Období od 2. března do 8. března 
Také v těchto dnech pokračuje matějské oteplení z konce února. Z pranostických dnů si v tento čas připomínáme svatou Kunhutu (3.3.), svatou Adrianu (5.3.), svatého Bedřicha (6.3.) a svatého Radka (8.3.).
Český název měsíce března byl 

pravděpodobně míněn jako označení stavu přírody v čase, kdy kvetou břízy. Čím který národ žil severněji ve vyšších zeměpisných šířkách, tím také docházelo k období kvetoucích bříz později. Náš kalendářový březen ještě květ břízy nebere v úvahu, neboť je posunut dopředu. Podle dlouholetých pozorování totiž připadá průměrný začátek květu břízy bělokoré, například v poměrně teplém dolním Poohří, až na 17. dubna. Je proto třeba dodat, že pojmenování měsíce po břízách nepatří zrovna k výstižným. A tak se zdá, že pravdu budou mít spíše mnozí jazykovědci, kteří spojují původ slova březen spíše s pojmem "březí" - tedy oplodněný, k čemuž u nás v přírodě u zvířat dochází právě v tomto měsíci.
Počátkem března zpravidla ještě doznívá matějské oteplení, což se projevuje nejen vzestupem průměrných denních teplot. Ty se obvykle od 2. do 8. března pohybují v rozmezí od +2,2 do +3,5 stupňů Celsia, přičemž v posledním desetiletí neustále mírně stoupají. Když si připomeneme loňský březen 2012, tak patřil k nadnormálním i se všemi dalšími jarními i letními měsíci. Zatímco ve vyšších a horských polohách se ještě může v první březnové dekádě udržovat poněkud výraznější vláda zimy v podobě intenzivního sněžení a tím pádem i přechodný vzrůst sněhové pokrývky, v nížinách a pánevních oblastech sníh s ledem obvykle již ustupují. K tomu se též vyjadřují pranostiky: " Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota. Svatá Felicia (6.3.) sníh z polí odmítá. Svatý Bedřich (6.3.) teple dýchá, nebo taky sněhy míchá. O svatém Tomáši (7.3.) sníh bředne na kaši. Na svatého Tomáše oraniště jsou jak kaše. Svatý Radko (8.3.) - v kopcích rád dělá hladko." Do jiné skupiny výroků potom patří pranostika, která se vztahuje k 5. březnu: "Svatá Adriana, nedá spáti z rána." Ta pochopitelmě souvisí s prodlužováním bílého dne, který na našich souřadnicích začíná v 6 hodin 34 minut a končí v 17 hodin 49 minut. Z toho je patrné, o kolik hodin se už den prodloužil v porovnání s předvánočními dlouhými nocemi.
Z březnových pranostických výroků patří k nejznámějším: "Březen - za kamna vlezem." Tím je řečeno, že ani to nejvíce možné příznivé počasí, například jasné a slunečné dny s teplotami přes den až kolem +10 stupňů Celsia, se ještě neobejde bez trvalého vytápění našich příbytků a pracovišť. I v březnu totiž ještě musíme počítat s poměrně nízkými teplotami a nejrůznějšími zimními atributy počasí, kterými jsou sníh, déšť, srážky smíšené, mráz, plýskanice a studené nepříjemné větry. Konečně i jedno z rčení také zní: "V březnu vítr z břízy fouká." Tím se již před dávnými časy zabýval i František Ladislav Čelakovský, který navrhoval rozumět mu tak, že se jedná o zvukomalebnou narážku na název měsíce, protože v březnu skutečně někdy vane občas i ostrý, řezavý vítr: "Vítr, déšť, sníh a led jako o závod se honí; po suchu máš bláto hned, zima ku konci se kloní. V dubnu vítr, v dubnu déšť, pak jistě požehnaný a úrodný rok jest."
Některé výroky si pak všímají rovněž březnového slunce, které však není vždy v době předjaří jednoznačně kladně hodnoceno: "Březnové slunce má krátké ruce. Březnové slunce vytváří prach, který má cenu zlata. Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce zahřátý." V této poslední pranostice se tedy patrně zrcadlí nějaká nepříjemná stará zkušenost z určitých let, že předčasné velmi teplé březnové povětří může ještě způsobit i velmi nepříznivý vývoj povětrnostní situace v následujících měsících.
Tradiční prastarou hospodářskou činností byla na venkově výroba různého pleteného zboží z proutí, rybničního rákosí, slámy, hoblin a pásků z vhodných druhů dřeva apod. Pro košíkářské výrobky u nás doznalo všeobecného rozšíření používání ohebného proutí vrb, především z tzv. konopiny neboli košařky, mandlovky, rakavice neboli červenice, bělice čili potočnice a žlutky neboli zlatolýčí. Sklizeň proutí kolem potoků, řek a rybníků se pro košíkářské účely prováděla na podzim od doby opadu listů až do prvých březnových dnů. Podle zkušenosti totiž pozdější řezání proutí, tzv. v míze, šlo již na úkor příští sklizně: "Svatá Kunhuta (3.3.) opouští proutnice."
Výměny vzduchových hmot v březnovém období mohou někdy představovat již dostatečně silný impuls pro vznik bouřek, ke kterým nyní už běžně dochází ve Středomoří. Pro tyto bouřky, u nás ještě zimního typu, je příznačný jeden až několik výbojů, silné zesílení větru a intenzivní sněhová nebo dešťová přeháňka. Nesporná akustická a optická působivost březnových bouřek a v řadě případů jejich ne zcela neškodný průběh, podmínily opět vznik skupiny bouřkových pranostik: "Hřímání března měsíce znamená veselý a úrodný rok. Když v březnu hřmí, ve stodolách se tmí. Hřmí-li v březnu - sněží v máji. Na svatého Marina (3.3.) někdy notně zahřímá."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2128712
DnesDnes84
VčeraVčera810
Tento týdenTento týden3499
Tento měsícTento měsíc22205

Partnerské weby