Od 30. března do 5. dubna: Až do prvních dubnových dnů se povětrnost nese ve znamení předchozího mariánského jara, ale pak se vlády ujímají pověstná aprílová chladna. V tento čas vrcholí velikonoční svátky, z nichž si připomínáme Bílou sobotu (30.3.), Boží hod velikonoční (31.3.) a Červené velikonoční pondělí (1.4.). K významným pranostickým světcům patří též sv. Teodora (1.4.), sv. Izidor (4.4.) a sv. Fedul (5.4.).
Období nedlouho po jarní rovnodennosti přináší své jisté zvláštnosti. Noci se zkracují, sluneční záření nyní silně vzrůstá, ve vzduchu je zvláště malý obsah prašných částic a vodních par. Tyto prvky pak vytvářejí specifický typ počasí, který se projevuje výrazným rozkyvem teplot, velkými protiklady mezi denním slunečním zářením a nočním vyzařováním. Tak se může snadno stát, že maximální denní teplota dosáhne až na 20 stupňů Celsia, zatímco ranní minimum může činit třeba mínus 2 až mínus 6 stupňů Celsia.
Na oteplení, které se často uplatňuje koncem března, reagují rovněž pranostiky: " O svatém Quirinu (30.3.) pocítíš teplo i ve stínu. O svaté Balbíně (31.3.) je u nás už po zimě. Teprve až ve dnech po Zvěstování Panny Marie každá louka ožije. Když se blíží březen ke konci, končívá také zima. Týden po Zvěstování Panny Marie cikán kabát propije. Koncem března slunce svoji pec roztápí."
Ani se nám někdy nechce věřit, jak ten čas utíká. Ještě jsme si ani pořádně nezvykli na nový letopočet 2013 a už jsou z něho tři měsíce za námi. V prvních dnech dubna může někdy ještě doznívat příjemný čas mariánského jara, které se vyznačuje poměrně klidnou a slunnou pohodou, právě tak jako vzrůstem zejména denních teplot. Na toto období však v dlouhodobém průměru navazují se značně vysokou pravděpodobností v rozmezí 75 až 85 procent aprílová chladna. Typické dubnové povětří vzniká jako důsledek jarních vpádů chladného vzduchu - nejčastěji mořské arktické vzduchové hmoty z vysokých zeměpisných šířek až do střední Evropy. Toto "náladové" počasí se obvykle vyznačuje náhlým ochlazením, nárazovitým větrem, výbornou dohledností, ale právě tak i rychlými změnami mohutné kupovité oblačnosti, takže se střídají jednotlivé přeháňky deště, sněhu nebo ledových krupek s kratšími či delšími obdobími vyjasnění s již intenzivním slunečním svitem. Toto nestálé a nevypočitatelné dubnové počasí pak úzce souvisí s nejnižším průměrným tlakem vzduchu z celého roku.
Na rozdíl od většiny lidí však dubnové pranostiky chladný ráz a značnou proměnlivost počasí nijak neodsuzují a naopak ji ještě doporučují. Tím se přiklánějí k tomu, aby tento měsíc zůstal ještě spíše chladnější a hlavně dostatečně vlhký s ohledem na potřebu budoucí úrody: "V měsíci dubnu jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protož tak stále proměnlivé povětří máme, že se sotva v celém roku takové nalézá. Hodně-li v dubnu vítr věje, stodola se naplňuje. Duben hojnou vodou - říjen vínem. Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí. Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy. Ať si duben sebelepší bývá, přece se ovčákovi někdy hůl zasněžívá."
K 1. dubnu a někde ještě i k 30. dubnu se téměř po celé Evropě váže zvyklost, jejíž původ není doposud dostatečně znám - vyvést někoho aprílem. Právě tak jako nelze brát vážně dubnové počasí, nelze brát vážně ani to, co vám toho dne lidé napovídají. Z pranostik k 1. dubnu se zachovaly následující: " Déšť svaté Teodory značí mnoho vody v máji. Mokrý 1. duben pěkný ječmen dává. Upršený 1. duben - hojnost ovoce. Mokrý 1. duben přináší dobrý rok, sucho nebývá sedlákům moc po chuti. Jasný měsíc v chladné noci 1. dubna škodí květu stromů.“
Na přelomu března a dubna nám letos vrcholí velikonoční svátky, k nimž mají pranostiky k dispozici dlouhou řadu výroků: "Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty (30.3.) se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by půdou hýbal, tomu se na poli neurodí. Na Bílou sobotu je dobře sázet stromy, hlavně štěpy, aby hojně rodily. Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště. Prší-li o velikonočním Hodu (31.3.), bude v létě nouze o vodu. Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto sluncem i vodou příhodné a na dar boží úrodné. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni. Prší-li na velikonoční pondělek, přijde zkáza na žita. Na mrskaný pondělek (velikonoční pondělí) má hospodář vyšlehat všechnu čeládku, aby zůstala po celý rok zdravá a pilná."
V důsledku tzv. "velikonočního zastínění" dubnových nehybných svátků a pranostických dnů zůstávají v pozadí některé z pranostik, které se tradičně objevovaly v meteorologickém kalendáři našich předků: "Na svatého Izidora oráče (4.4.) i ptáče si radostí zaskáče. Svatý Izidore, jaro nastupuje, sedlák tvé pomoci potřebuje. Svatý Fedul (5.4.) teple zadul."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 25 let

Fotografie 0016

Inzerce týdne

Inzerce aktuální týden

 

 

2199989
DnesDnes225
VčeraVčera541
Tento týdenTento týden3491
Tento měsícTento měsíc9739

Partnerské weby