Pokračuje časné jaro, které se ve staročeských kalendářích zapsalo jako jaro mariánské a vztahuje se ke Zvěstování Panny Marie (25.3.). Z dalších pranostických dnů můžeme jmenovat sv. archanděla Gabriela (24.3.) a sv. Ruprechta (27.3.). Kromě toho si připomínáme Květnou neděli (24.3.) a nástup velikonočního času.
Nejvhodnějším klimatologickým kritériem počátku jara je nástup průměrných denních teplot vzduchu vyšších než + 5 stupňů Celsia. V tomto pojetí se počátek jara kryje se začátkem velkého vegetačního období a je závislý na nadmořské výšce a strmosti roční teplotní křivky, takže je rozdílný v různých nadmořských výškách. Na základě dlouholetých průměrů denních teplot vzduchu dochází například k nástupu jara v Praze - Klementinu přibližně 25. března, zatímco ve vyšších polohách s nadmořskou výškou 500 metrů až kolem 11. dubna. Fenologicky se za počátek jara považuje zahájení setí ovsa, které třeba v Brně připadá průměrně na 25. březen. Ve vyšších polohách se pak toto setí pochopitelně opožďuje.
První jarní pranostiky, kdy den začíná být zvolna delší než noc, sice mohou být určitou výstrahou před doznívající zimou: "Jaro zvěstuje Zvěstování Panny Marie (25.3.), ale zimu ještě nevyhání." Ovšem většina výroků je už převážně jarně optimistická: " Na Zvěstování Panna Marie sfoukne svíčku a svatý Michal (29.9.) ji rozsvítí. Svítí-li slunce na Zvěstování Panny Marie, nastane úrodný rok. Panna Maria zatopí i bez dřeva. Na Zvěstování Panny Marie vesna zimu přemohla. Na Panny Marie Zvěstování kdybys travičku palicí do země tloukl, už ji tam nedostaneš. Na den Zvěstování krásné jitro, plní dobrou čákou naše nitro. Jaké Zvěstování Boží matky - takové budou velikonoční svátky."
Zajímavě se jeví staré názory obsažené ve starých rolnických kalendářích i v pranostikách, že v březnu by nemělo být příliš mokro a deštivo, ale ve prospěch budoucí úrody hovoří spíše sušší počasí: "Mokrý březen od rolníků nenáviděn. V březnu prach - jistý hrách. Suchý půst - úrodný rok. Březnového prachu za dukát lot. Suchý březen, studený duben, mokrý máj - bude v stodole ráj. V březnu prach a v dubnu bláto - rolníkovi roste zlato." V posledních desetiletích v našich přírodních podmínkách panuje na jaře obvykle výrazné sucho, kterého se často obávají zemědělci, lesníci i vodohospodáři. V dřívějších časech tomu bývalo jinak, neboť střední Evropa patřila zřejmě k mnohem deštivějším a vlhčím. Ve starých zápisech se deštivé roky zapsaly pod názvem "Plačící oči Matky země" jako bezprostřední odraz opakujících se většinou víceletých vlhkých období. A právě za těchto situací u nás při úhorovém systému hospodaření nastávaly ty největší neúrody, spojené s nouzí, strádáním a někdy i s hladomory. K takovým létům patřily například mokré roky 1770 až 1772, ve kterých v důsledku hladomoru zapřičiněného opakovanými neúrodami se počet obyvatel podle některých odhadů v Čechách a na Moravě snížil o neuvěřitelných 12 procent. Přitom podle Františka Palackého se např. v prvých měsících roku 1772 snížil počet obyvatel jen v Čechách o 250 000.
Zastavme se ještě u pranostik k jednotlivým dnům března na samém konci měsíce, které se věnují jarním mrazům, dešti, zvyšujícím se teplotám i budoucímu počasí v červenci: "Mráz archanděla Gabriela (24.3.) nechodí sám. Když prší na Zvěstování Panny Marie (25.3.), potlukou úrodu kroupy. Jaké počasí jest na svatého Ruprechta (27.3.), takové bude v červenci. O svatém Kvirinu (30.3.) už je teplo i ve stínu." V roce 1872 se v tento den vyšplhala rtuť teploměru v pražském Klementinu až na 21,7 stupně Celsia, takže se pranostika skutečně naplnila. Teplotní rekordy padaly na konci března též v roce 2006. Po prudkém oteplení se od 27. března teploty dostaly až na 20 stupňů Celsia a někde i výš. Ještě tepleji bylo loni v roce 2012. Tehdy 28. března se v Praze jednalo o více než 19 stupňů a na některých místech o 21 až 22 stupňů Celsia. V Ivanovicích na Hané naměřili 22,3 stupně Celsia. Z toho plyne jednoznačný závěr, že v prostoru střední Evropy se nám začíná stále více oteplovat. Oteplení není patrné pouze na jaře, v létě a počátkem podzimu, ale už i v zimních měsících, kdy se projevuje střídání mrazivého období s deštivými dny, v každém případě se sníženou intenzitou sněžení nejen na horách, ale zejména v nížinách na západě a severozápadě našeho území.
Velikonoce patří k pohyblivým svátkům a slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční období zahajuje Květná neděle, která letos připadá na 24. března: „Týden před Květnou nedělí a týden po Květné neděli rády padají pašije (poletuje sníh). Dokud nepadají pašije, dotud zima ještě neskončila. Nečas na Květnou neděli - to není pro rok dobré znamení.“ K tradičním velikonočním pranostickým dnům patří následující Škaredá středa (27.3.), Zelený čtvrtek (28.3.) a Velký pátek (29.3.): „Škaredí-li se slunce na Škaredou středu - škaredit se bude i obilíčko. Je-li Zelený čtvrtek bílý, bude teplé léto. Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří. Jíní o Velkém pátku značí suchý rok. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.“
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199994
DnesDnes230
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3496
Tento měsícTento měsíc9744

Partnerské weby