tak třeba ke studeným patřil rok porážek císaře Napoleona Bonaparta 1814, kdy 23. února bylo naměřeno pouhých mínus 18 stupňů Celsia. Vyhlášeným se stal rovněž už dříve rekordně studený únor 1929, kdy se ve dnech 21. a 22. února blížila teplota k mínus 20 stupňům Celsia. Ale vůbec nejstudenějším z tohoto času se stal 19. únor roku 1827 s teplotou mínus 21,5 stupně Celsia.
Pranostiky i přes dlouho očekávanou jarní pohodu ovšem všeobecně soudí, že únor by měl až do svého konce zůstat ještě ve znamení zimy i se všemi jejími atributy - tedy z mrazem i sněhem, což se údajně příznivě projeví nejen v celkově vyrovnaném normálním chodu počasí, ale především i v dobré úrodě: "Když půlnoční větrové nyní stále silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu i máji a škodí vínu i stromům. V únoru prudký severníček - hojné úrody bývá poslíček. Když větrové na konci února uhodí, moc obilí se na poli urodí. Je-li v únoru zima a sucho, bývá pak horký srpen."
Při mrazivém anticyklonálním počasí v únoru panují v našich středoevropských podmínkách často husté mlhy se špatnými rozptylovými podmínkami a v průmyslových oblastech také těžké smogové situace, které postihují nejčastěji Ostravsko a také oblast Ústecka pod Krušnými horami. Co se týče pranostik, hodnotí výskyt mlh následujícími prognózami: "Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto. Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho dešťů. Kolik hustých mlh si únor splete, tolik lijavců budem mít v létě. Mnoho mlh v únoru mnoho dešťů v létě. Mnoho výrazných mlh v únoru může potěšit mnohé houbaře, neboť v letním čase se chystá vlhké povětří s množstvím hub. Časté mlhy v únoru - plné košíky hub v létě."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2274634
DnesDnes269
VčeraVčera1233
Tento týdenTento týden6045
Tento měsícTento měsíc6883

Partnerské weby