Období od 9. března do 15. března
V tomto čase u nás podle staročeských kalendářů vládne řehořská zima, jejímž patronem je svatý Řehoř (12.3.). Z dalších pranostických dnů můžeme jmenovat sv. Cyrila a Metoděje (9.3.) , Čtyřicet rytířů

mučedníků (11.3.) i svatého Longina (15.3.).
Ve starém římském kalendáři zahajoval březen nový rok. Také Slované slavili zahájení roku v březnu, s čímž souvisela jarní rovnodennost. Blížící se jaro v době tzv. pozimku pak symbolicky předznamenávalo nový život nebo nové probuzení k životu. Vzestup teplot, který často probíhá na samém počátku března, velice dobře zapadá do tzv. předjaří, kdy už se zdá, že je zima definitivně na ústupu. Příjemné povětří a časné zahájení pastvy se pak zrcadlí i v některých pranostikách: "Cyril a Metody (9.3.) - první ovčí pastvy. Crhy a strachoty (staročeské pojmenování Cyrila a Metoděje) - svině vyžeň za ploty. Crha a strachota - pro hotaře robota. Crha a strachota vyháňa ptáčníky z búdy a pastuchy do búd."
Avšak po předjarním naladění v našich středoevropských končinách často poměrně příznivé teploty matějského oteplení z konce února a počátku března v dlouhodobém průměru ve dnech na konci první březnové dekády začínají znovu ustupovat. Jedná se o důsledek pravidelně se dostavujících vpádů severních vzduchových hmot nebo proudění studeného kontinentálního vzduchu do střední a západní Evropy. Pro tyto povětrnostní situace se v odborné meteorologické literatuře vžilo pojmenování "březnová zima". V lidové meteorologii se pak podle početné a v celé střední Evropě zastoupené skupině zimně laděných pranostik k 12. březnu, nese čas od dnů na konci prvé březnové dekády až po dny na konci druhé dekády března jako řehořská zima.
Chladný ráz březnového počasí se též odráží v četných pranostikách: "Čtyřicet rytířů mučedníků (11.3.) - čtyřicet jitřeníků (ranních mrazů). Jaký mráz na Čtyřicet mučedníků přijde, takový se potom ještě dlouho vracet bude. Pokyne-li Řehoř (12.3.) hlavou, obešle nás zimou bílou. O svatém Řehoři mrazy vše umoří. Svatý Řehoř škodí mrazem. Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy. Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, sněhem škodí. Na Řehoře hory hučí a sedláci doma čučí." V některých letech se ovšem chladnější výkyvy povětrnosti mohou odehrát dříve a poněkud rychleji, takže na Řehoře spíše sněhy a ledy tají a nastávají příznivé podmínky pro orbu a další jarní práce: "I když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje. Řehoř vytlúká ledy z lesa. Na svatého Řehoře plave led do moře. Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře. Na svatého Řehoře svačina se vyoře. Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice a laštovice. Žežule, která v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro. Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, šelma sedlák, který neoře."
Pravděpodobnost panování chladné povětrnosti v tento čas se v dlouhodobém průměru pohybuje v rozmezí od 65 do 75 procent, takže návrat zimy je nyní daleko pravděpodobnější, než plynulá, příjemná a teplá pohoda. Příkladů typické březnové zimy máme u nás mnoho i z druhé poloviny 20. století. Tak například vpád studeného vzduchu ve dnech od 26. února do 12. března 1971 byl o to překvapivější a výraznější, neboť od poloviny ledna a během celého února měla u nás zima mírný průběh a takřka nemrzlo. Mrazy pak vyvrcholily až v březnu, kdy se vyskytovaly průměrné denní teploty vzduchu kolem mínus 10 stupňů Celsia. Zajímavý průběh měl též březnový návrat zimy v roce 1976, kdy po teplém lednu a únoru uhodila mrazivá vlna právě kolem 10. března. Z dalších let si můžeme připomenout téměř klasický průběh březnové zimy z let 1996, 1998, 2000, 2001, 2003, 2004, 2005, 2006, 2008 a 2010. Ve všech případech se tak vyskytovalo chladné až mrazivé počasí se sněžením i se sněhovou pokrývkou. Ve většině ostatních let, kdy vyloženě neudeřily mrazy a nedostavil se sníh, se alespoň citelně ochladilo. Tradičně pak během druhé březnové dekády docházelo ke zmírňování mrazů, k tání sněhové pokrývky i k ustávání sněhových přeháněk.
Všeobecně se dá konstatovat, že právě březnovou zimou končí u nás výraznější zimní období s možností sněhové pokrývky i v nížinách a třebaže se ještě i v pozdější době může vyskytovat několik chladnějších vln, nedosahují už většinou mrazy a sněžení tak velké intenzity, jako v prvních dvou březnových týdnech nebo do poloviny měsíce března. Ovšem to platí pouze pro níže položené oblasti, kde se již připravují a rozjíždějí první jarní práce. Do vyšších poloh a na hory se pak zima může vrátit ještě i v neztenčené míře. Z pohledu pranostik patřil též k důležitým předzvěstem úrody březnový vítr, který si pak jednotlivá pořekadla vykládala následovně: "Věje-li na svatého Longina (15.3.) vítr, jest to znamení úrody. Když v březnu vane ve Slezsku převážně vítr z Moravy - bude hojně trávy; a když vane hodně z polské strany - bude dost zrní i slámy."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2128458
DnesDnes640
VčeraVčera851
Tento týdenTento týden3245
Tento měsícTento měsíc21951

Partnerské weby