Období od 27. dubna do 3. května
Po celé námi sledované období by nás měla provázet floriánská chladna. Z významných pranostických světců si nyní připomínáme sv. Vitala (28.4.), sv. Roberta (29.4.) i sv. Filipa a Jakuba (1.5.).
Na rozdíl od měsíce března, kdy u nás břízy ještě většinou nekvetou, se kalendářní duben přece jen částečně kryje s ději v přírodě, neboť koncem dubna skutečně duby začínají kvést. Podle průzkumu totiž připadá průměrný začátek květu dubu letního v nížinných oblastech Čech a Moravy na 28. dubna. Růst průměrných denních teplot však nyní často přerušují tzv. floriánská chladna, která z posledních dubnových dnů zpravidla přesahují až do prvého květnového týdne. Ve dnech floriánského ochlazení lze také se zvýšenou pravděpodobností očekávat i návštěvu tzv. "prvních ledových mužů," kterými jsou podle pranostik Marek (25.4.), Vital (28.4.) a Robert (29.4.)
Chladnější závěr dubna a začátek května se pak zrcadlí v pranostikách: "Je-li na sv. Jiří (24.4.) krásně, bude po něm jistě ošklivo. O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost. Po teplém Marku se často ochlazuje. Co před Jiřím naroste, to po něm hyne. Po Marku můžeš vyjít ven ještě v kožiše. Mrzne-li na sv. Vitala, můžeme se dočkat ještě řady ranních mrazíků. Svatý Robert rád přináší ranní mrazíky. Chladna o Jakubu a Filipu (1.5.) jsou zlým znamením pro polní plodiny. Velká chladna o Jakubu a Filipu nesou osení záhubu." Jak vyplývá z četných dobových záznamů, v některých letech se ještě nyní mohla vyskytovat tak velká chladna, která připomínala vyloženě zimní měsíce. Tak třeba 30. dubna roku 1826 napadlo v Želetavě a Jihlavě tolik sněhu, že dostavník nemohl projet a do Prahy přijel o sedm hodin opožděn.
Na přelomu dubna a května se začíná aktuálně jevit pranostický vztah těchto dvou měsíců, které na sebe nejen navazují, ale rovněž svým vzájemným vztahem naplňují nejeden výrok: "Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší. Co duben našetří, to květen spálí. Za mírným a jasným dubnem, drsný a divoký máj. Chladnější duben bez sněhu - jasný a teplý květen."
Koncem dubna a začátkem května by se dal předpokládat zesílený sluneční svit a s ním i vzestup teplot. Někdy tomu tak skutečně bývá, stačí si připomenout loňský rok 2012, kdy u nás padaly rekordní teploty. Dne 27. dubna 2012 naměřili v Praze - Karlově +30,5 stupně Celsia a ke třicetistupňovým vedrům se blížila i jiná místa. Následujícího 28. dubna byly teplotní rekordy dosaženy už téměř ve všech stanicích České republiky a v pražském Klementinu padl 212 let starý teplotní rekord. A tak zatímco na horách se ještě někde lyžovalo na metrové vrstvě sněhu, v Plzni naměřili +30,5 a v Praze - Karlově dokonce 31,9 stupňů Celsia. Nejinak tomu bylo i 29. dubna a dokonce také na horách nezvykle padaly teplotní rekordy, takže tam naměřili až +25 stupňů Celsia, přestože všude ležel ještě sníh. A tak se stala dokonce i taková anomálie, že se šli někteří lyžaři dolů do údolí ještě vykoupat. V poslední dubnový den roku 2012 v neobyčejně horkém a suchém vzduchu hořelo na 154 místech České republiky, což bylo třikrát více, než činí běžný průměr. Horké a suché počasí pokračovalo též 1. i 2. května, kdy byly dosaženy další teplotní rekordy, například ve Strážnici 31,9 a v Ostravě 30,7 stupňů Celsia. Po velkých vedrech vtrhly do České republiky 2. a 3. května prudké lokální bouřky s kroupami, které kromě značně suchého severozápadu Čech zasáhly téměř celou republiku. Běsnícími živly došlo k narušení dálnice i k podemletí železničních tratí, na nichž museli přerušit provoz. Takovéto extrémy jen potvrzují trend z posledních let, že po zimě nepřichází běžně jaro s mírnými vlahými teplotami, ale zima se střetává hned přímo s létem, což zcela jasně signalizuje už probíhající klimatické změny.
Od pradávna se věřilo, že existují dny, ve kterých mají nečisté síly větší moc než kdykoliv jindy. K takovým patřil i 30. duben, lépe řečeno filipojakubská noc z 30. dubna na 1. května. Právě proto naprostá většina pranostik a hospodářských pravidel k tomuto času je ve znamení tradičního vymítání ďábla, magických opatření proti uřknutí lidí a dobytka, boje s čarodějnicemi a ochrany před nimi. Jako záštita před čarodějnicemi se někdy na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Z tohoto výročního konání vznikl postupně lidový obyčej "pálení čarodějnic: "Posledního dubna, před soumrakem, se mají do obytného stavení, stodol, úlů, chlévů, sklepů a na studnice zastrkovat březové, vrbové, bukové, bezové nebo angreštové větvičky a kapraď, aby dům nenavštívily čarodějnice a neškodily." Tajuplná filipojakubská noc však též prorokovala povětrnost i výhledy na úrodu: "Prší-li na sv. Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok. Kolik v tu noc kapek, tolik sena kopek. Prší-li v noci na 1. května a navíc se dostaví bouřka, je toho roku mnoho lijavců a vody."
PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2276912
DnesDnes23
VčeraVčera1344
Tento týdenTento týden1367
Tento měsícTento měsíc9161

Partnerské weby